Tchaj-pej strana 2 z 4

Tchajwanská opoziční Národní strana (KMT) v sobotu zvítězila v místních volbách v metropoli Tchaj-pej. Jde o neúspěch pro prezidentku Cchaj Jing-wen a její Demokratickou pokrokovou stranu (DPP), která staví na odporu proti Číně. Hlava státu z neúspěchu okamžitě vyvodila politickou zodpovědnost a odstoupila z čela své strany. Takový krok je na Tchaj-wanu v případě jasné porážky běžný, uvedla agentura AP.

Tchajwanským průlivem propluly dvě bojové lodě amerického a kanadského námořnictva. Informovala o tom stanice CNN. Stalo se tak několik dnů poté, co americký prezident Joe Biden prohlásil, že by USA mohly vojensky bránit Tchaj-wan v případě „bezprecedentního útoku“ ze strany Číny. Proplutí obou lodí označil Washington za „rutinní“. Čína uvedla, že plavidla monitorovala a varovala. Její jednotky jsou připravené odrazit provokace.

Tchajwanská armáda sestřelila neidentifikovaný civilní dron, který vstoupil do tchajwanského vzdušného prostoru nedaleko souostroví Ťin-men, jež se nachází v blízkosti břehů Číny. Informovala o tom agentura Reuters. Připomněla, že Peking od začátku srpna provádí v okolí Tchaj-wanu vojenská cvičení. Manévry Čína zahájila v reakci na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji.

Dvě americké válečné lodě propluly mezinárodními vodami Tchajwanského průlivu. Stalo se tak poprvé od rozsáhlého vojenského cvičení, které Čína uspořádala po návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Washington již dříve oznámil, že oblastí proplují jeho lodě či proletí jeho letadla, uvedla v neděli agentura AFP. Peking uvedl, že je připraven zareagovat na jakoukoliv provokaci. Tchaj-wan později informoval, že v blízkosti ostrova zaznamenal čínská letadla a lodě.

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů včetně diplomatické zástupkyně ve Spojených státech. Chce je tím potrestat za údajnou podporu nezávislosti Tchaj-wanu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čínská státní média. Tchajwanské ministerstvo zahraničí sankce odsoudilo a označilo je za zastrašování.

Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo v pondělí čínské ministerstvo obrany. Pohrozilo zároveň tvrdou reakcí na vměšování se do vnitřních záležitostí Číny. Američtí kongresmani na ostrov, který Peking považuje za svou provincii, přicestovali v neděli a v pondělí se sešli s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Odpoledne místního času (dopoledne SELČ) ostrov opustili. O situaci na Tchaj-wanu bude od 18:28 hovořit v Interview ČT24 sinolog Martin Hála.

Tchajwanské ministerstvo obrany v neděli podle agentury Reuters oznámilo, že několik čínských armádních lodí, letadel a dronů se dál zapojuje do vojenských cvičení a provádí manévry simulující útok na Tchaj-wan. V oblasti průlivu v neděli napočítalo 66 čínských letadel a čtrnáct lodí. Resort také oznámil, že Tchaj-wan v reakci na tyto manévry vyslal do oblasti svá plavidla a letadla. Většina hlášení o čínských vojenských cvičeních v blízkosti ostrova podle resortu už neplatí.

Čína se rozhodla uvalit sankce na předsedkyni americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou a její nejbližší rodinu v reakci na její návštěvu Tchaj-wanu. S odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Peking také oznámil, že ukončí spolupráci se Spojenými státy v řadě oblastí, včetně klimatu. Čína krátce po návštěvě Pelosiové na Tchaj-wanu zahájila vojenská cvičení s ostrou střelbou v okolí ostrova. Šéf americké diplomacie Antony Blinken ujistil, že Spojené státy chtějí situaci uklidnit.

Letadlo s předsedkyní americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou odlétlo z letiště v Tchaj-peji, uvedlo podle agentury Reuters kolem středečního poledne našeho času tchajwanské ministerstvo zahraničí. Pelosiová opouští Tchaj-wan po méně než 24 hodinách a pokračuje ve své cestě po Asii. Nyní míří do Jižní Koreje. Předtím předsedkyně vystoupila v tchajwanském parlamentu, kde jeho místopředsedovi Cchaj Čch'-čchangovi řekla, že chce s Tchaj-wanem rozšířit spolupráci na úrovni parlamentu. Čína, jež považuje ostrov za svou součást, mezitím na Tchaj-wan uvalila s platností od středy ekonomické sankce a předvolala si amerického velvyslance v Pekingu.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová přiletěla na Tchaj-wan navzdory čínským hrozbám, že takový krok bude mít vážné následky. Peking v reakci oznámil, že bez odkladu zahájí námořní a letecké cvičení v okolí ostrova. Uvedl také, že cesta Pelosiové podkopává mír a stabilitu v Tchajwanské úžině a narušuje svrchovanost Číny. Spojené státy už dříve varovaly před přehnanou reakcí.

Stanice CNN uvedla s odvoláním na zdroj z tchajwanské vlády a „vysoce postavený americký zdroj obeznámený se situací“, že předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová po zastávce v Malajsii navštíví Tchaj-wan. Bílý dům a americká diplomacie v pondělí večer uvedly, že rozhodnutí, zda Pelosiová Tchaj-wan navštíví, je v jejích rukách. Oba úřady také vyzvaly rozhořčenou Čínu k tomu, aby situaci neeskalovala.

Tchajwanská televize CTS se omluvila za falešnou zprávu o tom, že Čína zahájila invazi nedaleko města Tchaj-pej. Zpráva se objevila v ranním vysílání televize na informační liště. Válka na Ukrajině a opatrné spojenectví Si Ťin-pchinga s Vladimirem Putinem vyvolávají obavy, že Peking zneužije krizi k útoku na ostrov, který považuje za svou odpadlickou provincii.

Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to v pátek uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Situaci mapoval přímo na místě také zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Americké ministerstvo zahraničí odsouhlasilo prodej zbraní Tchaj-wanu za sto milionů dolarů (přibližně 2,1 miliardy korun), aby ostrovní země mohla vylepšit systém protiraketové obrany Patriot. Informovala o tom americká vláda. Obchod ještě musí potvrdit Kongres.

Již v pátek budou oficiálně zahájeny zimní olympijské hry v Pekingu. Přijedou premiéři a prezidenti z více než třiceti států včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Některé země v čele se Spojenými státy vyhlásily diplomatický bojkot, patří k nim i Česko. Čínští pořadatelé se rozhodli přijmout ještě přísnější pandemická opatření, než za jakých probíhala letní olympiáda v Tokiu. Pochybnosti ale budí i olympijská mobilní aplikace či umělý sníh, připomíná z místa zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Tchaj-wan ohlásil největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany Číny od října, uvedla agentura Reuters. Do blízkosti ostrova se podle tchajwanského ministerstva obrany vydalo 39 čínských letounů. Tchaj-pej jako varování vyslala do vzduchu stíhačky a pro monitorování čínských strojů nasadila systémy raketové obrany.

Litva udělala chybu, když dovolila Tchaj-wanu, aby ve Vilniusu otevřel zastupitelský úřad pod svým názvem, prohlásil litevský prezident Gitanas Nauséda. Listopadové otevření tchajwanského úřadu vyvolalo ostrou reakci Pekingu a pobaltská země nyní podle hlavy státu čelí důsledkům. Litevské firmy, jež obchodují s Čínou, si stěžují na obchodní omezení.

Nikaragua oficiálně přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu. Tchaj-wan v posledních letech ztrácí podporu čím dál většího počtu zemí a rozhodnutí Nikaraguy přijal s „hlubokým politováním“. Naopak Peking nový diplomatický směr středoamerické země uvítal a oznámil, že vysocí představitelé obou zemí se již setkali.

Čína oficiálně zhoršila diplomatické vztahy s Litvou na úroveň chargé d'affaires. Reaguje tak na upevňování vztahů mezi pobaltskou zemí a Tchaj-wanem, který ve Vilniusu zřídil fakticky velvyslanectví. Peking považuje ostrov za svůj. Litva vyjádřila nad čínským rozhodnutím politování. Evropská komise nepovažuje krok Vilniusu za porušení unijní politiky jedné Číny.

Na Tchaj-wanu působí nevelký počet amerických vojáků, kteří cvičí společně se svými místními kolegy. V americké televizi CNN tuto informaci potvrdila prezidentka ostrova Cchaj Jing-wen. Ministr obrany pak novinářům sdělil, že ostrov musí být připraven se bránit a nemůže spoléhat na pomoc spojenců. Prohlášení přichází v době eskalujícího napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem.

Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) se ve středu sešel s tchajwanským ministrem zahraničí Josephem Wu. Čína, která ostrov považuje za svou součást, už v minulých dnech návštěvu tchajwanské delegace v Česku kritizovala. Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout a europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se ve středečních Událostech, komentářích shodli, že rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem je správným krokem. Bývalý poslanec Jan Lipavský (Piráti), o němž se mluví v souvislosti s kandidaturou na šéfa diplomacie, akcentoval sebevědomí zahraniční politiky.

Probíhající návštěvu tchajwanské delegace v Praze doprovází setkání obchodníků, diplomatů i politiků na nejvyšší úrovni a obě země již také podepsaly pět nových memorand, která mají rozšířit spolupráci ve vědě, zdravotnictví, strojírenství nebo kybernetické bezpečnosti. Prohlubování česko-tchajwanských vztahů kritizuje Čína, která ostrovní stát považuje za svou vzbouřeneckou provincii.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou „znovusjednocení“ Číny, tento proces ale „rozhodně bude dokonán“, řekl v sobotu prezident Si Ťin-pching. Slova pronesl při příležitosti 110. výročí revoluce, která vedla ke svržení poslední císařské dynastie. Informovala o tom agentura Reuters, která podotýká, že prezident v projevu přímo nezmínil použití síly vůči Tchaj-peji.