Tchajwanská armáda oznámila, že našla trosky zřejmě spadlého meteorologického balonu, jenž pocházel pravděpodobně z Číny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zbytky balonu našly na odlehlém a strategickém ostrově poblíž čínského pobřeží. Americká armáda pak v pátek dokončila vytahování většiny zbytků jiného – už dříve sestřeleného – čínského balonu, považovaného za špionážní, z Atlantského oceánu. Převezla je pak do laboratoře Federálního úřadu pro vyšetřování ve Virginii k analýze.
Tchaj-wan na svém území našel trosky zřejmě čínského meteorologického balonu
Tchajwanské ozbrojené síly ve čtvrtek na jednom z ostrovů odlehlého souostroví Ma-cu, které spadá pod kontrolu Tchaj-wanu, zpozorovaly neznámý objekt padající z nebe a poté na místní střelnici našly zbytky balonu, napsal Reuters.
„Předběžné vyšetřování určilo, že zbytky pocházely z meteorologického přístroje, které úřady sebraly k dalšímu zhodnocení,“ sdělila armáda. Tchajwanské ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že v okolí země nezaznamenalo žádné sledovací balony z Číny.
Balon nad USA byl podle Washingtonu špionážní
Informace přišla v době sporu mezi Čínou a Spojenými státy kvůli čínskému balonu, který letectvo USA sestřelilo na začátku února nad Atlantikem. Washington tvrdí, že byl vybaven špionážní technikou. Čínští představitelé reagovali prohlášením, že balon nad USA nebyl špionážní, nýbrž meteorologický, a obvinili naopak USA z vypouštění špionážních balonů do čínského vzdušného prostoru. To popřel Bílý dům.
Americká armáda v pátek dokončila vytahování většiny zbytků sestřeleného čínského balonu z Atlantského oceánu a převezla je do laboratoře Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) ve Virginii k analýze. Podle agentury Reuters to oznámilo americké severní armádní velitelství.
Americká stíhačka balon sestřelila 4. února poté, co přeletěl napříč Spojenými státy. Podle Bílého domu se jednalo o špionážní stroj „velký asi jako čtyři autobusy“, který byl vybavený sledovací a vysílací technikou. Balon ve vzdušném prostoru USA přeletěl nad citlivými vojenskými objekty.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním projevu uvedl, že nařídil sestřelení objektu až nad oceánem právě kvůli jeho velikosti. Jeho trosky by podle prezidenta při pádu na pevninu mohly někoho zranit. Biden také zopakoval, že Čína podle USA provozuje vojenský program zaměřený na špionáž prostřednictvím vysoko letících balonů. Americká armáda podle médií inkriminovaný balon sledovala už od chvíle jeho vzletu z čínské vojenské základny na tropickém ostrově Chaj-nan v lednu.
Nejasnosti kolem sestřelení
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby na páteční tiskové konferenci řekl, že „čínský špionážní balon představoval skutečnou a hmatatelnou hrozbu pro Spojené státy“, neodpověděl však jednoznačně na novinářský dotaz, proč americká armáda nesestřelila balon nad mořem u západních břehů, ještě než měl možnost nad USA přeletět.
Dalším argumentem kritiků jednání americké administrativy je, že armáda drahými raketami sestřelila tři další zatím neidentifikované objekty nad Severní Amerikou, o kterých později Biden řekl, že „jejich účel patrně byl rekreační nebo vědecký“, ale čínský špionážní balon nechala přeletět nad celým územím země.
Čína považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení.
Tchaj-pej si v posledních letech stěžuje na zvýšené obtěžování ze strany čínských ozbrojených sil mimo jiné v podobě přeletů čínských stíhaček nebo dronů poblíž tchajwanského území, podotkl Reuters.