Měsíc s bezprecedentním počtem rekordů – takový byl letošní únor v Česku i ve světě. Na finální čísla za celý měsíc si budeme muset ještě pár dnů počkat, už teď lze konstatovat, že únor 2024 se zapíše jako globálně nejteplejší únor v historii pozorování. Stane se tak už devátým měsícem v řadě s přívlastkem globálně nejteplejší, prvním takovým byl loňský červen.
Únor 2024 byl mimořádně teplý a srážkově bohatý. Jednalo se o vůbec nejteplejší únor zaznamenaný na území Česka v období od roku 1961 s rekordně vysokou odchylkou průměrné měsíční teploty od normálu 1991–2020.
Podle předběžných dat byla průměrná teplota za únor (5,7 °C) o 6,1 °C vyšší než normál 1991–2020. Únor 2024 byl o dva stupně teplejší než doposud nejteplejší únor zaznamenaný v letech 1966 a 2020. Takto vysoká kladná odchylka od normálu nebyla dosud zaznamenána pro žádný měsíc v období od roku 1961. Letošní únor tak byl dokonce teplejší než většina březnů, podle průměrné teploty by se zařadil jako 5. nejteplejší březen.
Také srážkově byl měsíc únor podle předběžných údajů nadnormální. V průměru na našem území spadlo více než 150 procent srážek.
Mimořádně teplé počasí probudilo vegetaci letos výrazně dříve – fenologické předjaří začalo s asi pětitýdenním předstihem. „S tím je bohužel spojený i začátek pylové sezony, která začala již v první dekádě února s rozkvětem lísky obecné. V současné době je pylová sezona již v plném proudu, rozkvetly i olše, topoly, tisy a vrby. A z jarních bylin se můžeme kochat květy sněženek a bledulí, dále kvetou například krokusy a můžeme vidět první květy podléšek, objevují se první listy blatouchů a sasanek. Zvětšují se pupeny dřevin, rozkvétají forsythie, dříny a začíná se olisťovat bez černý. U některých druhů pozorujeme kratší časový rozestup mezi jednotlivými fázemi,“ uvádí meteorologové.
Nejen Česko
Letošní poslední měsíc klimatologické zimy severní polokoule často připomínal spíš jaro ve většině světa, v některých oblastech a dnech dokonce i vrchol jara. Ve 210 státech a teritoriích z celkového počtu 239 byl na některé stanici překonán alespoň jednou měsíční rekord. Denní rekordy se pak dají počítat na desítky tisíc po celém světě. Často přitom nešlo jen o rekordy maximálních, ale i minimálních teplot.
Pro většinu Evropy byl uplynulý měsíc mimořádně teplý, nejen v Česku půjde o nejteplejší únor v historii, platí to i u našich východních sousedů nebo v Rakousku. A také na několika stanicích ve východní polovině střední Evropy se průměrná teplota za letošní únor blíží hodnotě za vůbec nejteplejší březen.
Důsledkem teplého počasí bylo předčasné ukončení zimní lyžařské sezony nejen u nás, ale i v řadě středisek Alp nebo na Slovensku a také na Balkáně. A zejména poslední dekáda ve východní polovině Evropy přinesla mimořádně vysoké teploty a odchylky od dlouhodobých průměrů.
Výjimečné vlny veder či teplotně nadprůměrného počasí zažila většina států jihovýchodní a východní Asie. V Thajsku a Indonésii padaly každý den od začátku roku alespoň denní teplotní rekordy. V Bangkoku několikrát přepisovali rekordně vysoké únorové noční minimum, nakonec dosáhlo 28,2 °C. Rekordně teplé noci byly zaznamenány i ve Vietnamu, na Srí Lance nebo Maledivách. V Japonsku padly na přelomu druhé a třetí dekády stovky měsíčních rekordů. O měsíc dříve něž obvykle vykvetly třešně, což je tamními obyvateli i meteorology velmi pečlivě sledováno.
Extrémní vlnu teplého počasí přinesla poslední únorová dekáda také do rozsáhlých oblastí Severní Ameriky, od Mexika po Kanadu. V Mexiku vedla k mimořádně vysokým teplotám i ve vysokých polohách (například 34,4 °C v Morelii ve výšce 1915 metrů). V USA zaznamenaly přes 130 měsíčních rekordů a v kombinaci s nízkou vlhkostí vzduchu, suchem a větrem došlo ke vzniku desítek přírodních požárů. V Texasu se rozhořel dokonce druhý nejrozsáhlejší požár v tamní historii. A vůbec poprvé v únoru se přes 20 °C vyšplhala teplota v kanadském Quebecu.
Zkrátka nezůstala ani Jižní Amerika, kde se extrémní teploty koncentrovaly především do regionu od Francouzské Guyany po Kolumbii, podpořily požáry vedoucí k rekordně vysokým emisím uhlíku, a dále do Chile, kde si v kombinaci se suchem začátkem měsíce katastrofální požáry vyžádaly přes 130 obětí. A stovky rekordů padaly i v Africe, především v jižní části kontinentu, ale i v mnoha státech od Guinejského zálivu po Maroko.
V Austrálii teploty opakovaně šplhaly nad 45 °C, v Brisbane zažívají nejdelší vlnu s tropickými nocemi v řadě, pod 20 °C tam teplota od začátku roku ještě neklesla. V kombinaci se suchem vznikaly opakovaně, zejména ve Victorii, nebezpečné přírodní požáry. Vlivem vysokých teplot se nezvykle brzy zvýšila teplotní zátěž v oblasti Velkého korálového útesu, kde tak v příštích týdnech hrozí bělení korálů.
Svět se mění
Vůbec nejteplejší pro dané období zůstala po celý měsíc mořská voda – její povrchová teplota po celý měsíc neklesla pod 21 °C. Podle dat agentury Copernicus/ECMWF dokonce v toto úterý dosáhla hodnoty 21,08 °C, tedy nového rekordu za celou dobu pozorování od roku 1979.
Rekordně teplá byla v únoru i teplota vody v severním Atlantiku, což se přímo dotýká podmínek počasí v Evropě. I když se na zvýšení teploty vody a vzduchu podílí i jev El Niño, zásadní zůstává vliv člověkem vyvolané změny klimatu.
Jak je patrné, letošní únor se stal opravdu mimořádně výjimečným měsícem z pohledu extrémních teplot. Společným jmenovatelem v různých oblastech byl přitom nejen velký počet nových rekordů, ale i nezvykle výrazná míra jejich překonání. Často nešlo jen o desetiny stupně Celsia, ale spíš o jednotky stupňů. A začátek března je v mnoha oblastech pokračujícího rekordně teplého počasí.
