Německo vyřadilo všechny země ze seznamu epidemicky rizikových oblastí. V Česku epidemie covidu ustupuje

Německo od čtvrtka s ohledem na všeobecně převažující koronavirovou variantu omikron vyřadilo všechny státy ze svého seznamu vysoce rizikových oblastí. Zároveň výrazně zjednodušilo karanténní podmínky vstupu do země. Ve Francii od 14. března přestane platit povinnost předkládat očkovací pasy a nosit roušky ve většině vnitřních prostor. Testy v Česku ve středu potvrdily 10 634 případů koronaviru, což je v pracovním dni nejnižší přírůstek od 10. ledna.

On-line přenos

Koronavirus - březen

  • 6:00

    Německo zaznamenalo za poslední den 262 593 případů covidu-19. Týdenní incidence stoupla na 1607 případů na sto tisíc obyvatel.

  • 5:04
    Česko

    V úterý přibylo v Česku 10 715 nových případů covidu a 1938 případů s podezřením na reinfekci. Je to znovu více než před týdnem.

  • 4:30

    Americká farmaceutická společnost Pfizer oznámila, že požádala Úřad pro kontrolu potravin a léčiv o povolení aplikace čtvrté dávky své vakcíny proti covidu-19 u osob starších 65 let. Firma tvrdí, že data z Izraele, kde se již nějaký čas čtvrtou dávkou očkuje, naznačují přínosy další posilovací injekce.

Češi již při příjezdu do Německa nemusí vyplňovat vstupní formulář. Německé ministerstvo zdravotnictví nicméně zdůrazňuje, že vyřazení všech zemí ze seznamu nic nemění na tom, že při příjezdu do Německa je vyžadován doklad o očkování, o uzdravení, případně negativní test. Výjimky mají děti.

„Pro cesty do spolkové republiky platí nadále pravidlo 3G,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví o podmínce očkování (Geimpfte), dokladu o prodělání infekce (Genesene), nebo negativního testu (Getestete). „Nezáleží na tom, zda je země vedena jako vysoce riziková oblast, nebo ne. Neočkovaní a ti, kteří infekci neprodělali, tedy musí mít při příjezdu negativní test,“ dodalo. Takový doklad nepotřebují děti do 12 let. To je usnadnění, neboť platila hranice do šesti let.

Jako vysoce rizikové zahraniční oblasti, případně za oblasti s variantami koronaviru, bude nově Německo považovat jen takové, kde se rozšíří jiná varianta než nynější omikron. Podle rozšíření takové varianty a její možné nebezpečnosti pak německý Institut Roberta Kocha po rozhodnutí ministerstev zdravotnictví, vnitra a zahraničí danou zemi do příslušné kategorie zařadí. Ze seznamu Německo vyřadilo všechny státy, Institut Roberta Kocha ale varoval, že hodnocení se může náhle změnit.

Pro návrat z vysoce rizikových oblastí, za které nyní Německo nepovažuje žádnou zemi, platila desetidenní karanténa, kterou plně nahrazovalo očkování, případně doklad o prodělání covidu-19. Ostatní mohli karanténu ukončit po pěti dnech negativním testem. Výjimku měly děti od šesti do 12 let, které se mohly karanténě vyhnout ihned po příjezdu díky negativnímu testu. Děti mladší šesti let pak do karantény nemusely vůbec.

Při cestách z oblastí s variantami viru, kam se řadí mutace považované za nebezpečné, je vyžadována 14denní karanténa bez možnosti zkrácení. Žádný stát ale Německo za takto epidemicky nebezpečnou oblast nyní nepovažuje.

Německo podle ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha již překonalo vrchol vlny koronavirové varianty omikron. Počty infikovaných jsou nadále vysoké, za středu Institut Roberta Kocha zaregistroval 186 406 nových případů, ale sedmidenní průměr nakažených na 100 tisíc obyvatel stále klesá, aktuálně činí 1171,9. Před týdnem byla tato sedmidenní incidence o více než stovku vyšší. V Německu s 83 miliony obyvatel se dosud prokazatelně infikovalo přes 15 milionů lidí, z nichž přes 123 tisíc po nákaze zemřelo. Za středu ohlásil Institut Roberta Kocha 301 takových úmrtí.

Francie zruší očkovací pasy

Francouzský premiér Jean Castex ve čtvrtek oznámil, že od pondělí 14. března skončí povinnost předkládat očkovací certifikáty. Lidé také nebudou muset nosit ochranné roušky ve většině vnitřních prostor, uvedla stanice BMF TV.

Podle Castexe se zdravotní situace zlepšila natolik, že je možné zrušit dvě významná pandemická opatření. Povinné nošení roušek pak bude od 14. března vyžadováno pouze v hromadné dopravě, zdravotnických zařízeních a v domovech pro seniory.

Předkládání očkovacích pasů, které ve Francii vyvolalo rozsáhlé protesty, už nebude potřeba pro návštěvu většiny kulturních a volnočasových míst. Nadále ale budou vyžadovány v domovech důchodců, kde zůstane v platnosti i povinné očkování zaměstnanců.

Situace v České republice

V Česku počty nakažených covidem klesají. Nových případů bylo 8963, což je o pětinu méně než před týdnem a hygienici ve středu zaznamenali také 1671 podezření na opakovanou nákazu, o týden dřív jich bylo přes 2 tisíce. Nemocnice pečují o 2689 lidí s nemocí covid-19, což je nejméně od konce ledna. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Epidemie v Česku slábne od počátku února. Podobně jako odhalených případů ale v mezitýdenním srovnání ubývá také testů. Ve středu zdravotníci provedli zhruba 34 300 antigenních a PCR testů, o týden dřív jich bylo téměř 49 tisíc.

Na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní připadá 549 nových případů nákazy, takzvané incidenční číslo klesá čtvrtý týden po sobě a je nejnižší od poloviny ledna. O den dřív mělo hodnotu 570. Nejvyšší incidence zůstává v Plzeňském kraji, kde na 100 tisíc obyvatel připadá za poslední týden 697 nových případů, nejnižší je beze změny na hodnotě 407 v Karlovarském kraji.

Ubývá také hospitalizovaných s koronavirem. Středečních 2689 nakažených v nemocnicích je o pětinu méně než o týden dřív, podobným tempem na 197 ubylo také pacientů ve vážném stavu. Pod 200 jejich počet klesl poprvé od konce ledna.

Se zpomalováním epidemie klesá zájem o očkování. Ve středu si pro vakcínu proti covidu-19 přišlo 4698 lidí, před týdnem zdravotníci rozdali téměř 7800 dávek. Lidé nadále chtějí hlavně posilující dávky, o které mohou požádat zájemci s dokončeným očkováním. Vakcinaci má v Česku hotovou téměř 6,85 milionu lidí, posilující dávku dostaly víc než čtyři miliony z nich.

Podle serveru ourworldindata.org je Česko sedmnáctou nejvíce zasaženou zemí podle poměrného počtu nakažených (ještě na začátku roku byla osmá, pak ale začala ve srovnání s dalšími zeměmi v žebříčku klesat). Z celého světa je na tom nejhůře Andorra, v první desítce jsou pak Dánsko, Slovinsko, San Marino, Gruzie, Seychely, Slovensko, Izrael, Nizozemsko a Estonsko.

ANO a SPD chtějí zrušení pandemického zákona

Opoziční strany ANO a SPD nejspíše do konce týdne společně podají návrh na zrušení části pandemického zákona u Ústavního soudu. Žádají o přednostní projednání. Na čtvrteční tiskové konferenci ve sněmovně to řekli místopředseda ANO Radek Vondráček a šéf SPD Tomio Okamura. Kritizují například projednání novely ve stavu legislativní nouze. 

Návrh na zrušení části zákona zatím podepsalo téměř 40 poslanců hnutí ANO a dále poslanci SPD, kterých je ve sněmovně 20. „Dohodli jsme se, že podáme jeden návrh na zrušení zákona u Ústavního soudu i vzhledem k tomu, že je zapotřebí 41 podpisů. Ačkoli naše hnutí mají jiné názory na věc, jsme především parlamentní menšina, opozice a naše práva byla porušena na obou stranách,“ řekl Vondráček.

Vakcínu od Novavaxu dostalo pět lidí

Novou vakcínou proti covidu-19 od firmy Novavax bylo podle dat ministerstva zdravotnictví ve středu očkováno prvních pět lidí, všichni v Praze. Zájemců je podle úterních údajů ministerstva zhruba 8500, dávek k dispozici asi 130 tisíc. Tímto typem vakcíny očkuje zhruba 40 očkovacích míst, nejméně jedno je v každém kraji a nejvíc v Praze. Počty nakažených koronavirem už několik týdnů klesají a stejně se snižuje i zájem o očkování, zejména první vakcinaci.

Ve středu celkem zdravotníci podali méně než 4700 dávek očkování. Více než 3500 z nich bylo posilující očkování již dříve naočkovaných osob, jen 318 lidí se nechalo naočkovat nově. Skoro tři čtvrtiny ve středu naočkovaných dávek byla vakcína od firmy Pfizer/BioNTech pro dospělé a asi 400 dávek bylo pro děti ve věku pět až 11 let. Asi 550 dávek bylo také vakcíny od firmy Moderna.

Vývoj epidemie za dva roky

V Česku se od začátku koronavirové epidemie v březnu 2020 laboratorně prokázalo přes 3,6 milionu případů covidu-19. Tempo růstu nákazy výrazně rostlo na podzim 2020, na přelomu roku 2020 a 2021 a loni v březnu. To překonal loňský listopad, kdy laboratoře opakovaně vykázaly přes 20 tisíc nově nakažených denně.

Od začátku loňského prosince čísla klesala, ve druhé polovině ledna začala výrazně růst, a to v souvislosti se šířením nakažlivější varianty omikron. Opakovaně bylo přes 30 tisíc potvrzených nákaz denně a dvakrát přes 50 tisíc nakažených za den. Rekordních 57 236 případů přibylo letos 1. února, poté začaly počty klesat.

Celkový počet 100 tisíc případů byl překročen 8. října 2020, hranice půl milionu nakažených 24. listopadu 2020 a milion lidí s covidem 2. února 2021. Hranice 1,5 milionu nakažených byla překročena 25. března 2021, hranice dvou milionů 21. listopadu, hranice 2,5 milionu letos 4. ledna a hranice tří milionů letos 30. ledna.

Loni v prosinci 100 tisíc nakažených přibylo za sedm a devět dní, poté tempo kleslo. S omikronem ale znovu výrazně stouplo, ke 100 tisícům nově nakažených opakovaně stačily tři nebo čtyři dny. Poté ale začalo tempo opět klesat, minule přibylo 100 tisíc případů za šest a nyní za 11 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nový systém úhrad má motivovat gynekology, aby zvali pacientky na prevence

Zhruba milion žen nedorazí ke svému gynekologovi ani jednou za dva roky. Nový systém úhrad, na kterém se lékaři s pojišťovnami dohodli, má ordinace motivovat, aby takové pacientky na každoroční prevenci aktivně zvaly. V opačném případě za ně nedostanou zaplaceno. Preventivní kontroly podle gynekologů dokáží odhalit mimo jiné včasná stadia rakoviny, která je možné vyřešit i jednoduchou operací.
před 32 mminutami

Lesníci a ochránci přírody zachraňují vodu v Brdech

Ochránci přírody a lesníci zkoušejí, jak zadržet vodu v Brdech, které přišly o část porostů při kůrovcové kalamitě. Na svazích po těžbě začali s budováním zvláštních příkopů a hrází, které mají odtok zpomalit. Už dříve se jim osvědčily třeba i v Beskydech.
před 1 hhodinou

Kraje hledají, jak nahradit chybějící miliardy na opravy silnic

Odklad klíčových projektů, ale i doplnění chybějících peněz z úspor nebo na úkor jiných oblastí. Kraje ve spojitosti s výpadkem dvou miliard na opravy silnic druhých a třetích tříd zvažují, jak chybějící peníze nahradit. S těmi počítala novela rozpočtového určení daní, která leží ve sněmovně, zřejmě se již ale nestihne prosadit.
před 1 hhodinou

V Čáslavi se uskuteční referendum k plánovanému rozšíření skládky

V Čáslavi na Kutnohorsku se uskuteční místní referendum k plánovanému rozšíření skládky. Bude se konat 3. a 4. října spolu s volbami do Poslanecké sněmovny. Souhlasili s tím v pondělí městští zastupitelé. Odpůrci rozšíření skládky se obávají růstu dopravy, zdravotních rizik a dalších nepříznivých vlivů. Odpadová společnost AVE CZ kritiku odmítá.
před 8 hhodinami

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
před 10 hhodinami

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...