Slovinsko strana 4 z 5

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu vrátil po návštěvě Kyjeva do Česka. Tu absolvoval spolu s předsedy vlád Polska a Slovinska. Výpravy se účastnil také bezpečnostní poradce tuzemského premiéra Tomáš Pojar. Okamžitě jsem souhlasil s tím, že je potřeba jet a že je to dobré, přiblížil Pojar ve středečních Událostech, komentářích.

Ukrajina potřebuje hlavně protitankové a protiletecké zbraně, řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který se ve středu vrátil z cesty do Kyjeva. Zopakoval, že podporuje myšlenku mírové mise. Jde ale podle něj až o následný krok, nyní je třeba zemi podporovat v jejím boji. Fiala se na Ukrajinu vydal společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským premiérem Janezem Janšou, aby se setkali s tamními představiteli.

Český premiér Petr Fiala a premiéři Polska Mateusz Morawiecki a Slovinska Janez Janša jednali v obléhaném Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem. Zelenskyj označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem. Fiala prohlásil, že Ukrajina není ve svém zápase sama, Morawiecki a Janša mluvili o pozvánce do Evropské unie.

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.

Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity sankce neobcházely. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na závěr summitu ve Francii navíc unijní lídři schválili text Versailleské deklarace slibující postupné odbourání závislosti na ruském plynu či výrazné zvýšení výdajů na obranu.

Německo od čtvrtka s ohledem na všeobecně převažující koronavirovou variantu omikron vyřadilo všechny státy ze svého seznamu vysoce rizikových oblastí. Zároveň výrazně zjednodušilo karanténní podmínky vstupu do země. Ve Francii od 14. března přestane platit povinnost předkládat očkovací pasy a nosit roušky ve většině vnitřních prostor. Testy v Česku ve středu potvrdily 10 634 případů koronaviru, což je v pracovním dni nejnižší přírůstek od 10. ledna.

Okna olomoucké univerzitní knihovny ve Zbrojnici zdobí barokní grafiky spojené s historií jezuitů, zdejší univerzity i samotného města. Jsou dílem slovenského vizuálního umělce Jaroslava Vargy, který se ve svém projektu Návrat do Nového světa věnuje dějinám jezuitského řádu a propojuje staré výjevy se současnou podobou Olomouce, konkrétně s výhledem z oken Zbrojnice. Vargovo dílo je součástí rozsáhlého výstavního projektu Muzea umění s názvem Trienále/SEFO 2021.

V Evropě se poprvé detekovala infekce koronavirovou variantou B.1.1.529. Světová zdravotnická organizace jí přiřadila název omikron. Objevila se u pacientky ve fakultní nemocnici v belgické Lovani. Tato nová nebezpečnější varianta byla poprvé zachycena v Jihoafrické republice. Od soboty kvůli ní nebudou moci do Česka vstoupit občané třetích zemí, kteří byli v posledních čtrnácti dnech více než dvanáct hodin v nějaké z osmi afrických zemí. Evropská komise navrhla zastavit lety z jihu Afriky. Omezení cestování už zavádí několik zemí.

Od začátku epidemie se v Česku covidem-19 prokazatelně nakazily dva miliony lidí. V neděli testy odhalily 8244 případů, což je dosud nejvyšší nedělní počet. Za posledních šest dní přibylo sto tisíc nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Od pondělí se v Česku až na výjimky už neuznávají testy na koronavirus jako covidový certifikát. Na základních a středních školách probíhá plošné testování. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) na večerním jednání navrhne vládě, aby kvůli epidemii koronaviru vyhlásila nouzový stav.

Slovensko za poslední týden eviduje nejvíc nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel ze všech zemí světa. Incidenční číslo se pohybuje na hodnotě 1265. Česká republika je v tomto žebříčku (s incidencí 1002) na čtvrtém místě, horší statistiky momentálně vykazují kromě Slovenska ještě Slovinsko a Rakousko. Na dosavadním maximu se pohybuje také počet pacientů s koronavirem ve slovenských nemocnicích. Lůžka pro nemocné v kritickém stavu jsou zcela obsazena. Ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský chce podle médií navrhnout celostátní uzávěru.

Ve čtvrtek laboratoře v Česku odhalily 13 374 případů koronaviru. Je to bezmála o tři tisíce víc než před týdnem. Jde ale o nižší číslo než v rekordní úterý, kdy přibylo přes dvaadvacet tisíc nakažených, i než ve středeční státní svátek s víc než čtrnácti tisíci prokázanými případy. Počet lidí, kteří s covidem skončili v nemocnicích, stoupl na 4750. Téměř sedm set z nich je v těžkém stavu. V některých nemocnicích chybí už protilátkové léky, ministerstvo zdravotnictví objednalo další – dorazit by měly příští týden. Česko je aktuálně podle nákaz covidem za týden pátou nejvíc zasaženou zemí EU.

Slovinská vláda obnoví po dlouhých sporech financování národní tiskové agentury STA. Vláda a vedení agentury podepsaly dohodu o financování do konce letošního roku. Za pozastavení financování STA kritizoval vládu premiéra Janeze Janši například Evropský parlament. STA dohodu vítá, vyjádřila ale obavy z posílení vlivu vlády na chod instituce.

Po šampaňském nebo tokajském svádí boj o jméno další víno. Tentokrát jde o šumivé Prosecco. Jeho výrobci mají strach o své postavení na trhu. Podle nich ho ohrožuje chorvatský nápoj s podobně znějícím názvem. Ten se nyní nesmí na unijním trhu prodávat. Záhřeb ale požádal o udělení ochranné známky. Italští vinaři se obávají, že zákazník kvůli podobnosti nebude vědět, co vlastně kupuje.

Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat zveřejnil studii, podle které bylo v roce 2020 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením přibližně 96,5 milionu lidí Unie, což činilo 21,9 procenta populace. Česká republika vyšla ze srovnání nejlépe.

Evropská unie musí jednat aktivněji a samostatněji v obranné a bezpečnostní politice, zároveň ale dbát na partnerství s USA a dalšími spojenci v NATO. Po neformálním jednání prezidentů a premiérů členských zemí, které nepřineslo konkrétní závěry, to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři unijních zemí se bavili o posilování společné obrany či o budoucích vztazích s Čínou, jejich rozdílné názory však pracovní večeře ve Slovinsku nesjednotila. Několik politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) krátce hovořilo o potřebě společně řešit růst cen energií, na větší debatu však nedošlo.

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Ministři energetiky Evropské unie jednali neformálně ve Slovinsku o prudkém zvýšení velkoobchodních cen energií. Od loňska se téměř ztrojnásobily. Itálie a Řecko zvažují dotace pro nejzranitelnější spotřebitele, Španělsko už opatření přijalo. Potíže má i Velká Británie stojící mimo EU.

Osm zemí Evropské unie včetně Česka se postavilo proti možnosti budoucího uvolňování současných rozpočtových a dluhových pravidel, jejichž platnost Evropská komise dočasně pozastavila kvůli koronavirové krizi. V debatě o budoucnosti fiskálního paktu se státy usilující o návrat přísnějších pravidel postavily proti Francii či jihoevropským zemím, které navrhují jejich zmírnění. O tématu budou v pátek a v sobotu debatovat ministři financí na neformálním jednání ve Slovinsku. Česko je jedním z nejméně zadlužených členů Unie, zároveň však tuzemský dluh nyní roste téměř nejrychleji.

Od pondělí se ztíží neočkovaným lidem návrat do České republiky z Nizozemska, Norska, Slovinska a San Marina, na mapě cestovatele budou země červené. Jednodušší to naopak bude z Azorských ostrovů. Změny budou i u dalších států, nemají však podle resortu zdravotnictví vliv na režim při příjezdu do Česka. Testy ve čtvrtek odhalily 306 nově nakažených koronavirem. Je to o pětadevadesát případů více než před týdnem a nejvyšší údaj od poloviny července.

Epidemie covidu-19 v Česku stagnuje, nových případů nákazy výrazně neubývá ani nepřibývá. V řadě zemí v Evropě naopak počty strmě rostou. Současný český úspěch je do určité míry způsobený nezvládnutím epidemie v posledním roce. Tuzemsko je ve světovém srovnání čtvrté nejhorší podle celkového počtu potvrzených obětí koronaviru přepočtených na počet obyvatel. V příštích měsících hrozí opětovné zahlcení nemocnic kvůli variantě delta.

V Česku za poslední den přibylo 191 nových případů onemocnění covidem-19, což je zhruba o třicet více než minulý týden. Nad hodnotou jedna se od neděle také drží takzvané reprodukční číslo, které značí, kolik lidí se může nakazit od jednoho pozitivně testovaného, aktuálně je 1,1. Od pondělí se ztíží návrat do Česka z Belgie, Dánska, Švédska, Litvy a San Marina. Na takzvané mapě cestovatele se posunou z oranžové do červené kategorie značící vysokou míru rizika nákazy.

Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom zpravodajský server Delfi.

Evropská komise (EK) zveřejnila výroční hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých státech. Špatné „vysvědčení“ dostaly dvě země, které jsou delší dobou pod palbou kritiky – Polsko a Maďarsko.