Copernicus: Letošní duben byl nejteplejším v historii měření

Letošní duben se jako jedenáctý měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. V prohlášení to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná dubnová teplota u zemského povrchu činila 15,03 stupně Celsia, a byla tak o 0,67 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020.

Copernicus už letos v lednu oznámil, že loňský rok byl s průměrnou globální teplotou 14,98 stupně Celsia nejteplejším v historii měření. S velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím rekordmanem. Letošní duben pak globálně pokořil dosavadní maximum z roku 2016 o 0,14 stupně.

Rekordně teplé dubnové počasí letos jen těsně nezaznamenala Evropa, kde byla průměrná teplota o 1,49 stupně Celsia vyšší než průměr za duben v rozmezí let 1991 až 2020. Šlo o druhý nejteplejší duben v historii měření. Nejvíce nadprůměrné teploty byly v dubnu ve východní Evropě, naopak podprůměrné hodnoty byly ve Skandinávii a na Islandu.

Copernicus upozornil, že údaje o průměrné teplotě v Evropě smazávají kontrast mezi vedry a mrazem, který západ starého kontinentu zažil na začátku a ve druhé polovině dubna.

El Niňo vrcholilo na začátku roku

Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné na severu a severovýchodě Severní Ameriky, v Grónsku, ve východní Asii, na severozápadě Blízkého východu, částečně v Jižní Americe a ve většině Afriky.

„El Niňo dosáhl vrcholu na začátku roku a teplota povrchu moře ve východní části tropického Pacifiku se nyní vrací k neutrálním podmínkám,“ popsal šéf programu Copernicus Carlo Buontempo s odkazem na klimatický jev, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.

„Zatímco však teplotní výkyvy spojené s přírodními cykly, jako je El Niňo, přicházejí a odcházejí, dodatečná energie zachycená v oceánu a atmosféře v důsledku rostoucí koncentrace skleníkových plynů bude i nadále tlačit globální teplotu k novým rekordům," dodal Buontempo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...