Situace médií v EU se zhoršuje, řekla Jourová při příležitosti dne svobody tisku

V zemích Evropské unie se během posledních let zhoršuje situace médií kvůli ekonomickému tlaku i hrozbám pro bezpečnost novinářů. V pondělí to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Podle ní jsou takové hrozby viditelné prakticky ve všech unijních státech. Média jsou přitom zásadní pro fungování demokracie a EU má nástroje, kterými se může pokusit jejich situaci zlepšit, uvedla Jourová.

„Pokud média nebudou moci dělat svou práci pořádně a svobodně, bude to samozřejmě mít velice negativní dopad na to, jak se naše společnost bude vyvíjet,“ varovala v pondělí Jourová při příležitosti Světového dne svobody médií.

Vedle problémů spojených s koronavirovou pandemií, která řadu médií připravuje o zisky z inzerce, čelí novináři v některých zemích také tlaku ze strany vládních politiků. Jourová již dříve upozorňovala na takové přístupy v Polsku, Maďarsku či Slovinsku, kde jsou média kritická k vládě vystavena finančním či politickým tlakům.

Komise nedávno kritizovala například i polský záměr zavést daň z inzerce v médiích nebo také snahu maďarské vlády neobnovit licenci nezávislému rádiu. Brusel má nicméně podle Jourové omezené možnosti, jak proti případné politizaci médií zasáhnout.

„Pokud bychom viděli placení přátelských médií z evropských peněz, tak tam ty nástroje máme,“ uvedla Jourová. Zároveň podotkla, že Evropská komise se omezuje na výzvy adresované politikům jednotlivých zemí.

Místopředsedkyně EK sleduje rovněž vývoj okolo volby nových radních České televize. „Mám opakované výzvy vůči členům českého parlamentu, aby volili uvážlivě a do rady navolili lidi, kteří mají nejenom profesionalitu, ale jsou schopni i plné nezávislosti,“ řekla Jourová.

Doporučení, jak podporovat nezávislou a bezpečnou práci novinářů

Komise podle ní chystá pro členské státy doporučení, jak podporovat nezávislou a bezpečnou práci novinářů, zvláště v souvislosti s vraždami slovenského reportéra Jána Kuciaka či jeho maltské kolegyně Daphne Caruanaové Galiziové.

EK chce také letos přijít s návrhem, který by bránil opakovaným žalobám na novináře ze strany politiků či podnikatelů ve snaze znemožnit jim pracovat. Unijní exekutiva pracuje také na závazných pravidlech, která by svobodu médií chránila účinněji.

Za zhoršení nezávislosti médií může pandemie i úřední zásahy

Podle nejnovější zprávy nevládní organizace Reportéři bez hranic, která byla zveřejněna na Světový den svobody médií, jsou hlavními důvody pro zhoršení nezávislosti tisku ve světě protipandemická opatření, úřední zásahy i ekonomické dopady koronavirové nákazy. 

Česká republika se ze 48 států se svobodnými médii umístila na 40. místě, a to stejně jako minulý rok. Na vrcholu žebříčku tradičně skončily skandinávské země. Dokument potvrzuje to, co někteří novináři cítí každý den. Vlády využily koronavirovou pandemii jako záminku, aby jim odepřely přístup k informacím.

„Pandemie tomu velmi napomohla. Koronavirus přinesl samé negativní informace, které se špatně sdělují, a to obzvlášť před volbami. Jsou to věci, co snižují volební preference. Nákaza je katalyzátorem situace, která nastala,“ uvedla ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Kateřina Hrubešová.

7 minut
Horizont ČT24: Světový den svobody médií
Zdroj: ČT24

„Události uplynulého roku nám připomínají, že přístup k důvěryhodným informacím je něco více, než jen základní lidské právo. Může to být také otázka života a smrti,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres.

Česko skončilo za Slovenskem

Zatímco Norsko na žebříčku skončilo jako premiant, Slovensko se i přes vraždu novináře Jána Kuciaka umístilo před Českem. Čína se naopak umístila na jednom z nejhorších míst. Nevládní organizace hodnotí situaci žurnalistiky jako „velmi špatnou“, „špatnou“ či „problematickou“ v 73 procentech z celkem 180 zkoumaných zemí.

„Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti viru zvanému dezinformace. A Evropa zůstává pro svobodu tisku nejvíce příznivým kontinentem,“ podotkl generální tajemník Reportérů bez hranic Christophe Deloire. 

Dopady pandemie při své práci pocítili i čeští novináři. Například na vládní tiskové konference mohou pouze někteří z nich. V tuzemsku podle Reportérů bez hranic důvěru v novináře podkopávají slovní výpady některých vysoce postavených představitelů země. Organizace jako problematickou vidí i koncentraci mediální moci v rukou několika oligarchů.

„Jedním z velkých úskalí pro média je covid jako takový. Pak je zde snížení inzertních a reklamních příjmů či reklamy. Média se potýkají s financováním a přežitím, a to obzvlášť ta nezávislá, která nejsou vlastněna oligarchy, politiky nebo vysokými státními úředníky. To jsou média, jež mají službu bránit demokracii,“ dodala Hrubešová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 31 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...