O blížící se protiofenzivě ukrajinské armády se už několik měsíců na různých úrovních hovoří nejen na Ukrajině, ale i na Západě, a dokonce i v Rusku. Z pohledu úředníků, vojenských expertů a novinářů to vypadá jako natolik nevyhnutelná událost, že se už neřeší, zda vůbec začne, ale probírají se její detaily, cíle či možný výsledek. Největší otazníky visí nad tím, kdy útok Kyjev spustí, a směr, ve kterém se chystá zaútočit. Ukrajinská armáda se tak stává rukojmím situace, kdy se zdá, že se útoku dožaduje i nepřítel, píše ruskojazyčná redakce serveru BBC, která téma rozebírá.
Ukrajinci neprovádějí žádné rozsáhlé útočné akce od loňského podzimu, kdy byly při bleskové protiofenzivě osvobozeny desítky kilometrů čtverečních v Charkovské a Doněcké oblasti a následně i jihoukrajinské město Cherson. To krátce předtím stihl šéf Kremlu Vladimir Putin prohlásit za nové centrum území anektovaného Ruskem.
Nelze podle serveru opominout otázku, jestli skutečně protiofenziva začne, nebo zda jde jen o chytrou informační operaci, jejímž úkolem může být cokoliv od zmatení ruské armády přes mobilizaci Ukrajinců po aktivaci západní pomoci Kyjevu. Vše ale nasvědčuje tomu, že se Ukrajina skutečně na rozsáhlou útočnou operaci (nebo sérii operací) proti ruským jednotkám připravuje a že útok může začít v blízké budoucnosti.
Vojenské cíle
První vodítko je zcela koncepční. BBC poznamenává, že Rusko vede na Ukrajině válku s nereálnými cíli – nikdo totiž nemůže brát vážně snahu o „denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny“, jak o tom před více než rokem hovořil Putin. Ukrajina je naopak konkrétní – chce obnovit své území v rozsahu hranic z roku 1991, tedy včetně Donbasu a Krymského poloostrova. Obě země od loňského roku nevedou žádná vyjednávání, což znamená, že Kyjev může svých cílů dosáhnout jen jedinou cestou – za použití síly.
Pro brzké zahájení protiofenzivy hovoří i obsah západní vojenské pomoci z posledních měsíců. Jedná se převážně o munici, ale i o položky, které se používají při manévrové válce. Například americký balíček pomoci oznámený 3. května obsahuje tahače pro přepravu těžké techniky.
O blízkosti protiofenzivy hovoří i rozhodnutí ruské okupační správy Záporožské oblasti, která „evakuovala“ obyvatele osmnácti obcí včetně větších měst jako Tokmak a Enerhodar, u kterého se nachází Záporožská jaderná elektrárna. Stejnou akci provedli Rusové loni na podzim, v předvečer oznámení „těžkého rozhodnutí“ stáhnout své jednotky z Chersonu.
A nakonec i představitelé nejvyššího ukrajinského vojenského a politického vedení veřejně o protiofenzivě hovoří. „Jakmile bude vůle boží, počasí a rozhodnutí velitelů, uděláme to,“ řekl 28. dubna na tiskové konferenci ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Západní média a část vojenských expertů tvrdí, že Kyjev v tomto ohledu cítí ze strany svých západních spojenců znatelný tlak. Logika je to jednoduchá – podpora v řadě států neustále klesá a obyvatelé západních zemí chtějí, aby jimi poskytnuté peníze měly viditelný výsledek.
„Kyjev nemá doopravdy jinou možnost, než zahájit velkou jarní nebo letní ofenzivu,“ napsal na konci dubna v listu The Times odborník na Rusko Mark Galeotti. Aby si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zachoval podporu Západu, bude muset ukázat to, co ve Washingtonu nazývají „návratností investic“.
Přesné datum protiofenzivy Ukrajinci nejspíš neoznámí
Kdy přesně protiofenziva začne a jak bude vypadat, je z pochopitelných důvodů přísně střeženým tajemstvím. Na začátku dubna šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov uvedl, že tyto podrobnosti o plánované operaci ví „na celém světě jen tři až pět lidí“.
Danilov také 9. května řekl, že finální plán ofenzivy dosud neschválila Zelenského kancelář. „Máme několik možností. Na všech se pracuje,“ uvedl.
Rozhodující je podle některých komentátorů například stav půdy, která musí být dostatečně tvrdá pro průjezd těžké vojenské techniky. Mnozí ukrajinští experti ale poznamenávají, že se nelze rozhodovat jen na základě dodávek vybavení či počasí – takto složitá operace závisí na velkém množství různých faktorů včetně připravenosti vlastních sil a vyhodnocení stavu sil nepřítele.
Záporoží jako cesta k Azovskému moři
Patrně nejutajovanější částí nadcházející ofenzivy je její směr, podotýká BBC. Vojenští experti a média hovoří o pěti možných směrech ofenzivy.
Za nejpravděpodobnější je pokládána protiofenziva v Záporožské oblasti, kde by ukrajinská armáda mohla čerpat z několika výhod. Nejenže by znovu získala kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou, ale také by v případě, že její vojáci dorazí až k Azovskému moři, odřízla pozemní spojnici Ruska s Krymským poloostrovem a izolovala tamní jednotky. Téměř celé území Krymu by se navíc v takovém případě dostalo na dosah ukrajinského dělostřelectva. Nevýhodou této varianty jsou silné obranné linie Rusů a otevřený terén, který představuje problémy pro pozemní vojska bojující proti nepříteli se vzdušnou převahou.
V úvahu připadají také protiofenzivy u Vuhledaru směrem na logistický uzel Volnovacha až k Azovskému moři, u Chersonu, kde je ovšem nutné překročit Dněpr a opět čelit ruským vzdušným silám, u Bachmutu, který je spíše politickým než strategickým cílem, či na Svatove na severu Luhanské oblasti. V posledním případě by Ukrajinci mohli okupanty zahnat až k ruské hranici, v takovém případě by si ale nejen prodloužili vlastní frontu, ale zároveň by jim hrozilo napadení z jihu, z okupovaného území Luhanské oblasti, i ze severu z Ruska.
