Tchajwanský prezident Laj Čching-te v projevu k příležitosti státního svátku slíbil, že bude podporovat samosprávný status ostrova a zabrání jeho anexi. Zároveň se zavázal spolupracovat s Pekingem v otázkách, jako je změna klimatu nebo udržování regionální bezpečnosti. Čína na Lajův projev reagovala slovy, že Tchaj-wan „nemá žádnou takzvanou suverenitu“, píše agentura Reuters.
Laj hovořil k davu v Tchaj-peji pouhých devět dní poté, co komunistická Čína oslavila své 75. výročí, uvádí BBC. Lídr Tchaj-wanu v očekávaném projevu řekl, že „dodrží závazek bránit se anexi nebo zasahování do naší suverenity“. Už před oslavami ostrovní země zaznamenala zvýšený pohyb čínských letadel i lodí v Tchajwanském průlivu a čeká další velké vojenské manévry, které ji mají zastrašit.
„Čínská republika (Tchaj-wan) a Čínská lidová republika si nejsou podřízeny,“ zdůraznil Laj s tím, že v jeho zemi se daří demokracii a svobodě a Peking nemá právo ji zastupovat. Prezident zároveň slíbil, že zachová „status quo míru a stability v celém Tchajwanském průlivu“. S Pekingem chce spolupracovat na ochraně přírody nebo v případě epidemií.
Podle BBC byl nejvýznamnější Lajův projev od nástupu do funkce letos v lednu mírnější než některé jeho předchozí výroky. Minulý týden Laj řekl, že je „naprosto nemožné“, aby se Čína stala „mateřskou zemí“ Tchaj-wanu, protože vláda ostrova byla založena v roce 1911, tedy desetiletí před založením současného komunistického režimu pevninské Číny v roce 1949.
„Naopak, Čínská republika může být ve skutečnosti mateřskou zemí občanů Čínské lidové republiky,“ prohlásil podle BBC v sobotu prezident. Ten už dříve avizoval, že ve čtvrtek se nebudou konat žádná překvapení, aby příliš nepobouřil Peking. Experti podle BBC přesto očekávají silnou odezvu Číny, nejspíš v podobě dalších vojenských cvičení.
Kritika z Pekingu
Čínské ministerstvo zahraničí v bezprostřední reakci zdůraznilo, že Tchaj-wan nemá „žádnou takzvanou suverenitu“, jelikož je součástí Číny, a Laj se podle diplomacie snaží „úmyslně přerušit“ historické spojení. „Znovu to odhalilo jeho tvrdohlavý postoj v otázce nezávislosti Tchaj-wanu a zlověstný záměr zvýšit napětí v Tchajwanském průlivu za účelem politického zisku,“ sdělil mluvčí čínského ministerstva Mao Ning.
Tchaj-wan zachovává ústavu Čínské republiky, která byla v minulosti založena na čínské pevnině. Když v roce 1949 prohrála dlouhou občanskou válku s komunisty, uprchla vláda Čínské republiky na Tchaj-wan a od té doby tam sídlí, připomíná BBC.
Diplomatická izolace
Peking Tchaj-wan diplomaticky izoluje. Projevuje se to i před cestou bývalé prezidentky Cchaj Jing-wen tento týden do Prahy na konferenci Fórum 2000 a následně do Belgie a Francie. Přestože jde o soukromou návštěvu ženy, která už není ve funkci, Čína to Česku vyčítá.
„Vyzýváme Českou republiku a další země, aby dodržovaly princip jedné Číny, respektovaly její svrchovanost a územní celistvost, neposkytovaly jakoukoli formou výhody separatistickým silám a zdržely se všeho, co poškozuje dvoustranné vztahy,“ prohlásil Mao Ning.
Stejně Čína reagovala na jaře, když byla v Praze na soukromé návštěvě – ještě před nástupem do funkce – zvolená viceprezidentka Tchaj-wanu Siao Pi-kchim. Její auto sledoval čínský diplomat. Projel při tom na červenou a málem způsobil dopravní nehodu, připomněla zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Peking považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svoji provincii a uvádí, že sjednocení s ostrovem je nevyhnutelné. Pro jeho dosažení nevyloučil použití síly, ačkoliv prohlašuje, že preferuje diplomatické řešení. Především USA se vojenskou podporou ostrova snaží Čínu odradit od rozhodnutí zabrat jej vojensky.
