Oteplování oceánů způsobí, že žraločí mláďata budou menší a zranitelnější, varují vědci

Změna klimatu ohrožuje také žraloky. Ti se totiž vlivem rostoucích teplot vody rodí menší, zranitelnější a vyčerpaní. Upozornila na to nová studie, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports. Podle vědců hrozí, že v budoucnu budou mít tyto paryby v oceánech problém přežít.

Vědecký tým se zaměřil na žralůčka okatého, který žije v oblasti Velkého bariérového útesu. Díky spolupráci s New England Aquarium sledoval,  jak tato paryba reaguje na zvýšení teploty.

„Zjistili jsme, že čím je voda teplejší, tím se vše děje rychleji. A to může být pro žraloky problém,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Carolyn Wheelerová z University of Massachusetts Boston.

„Embrya rostla rychleji a rychleji také využívala své žloutkové váčky, které jsou jejich jediným zdrojem potravy,“ dodala Wheelerová. To podle ní mělo za následek, že se mláďata vylíhla dřív, byla menší a potřebovala okamžitě nakrmit.

Vejcorodí žraloci jako nejohroženější

Podle spoluautorky studie Jodie Rummerové z James Cook University bude mít voda v okolí Velkého bariérového útesu ke konci tohoto století během léta průměrnou teplotu přesahující dokonce 31 stupňů Celsia.

Stoupající teploty oceánů budou hlavní hrozbou pro žraloky, zejména pro ty vejcorodé, podotýká Rummerová. Žraloci se totiž o svá nakladená vajíčka nestarají. To znamená, že musí být schopna přežít odkázaná sama na sebe až čtyři měsíce.

„Žralůčci okatí jsou známí pro svou odolnost vůči změnám,“ uvedla dále Rummerová.  „Pokud se ani tento druh nedokáže vyrovat s oteplováním vody, jak se pak s tímto problémem vypořádají jiné, zranitelnější druhy,“ dodala. 

Podle Johna Mandelmana z New England Aquarium, který na studii dohlížel, je nezbytné, aby se na tuto problematiku soustředil vědecký výzkum. To by mohlo přispět k posílení ochrany živočichů, které jsou stoupajícími oceánskými teplotami nejohroženější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 14 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 19 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...