Členské státy OSN definitivně schválily přelomovou smlouvu o ochraně oceánů

Členské státy OSN schválily mezinárodní smlouvu o ochraně oceánů. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. O smlouvě se jednalo patnáct let.

Hlavním cílem smlouvy je zajistit, aby se nejméně třicet procent plochy oceánů zařadilo mezi chráněné oblasti.

Aktualizovaný dokument, který vychází ze smlouvy z roku 1994, se týká částí oceánů mimo národní jurisdikce. Smlouva nyní stanoví nový dozorčí orgán a zřídí chráněné oblasti na volném moři.

Řada mořských druhů včetně delfínů, velryb nebo mořských želv každoročně migruje a překračuje přitom hranice jednotlivých států a volného moře. Snahy o jejich ochranu – a ochranu komunit, které jsou závislé na rybolovu nebo cestovním ruchu souvisejícím s mořskými živočichy – dosud zásadně ztěžovala nepřehledná spleť zákonů.

Mořské ekosystémy trpí v důsledku změn klimatu, znečištění a nadměrného rybolovu. Vědci prokázali, že oceán oplývá bohatou, často mikroskopickou, biologickou rozmanitostí. Je zdrojem poloviny kyslíku, který dýcháme, a omezuje globální oteplování tím, že absorbuje značnou část oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností.

Guterres: Historický úspěch

„Smlouva byla přijata,“ oznámila za všeobecného potlesku předsedkyně konference OSN o ochraně oceánů Rena Leeová.

„Oceán je hybnou silou naší planety. Dnes jste oceánu vdechli nový život a novou naději, aby měl šanci bojovat,“ komentoval dohodu generální tajemník OSN António Guterres a označil ji za „historický úspěch“.

Navzdory přijetí konsensem vyjádřilo výhrady Rusko, které některé části textu označilo za „naprosto nepřijatelné“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 12 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.