Ve Francii pokračovaly demonstrace proti covidovým pasům a očkování dětí

2 minuty
Události: Protesty proti opatřením ve Francii
Zdroj: ČT24

Na dvou stovkách míst po celé Francii manifestovali v sobotu odpůrci covidových pasů, a to už sedmý víkend po sobě. Tentokrát se sešlo celkem 200 tisíc lidí, zhruba čtvrtina z nich v Paříži. Povinnost prokazovat se kompletním očkováním, negativním testem nebo proděláním nemoci při vstupu do veřejných interiérů platí do poloviny listopadu. Premiér Jean Castex ale nevyloučil prodloužení. V sobotu se protestovalo také v Německu a Itálii.

Protestující chtějí vydržet – pokud to bude nutné –⁠ tak dlouho jako v minulých třech letech hnutí žlutých vest. Plánují každý týden připomínat svůj odpor k opatřením vlády, která podle nich nedávají smysl, uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. 

„Covidový pas, který po nás chtějí, nemá logiku. Žádné ohnisko nákazy nebylo zjištěno po manifestacích, venkovních shromážděních ani v obchodních domech,“ řekla jedna z demonstrantek, Pařížanka Michelle. 

Odpor k očkování dětí

Další z demonstrantů mají problémy s očkováním dětí. Teď je povinné pro aktivní dětské sportovce. Mnozí se obávají, že vláda bude chtít nařízenou vakcinaci ještě rozšířit. 

„Protože chtějí očkovat děti po návratu do škol, od dvanácti do sedmnácti let. To je nepřijatelné i proto, že rizika podle mého převažují nad výhodami,“ uvedl demonstrant z pařížského předměstí Patrick. 

Ve francouzské metropoli manifestovalo několik různých skupin, včetně odpůrců vakcinace obecně a zdravotníků, kteří musí mít být očkováni do půlky září. Předpokládá se, že protesty naberou na síle od září. Tedy poté, co se většina Francouzů vrátí z dovolené.

Vláda si stojí na svém

Francouzská vláda trvá na tom, že očkování je nejúčinnější ze zbraní proti čtvrté vlně epidemie. Chce za každou cenu udržet otevřené školy. Plánuje také kampaň pro třetí dávku vakcinace.

„Cíl je jasný: udržet vysoký stupeň imunity u lidí, kteří mohou být nejvíce v ohrožení,“ řekl mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal.

Epidemiologická situace v zemi je už druhým týdnem stabilizovaná. Návratem téměř dvanácti milionů dětí a studentů do škol příští týden se ale může rychle změnit. 

Demonstrace také v Německu a Itálii

Proti pandemickým opatřením se v sobotu protestovalo rovněž v Německu a Itálii.

Několik tisíc lidí se shromáždilo v Berlíně navzdory tomu, že úřady mnoho demonstrací zakázaly, informovala agentura DPA. Na protesty dohlížely v hlavním městě dva tisíce policistů. Demonstrující skandovali hesla proti vládním pandemickým opatřením. Někteří z nich se střetli s pořádkovými silami u parlamentu. Berlínská policie uvedla, že zadržela 80 lidí. Pozdě odpoledne policie oznámila, že část demonstrací ve městě již skončila. Obdobný protest se v Berlíně uskutečnil na začátku srpna, tehdy policie zadržela stovky demonstrantů.

Proti covidovým pasům se demonstrovalo i v několika italských městech, například v Římě, Miláně či Neapoli. Podobně jako v sousední Francii tak také v Itálii jsou covidové certifikáty povinné při vstupu do restaurací, muzeí a dalších provozů. Od 1. září se navíc stanou povinnými i na dálkových spojích. Podle agentury ANSA odpůrci proto ve středu chtějí zablokovat nádraží v italských městech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar-Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie. Státní televize večer uvedla, že požár dál sílí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropské zbrojovky zvyšují produkci munice, popsala Zóna ČT24

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.
před 6 hhodinami

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky. Šéf Bílého domu pak pohrozil sankcemi Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pokus, který se vymkl kontrole. Sovětské úřady se explozi v Černobylu snažily utajit

Před devětatřiceti lety došlo k největší jaderné havárii v dějinách. V tehdejším Sovětském svazu explodoval čtvrtý blok Černobylské jaderné elektrárny. Po výbuchu se do atmosféry uvolnil radioaktivní mrak. Sovětské úřady se nejprve snažily tragédii utajit. To se ovšem nepodařilo, jelikož radioaktivní kontaminace byla ekvivalentem čtyř set jaderných bomb svržených na Hirošimu. Poškozený reaktor byl pak postupně zakryt ochranným sarkofágem.
před 11 hhodinami

Papež dokázal sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět, řekl olomoucký arcibiskup

Blízkost, něha a soucit. To jsou slova, která si s papežem Františkem spojuje olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. V rozhovoru s Josefem Kvasničkou po sobotním veřejném rozloučení s hlavou katolické církve ve Vatikánu vyzdvihl pontifikovu vlastnost sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět. Arcibiskup také věří, že styl papeže může přiblížit více lidí k církvi i k Bohu a doufá, že na něho naváže i papež budoucí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Obrazem: Jak vypadalo poslední rozloučení s papežem Františkem

Tělo papeže Františka bylo uloženo do baziliky Panny Marie Sněžné v Římě. Posledního rozloučení se zúčastnilo dvanáct monarchů a 54 hlav států. Mezi nimi byli například i prezidenti Spojených států, Francie či Ukrajiny Donald Trump, Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj. Celkem do Říma přijelo 164 zahraničních delegací. Desítky tisíc lidí přihlížely jak ceremonii na Svatopetrském náměstí, tak i převozu pozůstatků. Sobotní dění přibližuje fotogalerie.
před 11 hhodinami

Kyjev popřel, že by ruští vojáci vytlačili všechny Ukrajince z Kurské oblasti

Kyjev popřel tvrzení Moskvy, že by se jejím silám podařilo z ruské Kurské oblasti vytlačit všechny zbývající ukrajinské vojáky. Vedení ukrajinské armády uvedlo, že její jednotky dál operují na některých územích západoruské oblasti, kterou částečně obsadili loni v létě. Šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že ukrajinské dobrodružství v kurském regionu zcela ztroskotalo, a tak se prý otevírá cesta k dalším úspěšným krokům ruských ozbrojených sil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...