Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.
Tchaj-wan bere možnost invaze smrtelně vážně, a to nejen ve světle mohutných manévrů Čínské lidové osvobozenecké armády u svých hranic. Už od ruské anexe Krymu a od frontálního útoku ruských ozbrojených sil na Ukrajinu v roce 2022 se na možný vpád z pevninské Číny připravuje systematicky.
„Vytvořili jsme příslušné plány (založené na ruské invazi na Ukrajinu) a sjednotili veškeré zásoby, vybavení i schopnost našich záchranářů pro případ války,“ uvedl v létě 2022 velitel hasičů v Tchaj-peji Chuang Te-Čch'.
Komunistickou vládu v Číně podobná srovnání mimořádně dráždí už od začátku otevřené ruské války na Ukrajině. „Někteří lidé záměrně srovnávají dva velmi odlišné problémy, Tchaj-wan a Ukrajinu, ve snaze zmást veřejnost a využít chaosu. Je to hra s ohněm,“ uvedl také na jaře roku 2022 mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-Ťien.
Přes tato prohlášení napětí mezi Pekingem a Tchaj-pejí v uplynulých letech podstatně vzrostlo a Tchaj-wan se na možnost otevřeného válečného střetu připravuje na mnoha úrovních.
Cvičení i nákupy pokročilejších zbraní
Od prodloužení základní vojenské služby ze čtyř měsíců na jeden rok, přes stále častější cvičení také civilní obrany a domobrany, až po vlastní produkci i nákupy pokročilých zbraní pro armádu a námořnictvo. V tomto případě se ostrovní země spoléhá na svého klíčového partnera – USA. Nejde jen o pouhou shodu okolností, že se spolu s Ukrajinou a Izraelem letos stala jedním z příjemců velkorysé americké pomoci na obranu ve výši v přepočtu více než 185 miliard korun.
Své postavení Tchaj-wan ale neopírá zdaleka jen o sofistikované zbraňové systémy. Svou suverenitu proti mohutnějším sousedům podobně jako stát Izrael opírá o dynamickou ekonomiku a především vyspělé technologie.
„Tchaj-wan vyrábí 62 procent všech polovodičů na světě. A také 92 procent vyšších nebo pokročilých polovodičových čipů na světě,“ uvedl letos v únoru oficiální reprezentant Tchaj-wanu v USA Alexander Jü. To je dominance, kterou se snaží Čína zatím neúspěšně zlomit. Exportní potenciál Tchaj-wanu je tak stále mimořádný a s rostoucími nároky na výpočetní výkon napříč všemi obory ještě roste.
Analytička: Cena za agresi by byla pro Čínu příliš vysoká
Analytička Sinopsis Simona Fantová uvedla, že manévry Číny v blízkosti Tchaj-wanu souvisejí s tím, že se Peking snaží v celém regionu zvýšit svou přítomnost. „Ve chvíli, kdy cvičení budou obvyklejší, kdy tam lidé budou zvyklí na přítomnost vojsk, tak poté bude třeba snazší provést invazi, pokud by k tomu skutečně došlo,“ podotkla.
Myslí si však, že cena za jakoukoliv agresi vůči Tchaj-wanu by byla pro Čínu příliš vysoká. „Stále musí dbát na svůj domácí pořádek. Ty diktatury vypadají vždy velice stabilně na první pohled, ale kdykoliv se tam něco stane, tak se můžou hroutit velmi rychle,“ podotkla analytička s tím, že Peking zároveň viděl reakci mezinárodního společenství na ruskou agresi na Ukrajině.
„Reakce byla velká a Čína se může obávat toho, že můžeme reagovat úplně stejně na Tchaj-wan, možná i víc, protože si troufám tvrdit, že případná válka v tchaj-wanské úžině by mohla být mnohem ničivější.“
