Severní Makedonie do Evropské unie patří, uvedl ministr Kulhánek na návštěvě Skopje

Ministři zahraničí Česka, Rakouska a Slovinska při návštěvě Severní Makedonie podpořili tuto balkánskou zemi v její snaze stát se členem Evropské unie. „Evropská integrace není bez šesti západobalkánských zemí úplná,“ řekl po jednání ve Skopje šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Kulhánek zase na Twitteru uvedl, že Severní Makedonie do EU patří.

„Ministr zahraničí Jakub Kulhánek zahájil dvoudenní návštěvu Albánie a Severní Makedonie ve Skopje,“ uvedl z místa redaktor České televize Andreas Papadopulos.

V severomakedonské metropoli se Kulhánek spolu se svým rakouským protějškem Alexanderem Schallenbergem a slovinským ministrem zahraničí Anže Logarem postupně setká s tamním šéfem diplomacie Bujarem Osmanim, premiérem Zoranem Zaevem a prezidentem Stevem Pendarovskim. 

Hlavní témata jednání jsou dvě. Prvním je čtyřicet českých policistů, kteří stále ještě slouží na severomakedonské hranici. „Od doby vrcholící migrační krize pomáhají střežit balkánskou stezku, která pokračuje dál do Evropy,“ poznamenal Papadopulos.

3 minuty
Kulhánek je na návštěvě Severní Makedonie a Albánie
Zdroj: ČT24

Balkánské rozšíření jako priorita

„Druhé téma je ujistit země západního Balkánu – zejména Severní Makedonii a Albánii – o tom, že Evropská unie stále počítá s rozšířením právě o tyto státy,“ dodal redaktor. 

Rozhovory se Skopje nicméně momentálně blokuje Bulharsko kvůli jazykovým a kulturním sporům. Tirana zase v minulosti čelila odporu Francie a Nizozemska, podle nichž nedělá dost pro zlepšení demokracie a potírání korupce.

Pro Česko je však připojení západního Balkánu k evropskému bloku dlouhodobou prioritou.  Spolu právě s Rakouskem a Slovinskem patří mezi největší zastánce dalšího rozšíření EU.  

Kulhánek: EU by neměla dále odkládat přijetí zemí západního Balkánu

Český ministr zahraničí po jednání se šéfy diplomacie Slovinska, Rakouska a Severní Makedonie uvedl, že sedmadvacítka by neměla dále odkládat přijetí těchto zemí.

Ministři společně nepřímo vyzvali část zemí západní Evropy, aby přestaly zdržovat proces přístupových rozhovorů i s ostatními státy regionu. Srbsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Albánii nebo Bosně a Hercegovině by EU podle nich měla po letech odkladů dát ještě v tomto roce jasný závazek. 

„Společná cesta je jasným signálem, že se Severní Makedonie a Albánie mohou spolehnout na naši podporu,“ citovala agentura APA Schallenberga. „Věříme, že vzájemné problémy včas vyřeší bilaterální jednání. Věřte mi, středoevropské státy mají bohatou historii napjatých vztahů a vzájemné nevraživosti, ale zvládli jsme naše neshody překonat a stali se partnery a příteli v rámci evropské rodiny. Chceme sdílet tyto zkušenosti s našimi partnery na západním Balkáně,“ prohlásil Kulhánek ve Skopje.

Šéf slovinské diplomacie Anže Logar zase slíbil, že evropská budoucnost států západního Balkánu bude prioritou nadcházejícího slovinského předsednictví EU, které začíná 1. července.

Eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi zatím neřekl, zda v případě další blokády ze strany Bulharska EU zahájí vstupní rozhovory pouze s Albánií, která je kandidátskou zemí od roku 2014. Návštěvu Albánie mají ministři z ČR, Rakouska a Slovinska v plánu v neděli. Sejít se mají s prezidentem Ilirem Metou, premiérem Edim Ramou a ministryní zahraničí Oltou Xhackaovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 39 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...