„Loď dosáhla břehu." OSN hlásí přelomovou dohodu o oceánech, třetina má být chráněná

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již patnáct let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání.

„Loď dosáhla břehu,“ prohlásila předsedkyně konference OSN o ochraně oceánů Rena Leeová po dokončení rozhovorů.

Dohodu, která se týká hlavně ochrany volných moří, ještě musí ratifikovat členské země OSN. Jejím hlavním cílem je zajistit, aby se v budoucnosti nejméně třicet procent plochy oceánů zařadilo mezi chráněné oblasti.

„Země musejí tuto dohodu formálně přijmout a ratifikovat co nejrychleji,“ uvedla Laura Mellerová z ekologické organizace Greenpeace, která se účastnila rozhovorů o podobě dohody. Schválení označila za historickou chvíli pro ochranu přírody a znamení, „že i v rozděleném světě může ochrana přírody a lidí zvítězit nad geopolitikou“.

Aktualizovaná dohoda, která vychází ze smlouvy z roku 1994, se týká částí oceánů mimo národní jurisdikce, to znamená nejméně dvě stě námořních mil (370 kilometrů) od pobřeží. Představuje to zhruba šedesát procent plochy světových oceánů. Smlouva nyní stanoví nový dozorčí orgán a zřídí chráněné oblasti na volném moři.

„Je to příležitost k ochraně oceánů, která se naskytne jednou za generaci – je to velké vítězství pro biologickou rozmanitost,“ uvedla odbornice na oceány Nichola Clarková z americké nevládní organizace Pew Charitable Trusts.

„Historická chvíle pro naše oceány“

Řada mořských druhů včetně delfínů, velryb nebo mořských želv každoročně migruje a překračuje přitom hranice jednotlivých států a volného moře. Snahy o jejich ochranu – a ochranu komunit, které jsou závislé na rybolovu nebo cestovním ruchu souvisejícím s mořskými živočichy – dosud zásadně ztěžovala nepřehledná spleť zákonů.

„Tato dohoda pomůže propojit různé regionální smlouvy, aby bylo možné řešit hrozby a potíže v místech, kde se tyto druhy vyskytují,“ uvedla Jessica Battleová, odbornice na správu oceánů ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

„Jde o historickou chvíli pro naše oceány. Dohodou na smlouvě jsme podnikli nezbytné kroky vpřed k zachování mořského života a biodiverzity, bez kterých se my ani nadcházející generace neobejdeme,“ poznamenal evropský komisař odpovědný za otázky životního prostředí Virginijus Sinkevičius.

„Cesta k ochraně oceánů je otevřená, schválená úmluva je skutečně přelomovým milníkem v ochraně volných moří,“ uvedl Jan Freidinger, koordinátor globální biodiverzitní kampaně Greenpeace Česko. Zároveň však upozornil, že svět čeká ještě hodně překážek, než státy skutečně zajistí ochranu volných moří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.