Teploty strana 4 z 5

Noc na pondělí byla nejmrazivější od začátku zimy. Na stanici Perla poblíž Kvildy na Šumavě naměřili meteorologové až minus 26,4 stupně Celsia. Mrazivé bylo ráno v celém Česku a přes den stoupnou teploty nad nulu jen v části republiky. I noc na úterý bude chladná, v Čechách se ale zatáhne, mírně oteplí a od západu začne foukat. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu na silné nárazy větru, náledí a pro horské oblasti Čech také na nový sníh a sněhové jazyky.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v pátek v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

V příštích čtyřech týdnech se v Česku očekává běžné lednové počasí. V noci bude mrznout, přes den se teploty v týdenním průměru dostanou mírně nad nulu. Možné jsou ale několikadenní výchylky směrem k ochlazení i oteplení. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Po výrazně nadprůměrných teplotách vychází letos ochlazení přímo na Štědrý den. Sněžit začne odpoledne nejdřív na horách, postupně se během Vánoc můžou sněhové přeháňky objevit i v nížinách. Zatímco na horách zůstane sníh ležet, v nížinách bude většinou tát.

Na teploty letošního roku si lidé často stěžují, že jsou příliš nízké. Jejich úroveň ovšem zůstává pořád zhruba o stupeň vyšší než dlouhodobý průměr v letech 1981 až 2010. A nezmění na tom nic zásadního ani to, jestli zůstane prosinec v teplotách slabě nadprůměrný, jak naznačují klimatické modely, nebo zůstane v šedém průměru.

Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

Letošní léto bylo nejdeštivější za posledních deset let. V průměru spadlo na území Česka 322 milimetrů srážek. Množství srážek se ale značně lišilo v různých regionech. Teplotně bylo léto mírně nadprůměrné, i když bylo chladnější než v předchozích třech letech. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Názory na letošní léto jsou hodně rozporuplné. Někdo byl spokojen, že léto nebylo tak úmorně horké jako před rokem. Někdo naopak postrádal více dnů s tropickou teplotou a objevil se i názor, že léto, kdy nesvítí slunce a teplota se nedostane minimálně na 30 stupňů, není tím pravým létem.

Tropické teploty vydrží v Česku celý víkend, meteorologové rozšířili varování před vysokými teplotami i na nedělní odpoledne. Horko přes 31 stupňů Celsia očekávají už v sobotu. Lidé by podle nich neměli podcenit riziko přehřátí a dehydratace.

Služba C3S programu Copernicus (Copernicus Climate Change Service) vydává pravidelné měsíční zprávy o změnách klimatu. Podle té nejnovější vysoké letní teploty způsobily rekordní úbytek ledu v Severním ledovém oceánu –⁠ je ho nyní o 27 procent méně, než je běžné.

Počasí ve střední Evropě několik dnů po sobě ovlivňuje tlaková níže nad jihovýchodní Evropou. Po bouřlivém víkendu se počasí na začátku nového týdne zklidnilo a bouřky se v Česku zatím objevují spíš výjimečně. To by se ale v druhé půlce týdne mělo změnit.

Teploty se během května na Sibiři pohybovaly asi 10 stupňů nad dlouhodobým průměrem. Podle evropské služby Copernicus byl tento květen celosvětově nejteplejším měsícem od začátku satelitního měření.

Ekologové v Žebětíně ukončili stavbu zábran, aby cestou k rybníku žáby nepřecházely nebezpečnou silnici. S opatřením začali koncem února, kdy se začalo oteplovat. Podle odhadů odborníků žije v okolí Žebětínského rybníka až třicet tisíc žab.

Loňský rok byl v Česku druhým nejteplejším od roku 1961. Průměrná teplota dosáhla 9,5 stupně Celsia a byla o 1,6 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. Vyplývá to z údajů, které na webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejteplejším zůstává rok 2018 s průměrnou teplotou 9,6 stupně, na třetí pozici jsou roky 2014 a 2015 s průměrem 9,4 stupně Celsia.

Teploty i srážky budou v listopadu odpovídat obvyklým hodnotám pro toto období, nadprůměrné teploty očekávají meteorologové v závěru měsíce. Naopak pršet, případně sněžit by mělo nejvíce v následujícím týdnu. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních věd. Autoři nové studie monitorovali 20 alpských ledovců a naměřené hodnoty podle agentury AFP nemají v posledních 100 letech obdoby.

Zatímco do středy se v Česku držely teploty vysoko nad bodem mrazu, v dalších dnech přijde od západu citelné ochlazení. Meteorologové varují před přízemními mrazíky, na horách bude i sněžit.

Nástup podzimního počasí byl v Česku místy razantní. Citelné snížení teplot tak někde doprovodil i začátek topné sezony. V pondělí se místy ochladilo až na devět stupňů. Velmi nízké teploty zaznamenali například v Krušných horách. Po letní pauze začala domácnosti vytápět například teplárenská společnost v Ostrově na Karlovarsku.

V druhé polovině července lámala teplotní rekordy v Evropě vlna veder. Poté se přesunula na sever a na konci měsíce zasáhla Grónsko. Způsobila tam další rozsáhlé tání ledu.

Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné. Příští týden se budou maximální denní teploty pohybovat okolo 25 až 30 stupňů, v jeho závěru ale klesnou i na 21 stupňů. Průměrné týdenní úhrny srážek budou v příštích čtyřech týdnech mezi deseti až 20 milimetry. Vyplývá to z dlouhodobého výhledu počasí, který v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové zároveň prodloužili varování před aktuálními bouřkami, výstraha platí až do pondělí.

Vedra se během pátku na řadě míst v Česku opět dostala do kategorie mimořádnosti, rekordy padly téměř na třetině dlouhodobě měřicích meteorologických stanic. Nejvyšší teploty byly ve Stříbře na Tachovsku a Kuchařovicích na Znojemsku, kde bylo shodně 35,8 stupně.

Evropu zasáhla za letošní léto už druhá vlna veder. Ve Francii čelí extrémnímu počasí hlavně jihozápad a střed země, v Bordeaux v úterý naměřili rekordních 41,2 stupně Celsia. Rekordy ale padaly i ve středu: v Belgii naměřili 38,9 stupně, v Německu dokonce 40,5 stupně. Teploty mají kulminovat ve čtvrtek a očekává se, že nové rekordy zaznamená řada velkých evropských měst. Obyvatelé Paříže se připravují na 42 stupňů.

Ve středu padly teplotní rekordy na třetině stanic ze zhruba 150, které měří 30 a více let. Nejtepleji bylo v Kopistech na Mostecku, kde meteorologové naměřili 35,4 stupně Celsia. Přes 35 stupňů bylo ještě v Teplicích a v Ústí nad Labem - Vaňově. Vysoké teploty budou panovat i ve čtvrtek, meteorologové proto vydali výstrahu s vysokým stupněm nebezpečí.

V pondělí a úterý sice ještě může výjimečně sprchnout, v dalších dnech se ale obloha vyjasní a teploty vystoupají nad třicet stupňů. Klesnout by neměly ani o víkendu, kdy ale od západu dorazí oblačnost a místy se vyskytnou přeháňky i bouřky.