Osm zemí Evropské unie včetně Česka se postavilo proti možnosti budoucího uvolňování současných rozpočtových a dluhových pravidel, jejichž platnost Evropská komise dočasně pozastavila kvůli koronavirové krizi. V debatě o budoucnosti fiskálního paktu se státy usilující o návrat přísnějších pravidel postavily proti Francii či jihoevropským zemím, které navrhují jejich zmírnění. O tématu budou v pátek a v sobotu debatovat ministři financí na neformálním jednání ve Slovinsku. Česko je jedním z nejméně zadlužených členů Unie, zároveň však tuzemský dluh nyní roste téměř nejrychleji.
Česko společně s dalšími sedmi zeměmi EU podpořilo zachování přísnějších fiskálních pravidel
Evropská unie se po dluhové krizi z konce prvního desetiletí dohodla na současné podobě takzvaného Paktu stability a růstu, podle něhož by neměl veřejný dluh překročit 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP.
Unijní exekutiva však loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023. Zejména Francie, Itálie a Španělsko začaly hovořit o tom, že by mělo být opětovné vymáhání závazků spojeno s jejich zmírněním.
„Zdravé veřejné finance jsou ústředním pilířem členství v EU a základem hospodářské a měnové unie. Fiskální udržitelnost kombinovaná s reformami podporujícími ekonomický růst musí proto nadále tvořit základ společného rámce hospodářské a fiskální politiky EU,“ píše se ve výzvě, kterou v pátek otisklo několik evropských deníků.
Jednostránkový text iniciovaný Rakouskem podpořily státy ze skupiny tradičně vystupující proti růstu zadlužení, tedy Nizozemsko a skandinávské země. Spolu s nimi se k dokumentu připojily vedle Česka i Slovensko a Lotyšsko.
Osmička zemí své argumenty podložila odhadem, podle něhož unijní dluh vzroste za dva roky z předloňských 79 procent HDP na předpokládaných letošních 94 procent HDP. Proto by podle skupiny mělo být omezení dluhu společným cílem Unie. Návrat k fiskálním pravidlům není překážkou v efektivní fiskální politice, uvádí se v dokumentu, podle něhož jsou nicméně signatářské země ochotny „debatovat o vylepšení“ paktu.
Vládní dluh v poměru k HDP v EU
„Podle Eurostatu jsme šestou nejméně zadluženou zemí EU a chceme spolu s dalšími sedmi odpovědnými zeměmi bránit rozvolňování fiskálních pravidel,“ prohlásila česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
V letech 2019 až 2026 má být podle vládních plánů tempo zadlužování Česka třetí nejvyšší v EU po Estonsku a Rumunsku. Dluh má vzrůst o 24,8 procentního bodu.
Česko se během pandemie zejména kvůli masivní podpoře krizí stižené ekonomiky výrazně zadlužilo, celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí letos stoupnout na 43,5 procenta HDP. Kvůli dalšímu výrazně schodkovému rozpočtu s jeho růstem resort počítá i v příštím roce. V dalších letech chce podle Schillerové Česko veřejné finance konsolidovat a postupně se vrátit k vyrovnaným rozpočtům. Opozice přitom vládu kritizuje, že masivní zadlužení souvisí nejen s krizí, ale i s její dřívější neodpovědnou politikou.
Nárůst vládního dluhu v poměru k HDP v EU