Český vládní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi Evropské unie. Český vládní dluh je mezi státy sedmadvacítky šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na která upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí. Podle ministerstva financí bylo za růstem předfinancování letošních splátek dluhu. Ve zbytku roku již nárůst celkového zadlužení neočekává.
„V prvním čtvrtletí vrcholila v České republice pandemie covidu-19, v níž jsme v jednu chvíli patřili mezi nejpostiženější země světa. Právě zvýšené výdaje na boj s pandemií a zejména restrikce omezující plný chod hospodářství jsou hlavním důvodem nadprůměrného růstu veřejného dluhu,“ uvedl partner ve společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Výdaje spojené s pandemií nejsou ale podle něj v případě Česka jediné příčiny zvýšení dluhu. „Zásadní byl pokles na straně příjmů spojený se zrušením superhrubé mzdy. Také nesmíme zapomínat, že nás v letošním roce čekají volby, v takovém období zpravidla nebývá pro snižování vládního dluhu prostor,“ dodal.
Také podle analytika z Komerční banky Františka Táborského za růstem stojí covid a s tím spojená fiskální politika české vlády. „Deficit veřejných financí je ve srovnání s předchozími roky několikanásobně vyšší, a to samozřejmě znamená i několikanásobně vyšší tempo nárůstu dluhu veřejných financí. Nicméně spíše důležitější je výsledek na konci roku,“ řekl.
Ministerstvo: Předpokládáme, že výše zadlužení už letos neporoste
„Vývoj českého vládního dluhu za první čtvrtletí odpovídá tomu, že jsme výhodně předfinancovali všechny letošní splátky státního dluhu ve výši 165 miliard korun ještě před zvyšováním úrokových sazeb ze strany České národní banky. Předpokládáme proto, že stávající celková výše zadlužení už ve zbytku roku neporoste, tedy že následující čtvrtletí budeme patřit k zemím s nejnižším či nulovým nárůstem dluhu,“ uvedlo ve středu ministerstvo financí.
Podle něj to potvrzují i data za druhé čtvrtletí, kdy mezičtvrtleně klesl státní dluh o 3,6 miliardy korun na 2,416 bilionu korun.
Slovensko si během prvního čtvrtletí úroveň dluhu udrželo na 60,3 procenta HDP. Dluh klesl v prvním čtvrtletí Dánsku a Litvě. Dánsko přitom ve čtvrtletí nahradilo Česko na páté pozici s nejnižším dluhem.
„Pokud v následujících letech nedojde k systémové konsolidaci státního rozpočtu, s velkou pravděpodobností se budeme v žebříčku nejzadluženějších zemí posouvat směrem vzhůru,“ uvedl Kymlička.
Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout letos na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta a v roce 2024 by se měl podle úřadu přiblížit 55 procentům HDP.
Podle pravidel EU za standardních podmínek by dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. Sedmadvacítka ale uplatňování pravidel Paktu stability a růstu Evropské unie kvůli pandemii dočasně pozastavila.
