Po šampaňském nebo tokajském svádí boj o jméno další víno. Tentokrát jde o šumivé Prosecco. Jeho výrobci mají strach o své postavení na trhu. Podle nich ho ohrožuje chorvatský nápoj s podobně znějícím názvem. Ten se nyní nesmí na unijním trhu prodávat. Záhřeb ale požádal o udělení ochranné známky. Italští vinaři se obávají, že zákazník kvůli podobnosti nebude vědět, co vlastně kupuje.
Prosecco versus Prošek. Mezi vinaři je spor o název a ochrannou známku
Příčinou sporu je doporučení Evropské komise na udělení ochranné známky dalmatskému vínu z jihu Chorvatska s názvem Prošek. Právě to se ale výrobcům Prosecca nelíbí.
„Prosecco je už přes dvanáct let chráněno v souladu s evropskými normami, které podporují produkty spjaté názvem s místem původu. Stoletá historie ukazuje, že zákazníci vždy oceňovali toto Prosecco, kterému dala jméno malá vesnice u Terstu,“ říká historik vín Stefano Cosma.
Proti pravidlům podle nich je, že Prošek své jméno neodvozuje od místa, ale od výrobního postupu, kdy se lisují prosušené hrozny. To, že je výsledkem těžké, dezertní víno, které chuťově nemá s osvěžujícími bublinkami mnoho společného, je pro ně vedlejší. Hraje se hlavně o podobně znějící název a zákazníky, kteří po jednom z produktů sáhnou.
„Na mezinárodní úrovni nás chrání před kopiemi a napodobeninami řada úřadů z různých zemí. Pokud by byl Prošek schválen, bylo by samozřejmě mnohem těžší vysvětlovat zahraničním úřadům, že nás mají chránit, když to sama Evropská unie nedělá,“ dodává k problematice generální ředitel konsorcií Prosecco.
Bylo dřív Prosecco, nebo Prosekar?
Prosecca se ročně prodá za dvě miliardy eur. Kromě toho jde také o prestiž, za níž často stojí dobře vyprávěný příběh. Ten o zemědělcích po staletí hospodařících na terstských vinohradech si nárokují i vinaři z tamní slovinské menšiny se svým výrobkem. Ten může nakonec představovat závažnější konkurenci než typově odlišný Prošek.
„Původní víno je Prosekar, je o tři sta let starší než Prosecco. Už v roce 1600 jsme měli postup na výrobu šumivého vína, který se naprosto liší od toho, který používají současní výrobci,“ říká výrobce Prosekaru Miloš Škrabar.
Složitý spor může změnit nastavená pravidla. Současní i budoucí majitelé ochranných známek proto s napětím očekávají rozhodnutí Bruselu.