Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to v pátek uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Situaci mapoval přímo na místě také zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
Čínská celní zpráva podle úřadů ve Vilniusu pozastavila vývoz s odkazem na „nedostatečnou dokumentaci“. Žádné další podrobnosti nejsou k dispozici. Tento krok ale přišel poté, co Litva umožnila Tchaj-wanu otevřít v zemi ambasádu.
Litevská státní potravinářská a veterinární služba uvedla, že dosud neobdržela od Číny žádné oznámení o tom, že by chyběly nějaké informace nebo údaje. Dodala, že čínské úřady uskutečnily v roce 2020 audit litevských vývozců hovězího a rybích produktů na dálku. Neobjevily se ani žádné stížnosti a vývoz fungoval bez problémů až do konce loňského roku.
Vztahy mezi Čínou a Litvou se zhoršily, když Litva v listopadu povolila Tchaj-wanu otevřít velvyslanectví ve svém hlavním městě. Ambasáda má označení tchajwanská, nikoliv „čínská Tchaj-pej“, jak to používá řada jiných států, aby neurazily Čínu.
Litevský prezident Gitanas Nauseda to později označil za chybu. „Domnívám se, že chybou nebylo samotné otevření tchajwanské mise, ale její název, který se mnou nebyl koordinován,“ řekl.
Co kdo od koho kupuje
Čína je největším světovým dovozcem hovězího masa, z Litvy ale nakupuje málo. Loni dovezla celkem 2,36 milionu tun hovězího, z toho z Litvy bylo 775 tun.
Minulý měsíc tchajwanská vláda koupila 20 tisíc lahví litevského rumu, který směřoval do Číny, když se předtím dozvěděla, že jeho dovoz by mohl být zablokován. Vláda pak sdílela s veřejností tipy, jak pít rum a jak ho využít při vaření.
Celou záležitost sledoval přímo v Litvě i zpravodaj ČT Lukáš Mathé. Zmínil, že přibývá evropských společností, od kterých Peking nechce kupovat zboží vyrobené v této pobaltské zemi.
Hovořil o tom například ředitel firmy Baltija Vidas Butkus, která šije pro značky z celého světa. Od uniforem po večerní šaty. Krize ve vztazích s Pekingem si ředitel nevšímal, dokud s ním jeden partner z Francie neukončil spolupráci. Napsal mu, že jeho čínští zákazníci už nechtějí nic vyrobeného v Litvě. „Naše ztráta, řekněme za měsíc, bude činit 50 až 100 tisíc (eur). A to je pro naši společnost opravdu hodně.“
Bojkot se dotýká i jiných, nejen textilních firem. A funguje i opačně. Zasahuje podniky, které jsou závislé na dovozu součástek z Číny. „Mnoho firem si nechává posílat náklady do lotyšských, polských nebo německých přístavů přes jiné společnosti, a tak problém obcházejí. Je to velký problém? Chce to víc času a peněz,“ řekl prezident litevského investičního fóra Rolandas Valiūnas.
Litevská vláda i přes ekonomické obtíže na svém postoji trvá. Prezident je zdrženlivější. Část opozice kabinet naopak vyzývá, aby ustoupil. Země si podle ní nemůže ztráty dovolit. Začíná se také mluvit o kompenzacích. „Za prvé potřebujeme najít nové trhy. A je tu i další věc. Musíme pokrýt ztráty, kterými firmy trpí kvůli klesajícímu exportu. Musíme platit mzdy,“ uvedl předseda asociace textilního průmyslu Kęstutis Daukšys.
Za Litvu se postavila Evropská komise, a to i kvůli dopadům na jednotný unijní trh. Brusel proti Číně zahájil řízení u Světové obchodní organizace. Nejedna litevská firma se však obává, že spor bude trvat měsíce, dodal zpravodaj.
