„Loď dosáhla břehu." OSN hlásí přelomovou dohodu o oceánech, třetina má být chráněná

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již patnáct let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání.

„Loď dosáhla břehu,“ prohlásila předsedkyně konference OSN o ochraně oceánů Rena Leeová po dokončení rozhovorů.

Dohodu, která se týká hlavně ochrany volných moří, ještě musí ratifikovat členské země OSN. Jejím hlavním cílem je zajistit, aby se v budoucnosti nejméně třicet procent plochy oceánů zařadilo mezi chráněné oblasti.

„Země musejí tuto dohodu formálně přijmout a ratifikovat co nejrychleji,“ uvedla Laura Mellerová z ekologické organizace Greenpeace, která se účastnila rozhovorů o podobě dohody. Schválení označila za historickou chvíli pro ochranu přírody a znamení, „že i v rozděleném světě může ochrana přírody a lidí zvítězit nad geopolitikou“.

Aktualizovaná dohoda, která vychází ze smlouvy z roku 1994, se týká částí oceánů mimo národní jurisdikce, to znamená nejméně dvě stě námořních mil (370 kilometrů) od pobřeží. Představuje to zhruba šedesát procent plochy světových oceánů. Smlouva nyní stanoví nový dozorčí orgán a zřídí chráněné oblasti na volném moři.

„Je to příležitost k ochraně oceánů, která se naskytne jednou za generaci – je to velké vítězství pro biologickou rozmanitost,“ uvedla odbornice na oceány Nichola Clarková z americké nevládní organizace Pew Charitable Trusts.

„Historická chvíle pro naše oceány“

Řada mořských druhů včetně delfínů, velryb nebo mořských želv každoročně migruje a překračuje přitom hranice jednotlivých států a volného moře. Snahy o jejich ochranu – a ochranu komunit, které jsou závislé na rybolovu nebo cestovním ruchu souvisejícím s mořskými živočichy – dosud zásadně ztěžovala nepřehledná spleť zákonů.

„Tato dohoda pomůže propojit různé regionální smlouvy, aby bylo možné řešit hrozby a potíže v místech, kde se tyto druhy vyskytují,“ uvedla Jessica Battleová, odbornice na správu oceánů ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

„Jde o historickou chvíli pro naše oceány. Dohodou na smlouvě jsme podnikli nezbytné kroky vpřed k zachování mořského života a biodiverzity, bez kterých se my ani nadcházející generace neobejdeme,“ poznamenal evropský komisař odpovědný za otázky životního prostředí Virginijus Sinkevičius.

„Cesta k ochraně oceánů je otevřená, schválená úmluva je skutečně přelomovým milníkem v ochraně volných moří,“ uvedl Jan Freidinger, koordinátor globální biodiverzitní kampaně Greenpeace Česko. Zároveň však upozornil, že svět čeká ještě hodně překážek, než státy skutečně zajistí ochranu volných moří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 3 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...