Otevření úřadu Tchaj-wanu pod jeho názvem byla chyba, řekl prezident Litvy. Tamní firmy čelí tlaku Číny

Litva udělala chybu, když dovolila Tchaj-wanu, aby ve Vilniusu otevřel zastupitelský úřad pod svým názvem, prohlásil litevský prezident Gitanas Nauséda. Listopadové otevření tchajwanského úřadu vyvolalo ostrou reakci Pekingu a pobaltská země nyní podle hlavy státu čelí důsledkům. Litevské firmy, jež obchodují s Čínou, si stěžují na obchodní omezení.

Litva i Tchaj-wan si podle prezidenta mohou svobodně otevírat zastupitelské úřady, které nemají diplomatický status. Problémem je podle něj jméno úřadu. „Domnívám se, že chybou nebylo otevření zastoupení Tchaj-wanu, ale název, který se mnou nebyl konzultován,“ řekl litevské rozhlasové stanici prezident Žiniu Radijas, který dohlíží na zahraniční politiku země a reprezentuje Litvu na summitech Evropské unie.

Úřad ve Vilniusu nese název Tchajwanský zastupitelský úřad v Litvě, zatímco zastupitelství v jiných zemích mají v názvu jméno metropole Tchaj-pej. Ostrov se tím vyhýbá odkazu na celé území. Peking totiž považuje demokratický Tchaj-wan, který se v roce 1949 oddělil od pevninské Číny, za odpadlickou provincii a snaží se ho mezinárodně izolovat. Ostrovní republika se považuje za nezávislou.

Jde o útok, tvrdí prezident

Peking několik dní po otevření úřadu oficiálně degradoval diplomatické vztahy s Litvou z úrovně velvyslanectví na kancelář chargé d'affaires. Zároveň vyjádřil silnou nespokojenost s počínáním pobaltské země, která otevření zastupitelství povolila bez ohledu na jeho námitky.

Vilnius tehdy potvrdil, že se hlásí k politice jedné Číny, ale současně si vymínil, že má právo rozšířit spolupráci s Tchaj-wanem. V prosinci Litva stáhla své diplomaty z Číny do vlasti poté, co čínské ministerstvo zahraničí požadovalo vrácení diplomatických průkazů zástupců Litvy, připomněla agentura Bloomberg.

„Nyní se musíme vypořádat s následky,“ řekl Nauséda podle litevské veřejnoprávní stanice LRT. „Proti Litvě začala být přijímána nekonvenční opatření a my musíme být velmi aktivní a dát EU jasně najevo, že se jedná o útok, jakýsi nátlak na jednu z unijních zemí,“ doplnil.

Litevské společnosti, které obchodují s Čínou nebo jsou součástí dodavatelských řetězců napojených na asijskou zemi, si v poslední době stěžují na obchodní omezení. Představitelé Litvy označují tato opatření za „nevyhlášené sankce“. Asijská země údajně zastavila odbavování litevského vývozu, což podle Bloombergu přimělo EU, aby si stěžovala u Světové obchodní organizace (WTO).

Litevský svaz průmyslníků oznámil, že žádá pomoc od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) při jednáních s Čínou kvůli ekonomickému nátlaku a zablokovaným dodávkám v přístavech. Přibližně 130 společností nemůže odbavit své zásilky přes čínské celní úřady, nebo náklad přesměrovat. Nadnárodní společnosti jsou tlačeny k tomu, aby ukončily spolupráci s Litvou, jinak riskují restrikce na čínských celnicích, tvrdí sdružení.

Peking blokování litevského exportu popírá. Jedna tchajwanská společnost už ve snaze podpořit pobaltskou zemi nakoupila 20 400 lahví litevského rumu, které Čína odmítla, poznamenal Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
před 1 mminutou

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 19 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 21 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 30 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...