Oteplování oceánů způsobí, že žraločí mláďata budou menší a zranitelnější, varují vědci

Změna klimatu ohrožuje také žraloky. Ti se totiž vlivem rostoucích teplot vody rodí menší, zranitelnější a vyčerpaní. Upozornila na to nová studie, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports. Podle vědců hrozí, že v budoucnu budou mít tyto paryby v oceánech problém přežít.

Vědecký tým se zaměřil na žralůčka okatého, který žije v oblasti Velkého bariérového útesu. Díky spolupráci s New England Aquarium sledoval,  jak tato paryba reaguje na zvýšení teploty.

„Zjistili jsme, že čím je voda teplejší, tím se vše děje rychleji. A to může být pro žraloky problém,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Carolyn Wheelerová z University of Massachusetts Boston.

„Embrya rostla rychleji a rychleji také využívala své žloutkové váčky, které jsou jejich jediným zdrojem potravy,“ dodala Wheelerová. To podle ní mělo za následek, že se mláďata vylíhla dřív, byla menší a potřebovala okamžitě nakrmit.

Vejcorodí žraloci jako nejohroženější

Podle spoluautorky studie Jodie Rummerové z James Cook University bude mít voda v okolí Velkého bariérového útesu ke konci tohoto století během léta průměrnou teplotu přesahující dokonce 31 stupňů Celsia.

Stoupající teploty oceánů budou hlavní hrozbou pro žraloky, zejména pro ty vejcorodé, podotýká Rummerová. Žraloci se totiž o svá nakladená vajíčka nestarají. To znamená, že musí být schopna přežít odkázaná sama na sebe až čtyři měsíce.

„Žralůčci okatí jsou známí pro svou odolnost vůči změnám,“ uvedla dále Rummerová.  „Pokud se ani tento druh nedokáže vyrovat s oteplováním vody, jak se pak s tímto problémem vypořádají jiné, zranitelnější druhy,“ dodala. 

Podle Johna Mandelmana z New England Aquarium, který na studii dohlížel, je nezbytné, aby se na tuto problematiku soustředil vědecký výzkum. To by mohlo přispět k posílení ochrany živočichů, které jsou stoupajícími oceánskými teplotami nejohroženější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 13 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 17 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 19 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...