„Loď dosáhla břehu." OSN hlásí přelomovou dohodu o oceánech, třetina má být chráněná

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již patnáct let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání.

„Loď dosáhla břehu,“ prohlásila předsedkyně konference OSN o ochraně oceánů Rena Leeová po dokončení rozhovorů.

Dohodu, která se týká hlavně ochrany volných moří, ještě musí ratifikovat členské země OSN. Jejím hlavním cílem je zajistit, aby se v budoucnosti nejméně třicet procent plochy oceánů zařadilo mezi chráněné oblasti.

„Země musejí tuto dohodu formálně přijmout a ratifikovat co nejrychleji,“ uvedla Laura Mellerová z ekologické organizace Greenpeace, která se účastnila rozhovorů o podobě dohody. Schválení označila za historickou chvíli pro ochranu přírody a znamení, „že i v rozděleném světě může ochrana přírody a lidí zvítězit nad geopolitikou“.

Aktualizovaná dohoda, která vychází ze smlouvy z roku 1994, se týká částí oceánů mimo národní jurisdikce, to znamená nejméně dvě stě námořních mil (370 kilometrů) od pobřeží. Představuje to zhruba šedesát procent plochy světových oceánů. Smlouva nyní stanoví nový dozorčí orgán a zřídí chráněné oblasti na volném moři.

„Je to příležitost k ochraně oceánů, která se naskytne jednou za generaci – je to velké vítězství pro biologickou rozmanitost,“ uvedla odbornice na oceány Nichola Clarková z americké nevládní organizace Pew Charitable Trusts.

„Historická chvíle pro naše oceány“

Řada mořských druhů včetně delfínů, velryb nebo mořských želv každoročně migruje a překračuje přitom hranice jednotlivých států a volného moře. Snahy o jejich ochranu – a ochranu komunit, které jsou závislé na rybolovu nebo cestovním ruchu souvisejícím s mořskými živočichy – dosud zásadně ztěžovala nepřehledná spleť zákonů.

„Tato dohoda pomůže propojit různé regionální smlouvy, aby bylo možné řešit hrozby a potíže v místech, kde se tyto druhy vyskytují,“ uvedla Jessica Battleová, odbornice na správu oceánů ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

„Jde o historickou chvíli pro naše oceány. Dohodou na smlouvě jsme podnikli nezbytné kroky vpřed k zachování mořského života a biodiverzity, bez kterých se my ani nadcházející generace neobejdeme,“ poznamenal evropský komisař odpovědný za otázky životního prostředí Virginijus Sinkevičius.

„Cesta k ochraně oceánů je otevřená, schválená úmluva je skutečně přelomovým milníkem v ochraně volných moří,“ uvedl Jan Freidinger, koordinátor globální biodiverzitní kampaně Greenpeace Česko. Zároveň však upozornil, že svět čeká ještě hodně překážek, než státy skutečně zajistí ochranu volných moří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 3 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 7 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 8 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 9 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 11 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.