Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
Ostrovu se říká čínská Havaj. Je nejjižnější čínskou provincií, zároveň největší ekonomickou zónou a jediným přístavem volného obchodu v pevninské Číně.
„Máme velmi dobrý přístav a ústřední vláda nám umožnila stát se novým mezinárodním námořním logistickým uzlem. To dává Chaj-nanu příležitost propojit se se světem,“ popisuje hlavní plánovač ze Správního výboru rozvojové zóny Jang-pchu Lin Kuang-ming.
Zatím se ekonomika opírá o turistiku a bezcelní nákupy. V místě jsou plážová letoviska pro střední vrstvu i podmořské apartmá za 300 tisíc korun na noc. Chaj-nan nezůstává jen u pláží, má velké ambice. Do deseti let se chce stát vzorem otevřené ekonomiky v Číně a postupně se vypracovat na přístav světové úrovně.
Zahraničním firmám slibuje úspory a méně papírování. Materiál a technologie mohou dovézt bez cla, a pokud při zpracování vznikne aspoň třicetiprocentní přidaná hodnota, hotový výrobek smí bez cla dál na pevninu.
Nízké náklady a cla
„Nejdůležitější jsou náklady. V mezinárodním kontextu je tlak na jejich růst značný,“ podotýká generální ředitel Finančního odboru provinční vlády Chaj-nanu Cchaj Čchiang. „Celní systém na Chaj-nanu je umožňuje snižovat a rozvíjet klíčová odvětví,“ dodává.
Ostrov chce přitáhnout pokročilou výrobu – mimo jiné kolem vesmírného programu a údržby letadel. Zahraničních klientů na této servisní základně přibývá, jsou hlavně z jihovýchodní Asie a Blízkého východu.
„Díky autonomnímu systému na Chaj-nanu přistává více letadel, která létají dál na pevninu. Místní letecký průmysl se tak rychle rozvíjí,“ vyjmenovala generální manažerka společnosti Haikou Airport Aircraft Maintenance Engineering Wang Chaj-jie.
Na ostrově funguje i první plně německá univerzita v pevninské Číně zaměřená na technické a ekonomické obory. Smyslem je vychovat absolventy pro tamější německé firmy. „Úzce spolupracujeme s podniky v Severním Porýní-Vestfálsku kolem Bielefeldu,“ popsala viceprezidentka pro mezinárodní záležitosti z Hainan Bielefeld University of Applied Sciences Judith Peltzová.
„Je tam mnoho firem s vazbami na Čínu, které potřebují zaměstnance připravené pracovat okamžitě po nástupu a kteří rozumí Německu a kulturním odlišnostem,“ dodává Peltzová.
Budoucnost ukáže, jestli se z ostrova stane skutečný motor obchodu a výroby s vysokou přidanou hodnotou, nebo jen další experiment závislý na turistice a investičních pobídkách.
