Slovinsko strana 4 z 5

Ve čtvrtek laboratoře v Česku odhalily 13 374 případů koronaviru. Je to bezmála o tři tisíce víc než před týdnem. Jde ale o nižší číslo než v rekordní úterý, kdy přibylo přes dvaadvacet tisíc nakažených, i než ve středeční státní svátek s víc než čtrnácti tisíci prokázanými případy. Počet lidí, kteří s covidem skončili v nemocnicích, stoupl na 4750. Téměř sedm set z nich je v těžkém stavu. V některých nemocnicích chybí už protilátkové léky, ministerstvo zdravotnictví objednalo další – dorazit by měly příští týden. Česko je aktuálně podle nákaz covidem za týden pátou nejvíc zasaženou zemí EU.

Slovinská vláda obnoví po dlouhých sporech financování národní tiskové agentury STA. Vláda a vedení agentury podepsaly dohodu o financování do konce letošního roku. Za pozastavení financování STA kritizoval vládu premiéra Janeze Janši například Evropský parlament. STA dohodu vítá, vyjádřila ale obavy z posílení vlivu vlády na chod instituce.

Po šampaňském nebo tokajském svádí boj o jméno další víno. Tentokrát jde o šumivé Prosecco. Jeho výrobci mají strach o své postavení na trhu. Podle nich ho ohrožuje chorvatský nápoj s podobně znějícím názvem. Ten se nyní nesmí na unijním trhu prodávat. Záhřeb ale požádal o udělení ochranné známky. Italští vinaři se obávají, že zákazník kvůli podobnosti nebude vědět, co vlastně kupuje.

Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat zveřejnil studii, podle které bylo v roce 2020 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením přibližně 96,5 milionu lidí Unie, což činilo 21,9 procenta populace. Česká republika vyšla ze srovnání nejlépe.

Evropská unie musí jednat aktivněji a samostatněji v obranné a bezpečnostní politice, zároveň ale dbát na partnerství s USA a dalšími spojenci v NATO. Po neformálním jednání prezidentů a premiérů členských zemí, které nepřineslo konkrétní závěry, to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři unijních zemí se bavili o posilování společné obrany či o budoucích vztazích s Čínou, jejich rozdílné názory však pracovní večeře ve Slovinsku nesjednotila. Několik politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) krátce hovořilo o potřebě společně řešit růst cen energií, na větší debatu však nedošlo.

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Ministři energetiky Evropské unie jednali neformálně ve Slovinsku o prudkém zvýšení velkoobchodních cen energií. Od loňska se téměř ztrojnásobily. Itálie a Řecko zvažují dotace pro nejzranitelnější spotřebitele, Španělsko už opatření přijalo. Potíže má i Velká Británie stojící mimo EU.

Osm zemí Evropské unie včetně Česka se postavilo proti možnosti budoucího uvolňování současných rozpočtových a dluhových pravidel, jejichž platnost Evropská komise dočasně pozastavila kvůli koronavirové krizi. V debatě o budoucnosti fiskálního paktu se státy usilující o návrat přísnějších pravidel postavily proti Francii či jihoevropským zemím, které navrhují jejich zmírnění. O tématu budou v pátek a v sobotu debatovat ministři financí na neformálním jednání ve Slovinsku. Česko je jedním z nejméně zadlužených členů Unie, zároveň však tuzemský dluh nyní roste téměř nejrychleji.

Od pondělí se ztíží neočkovaným lidem návrat do České republiky z Nizozemska, Norska, Slovinska a San Marina, na mapě cestovatele budou země červené. Jednodušší to naopak bude z Azorských ostrovů. Změny budou i u dalších států, nemají však podle resortu zdravotnictví vliv na režim při příjezdu do Česka. Testy ve čtvrtek odhalily 306 nově nakažených koronavirem. Je to o pětadevadesát případů více než před týdnem a nejvyšší údaj od poloviny července.

Epidemie covidu-19 v Česku stagnuje, nových případů nákazy výrazně neubývá ani nepřibývá. V řadě zemí v Evropě naopak počty strmě rostou. Současný český úspěch je do určité míry způsobený nezvládnutím epidemie v posledním roce. Tuzemsko je ve světovém srovnání čtvrté nejhorší podle celkového počtu potvrzených obětí koronaviru přepočtených na počet obyvatel. V příštích měsících hrozí opětovné zahlcení nemocnic kvůli variantě delta.

V Česku za poslední den přibylo 191 nových případů onemocnění covidem-19, což je zhruba o třicet více než minulý týden. Nad hodnotou jedna se od neděle také drží takzvané reprodukční číslo, které značí, kolik lidí se může nakazit od jednoho pozitivně testovaného, aktuálně je 1,1. Od pondělí se ztíží návrat do Česka z Belgie, Dánska, Švédska, Litvy a San Marina. Na takzvané mapě cestovatele se posunou z oranžové do červené kategorie značící vysokou míru rizika nákazy.

Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom zpravodajský server Delfi.

Evropská komise (EK) zveřejnila výroční hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých státech. Špatné „vysvědčení“ dostaly dvě země, které jsou delší dobou pod palbou kritiky – Polsko a Maďarsko.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po jednání se svými protějšky ze čtyř evropských zemí nevyloučil další opatření na hranicích kvůli covidu-19. Avizoval vznik skupiny, která o opatřeních zajistí včasné informace. Šéfové diplomacie Česka, Slovinska, Slovenska, Maďarska a Rakouska se též shodli v tom, že jedinou efektivní cestou je očkování co největší části populace.

Trojice vědců ze slovinského Institutu pro ochranu kulturního dědictví Slovinska našla při vykopávkách v povodí Drávy důkazy o nejstarším známém používání kosmetiky. Objev keramické lahvičky, v níž byla kosmetika uložená, archeologové popsali v odborném časopise Journal of Archaeological Science.

Prezident Miloš Zeman hovořil se svým slovinským protějškem Borutem Pahorem o prioritách aktuálního předsednictví Slovinska v Radě EU, vzájemných i mezinárodních vztazích a o aktuální situaci a rizicích v Afghánistánu. Na Twitteru to po setkání v Lánech uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Večer 26. června 1991 vyhlásilo Slovinsko v Lublani nezávislost a na Balkáně se vzápětí rozpoutal první ze série ozbrojených konfliktů známých pod souborným označením válka v Jugoslávii. Do Prahy se proto sjeli zástupci států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, aby hledali řešení nastalé krize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Pro cestu do Chorvatska se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu je nově nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny nebylo nutné potvrzení předkládat. Podle ministerstva zahraničí možnost přicestovat bez omezení platí ještě ve čtvrtek. Na hlavních přechodech ze Slovinska se vytvořily až tříhodinové kolony.

Maďarský zákon zakazující mimo jiné osvětu o sexuálních menšinách na školách vyvolal ve čtvrtek mezi prezidenty a premiéry zemí Evropské unie emotivní debatu, jakou podle diplomatů unijní summit dlouho nepamatuje. Zvláště lídři západoevropských zemí přesvědčovali premiéra Viktora Orbána, aby kontroverzní pasáže normy zrušil, neboť podle nich porušují evropské hodnoty. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který se do debaty nezapojil, jednání nevedlo k jednoznačnému výsledku.

Maďarsko zrušilo téměř kompletně uzávěru hranic, kterou zavedlo v září loňského roku kvůli pandemii covidu-19. Vstupovat do něj lze nyní bez omezení a zvláštních požadavků po pozemní hranici ze všech sousedních států kromě Ukrajiny. Slovensko mezitím oznámilo, že kvůli malému zájmu prodá a daruje velkou většinu z 200 tisíc dovezených dávek ruské vakcíny Sputnik V.

Cestování do zahraničí bude mnohem jednodušší, Česko se totiž dostalo do takzvané zelené zóny. To znamená, že Češi mohou cestovat stejně jako před pandemií například do Bulharska, Chorvatska nebo do Slovinska. Jednodušší bude i cestování do Řecka, kde bude stačit antigenní test. Podobně jako v Česku se i v ostatních zemích mírně zvýšily ceny, například za ubytování.

Po letech diskuzí a zhruba půlročním odkladu začíná působit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Instituce s nadnárodní pravomocí bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet Evropské unie, na které jsou vnitrostátní orgány či stávající úřady EU často krátké. Činnosti prokuratury, která sídlí v Lucemburku a s níž se pojí velká očekávání, se účastní většina členských států Evropské unie včetně Česka. Úřad povede rumunská prokurátorka Laura Codruta Kövesiová.