Otevření úřadu Tchaj-wanu pod jeho názvem byla chyba, řekl prezident Litvy. Tamní firmy čelí tlaku Číny

Litva udělala chybu, když dovolila Tchaj-wanu, aby ve Vilniusu otevřel zastupitelský úřad pod svým názvem, prohlásil litevský prezident Gitanas Nauséda. Listopadové otevření tchajwanského úřadu vyvolalo ostrou reakci Pekingu a pobaltská země nyní podle hlavy státu čelí důsledkům. Litevské firmy, jež obchodují s Čínou, si stěžují na obchodní omezení.

Litva i Tchaj-wan si podle prezidenta mohou svobodně otevírat zastupitelské úřady, které nemají diplomatický status. Problémem je podle něj jméno úřadu. „Domnívám se, že chybou nebylo otevření zastoupení Tchaj-wanu, ale název, který se mnou nebyl konzultován,“ řekl litevské rozhlasové stanici prezident Žiniu Radijas, který dohlíží na zahraniční politiku země a reprezentuje Litvu na summitech Evropské unie.

Úřad ve Vilniusu nese název Tchajwanský zastupitelský úřad v Litvě, zatímco zastupitelství v jiných zemích mají v názvu jméno metropole Tchaj-pej. Ostrov se tím vyhýbá odkazu na celé území. Peking totiž považuje demokratický Tchaj-wan, který se v roce 1949 oddělil od pevninské Číny, za odpadlickou provincii a snaží se ho mezinárodně izolovat. Ostrovní republika se považuje za nezávislou.

Jde o útok, tvrdí prezident

Peking několik dní po otevření úřadu oficiálně degradoval diplomatické vztahy s Litvou z úrovně velvyslanectví na kancelář chargé d'affaires. Zároveň vyjádřil silnou nespokojenost s počínáním pobaltské země, která otevření zastupitelství povolila bez ohledu na jeho námitky.

Vilnius tehdy potvrdil, že se hlásí k politice jedné Číny, ale současně si vymínil, že má právo rozšířit spolupráci s Tchaj-wanem. V prosinci Litva stáhla své diplomaty z Číny do vlasti poté, co čínské ministerstvo zahraničí požadovalo vrácení diplomatických průkazů zástupců Litvy, připomněla agentura Bloomberg.

„Nyní se musíme vypořádat s následky,“ řekl Nauséda podle litevské veřejnoprávní stanice LRT. „Proti Litvě začala být přijímána nekonvenční opatření a my musíme být velmi aktivní a dát EU jasně najevo, že se jedná o útok, jakýsi nátlak na jednu z unijních zemí,“ doplnil.

Litevské společnosti, které obchodují s Čínou nebo jsou součástí dodavatelských řetězců napojených na asijskou zemi, si v poslední době stěžují na obchodní omezení. Představitelé Litvy označují tato opatření za „nevyhlášené sankce“. Asijská země údajně zastavila odbavování litevského vývozu, což podle Bloombergu přimělo EU, aby si stěžovala u Světové obchodní organizace (WTO).

Litevský svaz průmyslníků oznámil, že žádá pomoc od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) při jednáních s Čínou kvůli ekonomickému nátlaku a zablokovaným dodávkám v přístavech. Přibližně 130 společností nemůže odbavit své zásilky přes čínské celní úřady, nebo náklad přesměrovat. Nadnárodní společnosti jsou tlačeny k tomu, aby ukončily spolupráci s Litvou, jinak riskují restrikce na čínských celnicích, tvrdí sdružení.

Peking blokování litevského exportu popírá. Jedna tchajwanská společnost už ve snaze podpořit pobaltskou zemi nakoupila 20 400 lahví litevského rumu, které Čína odmítla, poznamenal Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 10 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 44 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...