Slovinsko strana 5 z 5

Lidé naočkovaní proti covidu-19 mohou nyní již neomezeně cestovat mezi Českem, všemi sousedními státy a také Slovinskem a Chorvatskem, podmínky se ale liší. Většinou je potřeba mít očkování dokončené, Slovensko za určitých okolností umožňuje příjezd i lidem s první dávkou, ale jenom určitých vakcín. Podobné uvolnění slíbil ministr zahraničí pro cestu do Chorvatska, zatím ale není vše dojednáno. Zatím nebude cestování usnadňovat slibovaný covid pas, jehož parametry teprve projedná vláda a pak ho ještě čeká cesta parlamentem.

Ze Slovenska, Polska, Německa, Rakouska, Maďarska a Slovinska a ze států s nízkým rizikem nákazy koronavirem bude možné přicestovat bez omezení 22 dní po první dávce vakcíny proti covidu-19, v případě jednodávkové vakcíny je to 14 dní. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Pravidla cestování očkovaných Čechů do zahraničí se liší podle jednotlivých států. Resort zahraničí zároveň informoval o tom, že i kromě sousedních zemí budou moci očkovaní turisté z dalších států do Česka na dovolenou.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) spolu se šéfy diplomacie Rakouska a Slovinska nevidí důvod oddalovat rozhovory o vstupu Albánie a Severní Makedonie do Evropské unie. Trojice se takto vyjádřila po příjezdu do Albánie, druhé zastávky společné cesty věnované tématu rozšiřování EU o balkánské státy.

Ministři zahraničí Česka, Rakouska a Slovinska při návštěvě Severní Makedonie podpořili tuto balkánskou zemi v její snaze stát se členem Evropské unie. „Evropská integrace není bez šesti západobalkánských zemí úplná,“ řekl po jednání ve Skopje šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Kulhánek zase na Twitteru uvedl, že Severní Makedonie do EU patří.

Srbsko je připravené Česku darovat sto tisíc dávek vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer/BioNTech. Po jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem to na Twitteru uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Vučiče přivítal v Kramářově vile. Politici mluvili také o ekonomické spolupráci, otázkách spojených s regionem západního Balkánu nebo o koronavirové pandemii. Bombardování Jugoslávie v roce 1999 neřešili. Za to se v úterý omluvil prezident Miloš Zeman.

Lidé, kteří mají alespoň 22 dní po první dávce očkování proti covidu-19 v České republice, se budou moci bez karantény a nutnosti testu na koronavirus vracet ze zemí se střední a vysokou mírou rizika. Slovensko by o umožnění neomezeného vstupu Čechů se stejnou podmínkou první dávky očkování mělo rozhodnout příští týden. Další prioritou pro rozvolňování v cestování jsou podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) oblíbené turistické destinace Chorvatsko a Řecko.

Pět středoevropských zemí včetně Česka zvažuje uzavření dohod, jimiž umožní přeshraniční cestování očkovaným proti koronaviru. Mohly by přitom vejít v platnost ještě před začátkem letní sezony, kdy by v EU měly být zavedeny takzvané covidové pasy. Řecko oproti tomu uvolní cestování mezi regiony, na tamní ostrovy ale bude nutný test či očkování. Tunisko mezitím oznámilo, že navzdory plným nemocnicím zruší některá omezení.

V zemích Evropské unie se během posledních let zhoršuje situace médií kvůli ekonomickému tlaku i hrozbám pro bezpečnost novinářů. V pondělí to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Podle ní jsou takové hrozby viditelné prakticky ve všech unijních státech. Média jsou přitom zásadní pro fungování demokracie a EU má nástroje, kterými se může pokusit jejich situaci zlepšit, uvedla Jourová.

„K Zemi míří fiktivní asteroid, který může naši planetu ohrozit. Skupina reálných vědců se snaží tuto situaci vyřešit.“ To je obsahem cvičení, které od začátku týdne probíhá v NASA. Mezinárodní tým chce zjistit, jestli jsou současné technologie, sítě i instituce schopné s tímto problémem něco dělat. Experti se chtějí poučit pro případ, že by k něčemu takovému doopravdy došlo. Pro obyvatele ČR je toto cvičení o to zajímavější, že se třetí den experimentu ukázalo, že fiktivní asteroid míří právě na naši republiku.

Ministerstvo zdravotnictví chce od července otevřít registraci k očkování proti covidu-19 pro věkovou skupinu 18+ nebo 16+. Na středečním jednání zdravotnického výboru sněmovny to oznámil šéf resortu Petr Arenberger (za ANO). Ve středu se registrace zpřístupnila lidem ve věkové skupině od 55 do 59 let. Vzniká také plán na přeočkování – kvůli mutacím i poklesu protilátek v populaci. Podle Arenbergera bude další injekce potřeba nejpozději do jednoho roku od prvotní vakcinace. Možná ale už na podzim.

Výrazné rozvolnění začíná na Slovensku. Některá omezení ruší také Portugalsko, Slovinsko a Švýcarsko, volnější pravidla pro cesty do zahraničí budou platit v Belgii a na Novém Zélandu. Ve Spojených státech se nově mohou do očkovacího programu zaregistrovat všechni nad 18 let. Alespoň jednu dávku vakcíny tam dostalo na 130 milionů lidí, což je polovina dospělé populace. Indie naopak oznámila dosud nejvyšší přírůstky: 273 tisíc zachycených nákaz a 1619 úmrtí.

Slovinská média zveřejnila široce diskutovaný neoficiální vládní dokument adresovaný Evropské unii, v němž dosud neznámý autor navrhuje překreslení hranic na západním Balkáně coby řešení nejpalčivějších problémů tohoto regionu. Předestírá mimo jiné možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny. Idea vyvolala v Sarajevu pobouření.

Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 v Česku v pátek klesl na 6530, což je nejméně od 21. února. Počet pacientů klesá už čtvrtý den v řadě. Ministerstvo zdravotnictví považuje používání léků na covid-19 za lékařské, nikoliv politické téma. Resort tak reaguje na vytýkací dopis premiéra Andreje Babiše (ANO) ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO). Maďarsko v květnu pošle do Česka 40 tisíc vakcín.

Česko ztratilo možnost získat ze solidárního rozdělení vakcín desítky tisíc dávek navíc. Nepodpořilo návrh Portugalska předsedajícího EU. To chtělo, aby se z deseti milionů dávek dvě třetiny rozdělily mezi členské státy poměrově podle obyvatel a třetina připadla šestici nejpostiženějších zemí. Mezi nimi bylo i Česko, které ale požadovalo vakcín ještě víc. Ze seznamu proto vypadlo. Premiér Andrej Babiš (ANO) si chybu ve vyjednávání z české strany nepřipouští. S rozhodnutím nesouhlasí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) musí Babiš převzít odpovědnost. Premiéra kritizuje také opozice.

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Evropská unie by měla co nejdříve uspořádat summit o přidělování vakcín, tak aby všechny členské státy EU byly schopné dosáhnout ve druhém čtvrtletí svých očkovacích cílů. V dopise adresovaném představitelům EU to podle rakouské agentury APA napsalo šest premiérů členských zemí EU včetně předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) a rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Evropská komise (EK) v reakci obhajovala původně dohodnutý systém přerozdělování a uvedla, že jakýkoli nepoměr v dodávkách vakcín vznikl z vlastního rozhodnutí jednotlivých členských států.

Česká republika aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid-19 do Německa, Švýcarska a Polska. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče. Zatím ale podle zprávy nebylo požádáno o převoz konkrétního pacienta.

Americké ministerstvo obchodu chce uvalit konečná antidumpingová cla na běžné hliníkové plechy z osmnácti zemí. Podle agentury AFP musí cla ještě potvrdit americká Komise pro mezinárodní obchod (ITC), což by se mělo stát 15. dubna.

V některých evropských zemích platí omezení rituálních porážek bez omráčení. Ochránci zvířat je totiž označují za týrání. Soud EU naposledy posvětil zákon zakazující zabíjení zvířat podle náboženských pravidel na jihu Belgie. Podle ochránců zvířat nicméně může být alternativou zvíře před porážkou uspat nebo omráčit.

Pendleři dojíždějící kvůli zaměstnání do Rakouska budou mít napříště stejně jako ostatní přijíždějící povinnost se registrovat a rovněž budou muset předkládat jednou za týden negativní test na koronavirus. Ten může být antigenní i PCR. Při příjezdu nesmí být starší sedmi dní. Na tiskové konferenci to podle agentury APA řekl rakouský ministr vnitra Karl Nehammer.

Mezinárodní vědecký tým čtyři roky zkoumal, jak jsou netopýři promořeni lyssaviry, mezi které patří i smrtelný virus klasické vztekliny. Skupina, jejímž členem je i český vědec Jan Zukal, otestovala 1027 zvířat 25 různých druhů z Bulharska, České republiky, Polska, Slovinska a Ruska. Zjistili, že celkový výskyt lyssavirů je v populacích netopýrů relativně nízký, okolo tří procent. Mezi nejpostiženější patří i v Česku nejhojnější netopýr velký.

Hasiči dopravili do Chorvatska humanitární pomoc poskytnutou Českou republikou. Hasičský záchranný sbor ČR to uvedl na Twitteru. Česko poslalo balkánské zemi vybavení za zhruba pět milionů korun, mimo jiné stany, spací pytle nebo osvětlovací techniku. Zemi zasáhlo v úterý zemětřesení o síle přibližně 6,3 stupně, které bylo znát i v Česku. V nejpostiženější oblasti měst Sisak, Petrinja a Glina vyvolávají strach následné záchvěvy, cítit byly i v noci na čtvrtek.

Chorvatsko v úterý zasáhlo silné zemětřesení, naměřili tam přes šest stupňů Richterovy škály. Evropské seizmologické centrum EMSC a americká agentura USGS uvádí dokonce 6,4 stupně. Otřesy si vyžádaly podle místních médií nejméně sedm obětí, mnoho lidí je zraněných. Zasahovat musí záchranáři. Na nejpostiženější místo přijel prezident i premiér země. Chvění v důsledku zemětřesení pocítili lidé i v dalších zemích Evropy, včetně Česka. To pošle do Chorvatska vybavení za pět milionů korun.

Odborníci začali v olomouckém chrámu svatého Mořice rozebírat vzácné Englerovy varhany z roku 1745. Důvodem je jejich několik let plánovaná generální oprava. Varhany, jejichž jádro tvoří barokní nástroj vratislavského varhanáře Michaela Englera, prošly velkou opravou naposledy před půlstoletím. Podle hudebníků už není nástroj v dobré kondici, opravit je třeba především elektronické součásti. Varhany jsou největší v tuzemsku a patří i k největším ve střední Evropě.