Kanadští vědci potvrdili vůbec první případ přenosu koronaviru z jelena na člověka. Varují, že je zapotřebí mnohem širšího dohledu nad volně žijícími zvířaty, aby se zabránilo vzniku dalších mutací a variant a jejich nepozorovanému šíření.
V Kanadě se covidem poprvé nakazil člověk od jelena. Varianta je vysoce zmutovaná
V odborném článku zveřejněném minulý týden, který ale ještě neprošel recenzním řízením, vědci uvádějí, že se jim podařilo najít jeden případ, kdy se covidem nakazil člověk od jelena.
Biologové už asi před rokem zjistili, že populace jelenců běloocasých v severovýchodních oblastech Spojených států a také v centrálních provinciích Kanady se může nakazit virem SARS-CoV-2. Ačkoli jeleni nejsou obvykle považováni za druh, který by mohl snadno přenést virus na člověka, odborníci přesto spekulovali, že přenos je možný.
Mládě jelence
Kanadští vědci v rámci své studie odebrali vzorky ze stovek jelenů ulovených loni na podzim v jihozápadním Ontariu. Po provedení výtěrů z nosu a vyšetření lymfatických uzlin jelenů zjistili, že 17 z 298 jelenů bylo pozitivních na „novou a vysoce divergentní linii“ koronaviru. Výrazem divergentní se myslí linie, která se už výrazně oddělila od ostatních variant, které se šíří mezi lidmi.
Tento virus se jen málo podobá kmenům, které v současné době kolují v lidské populaci, ať už jde o variantu alfa, delta nebo omikron. Naopak geneticky nejbližší příbuzný kmen pochází ze vzorků odebraných lidem a norkům v Michiganu před dvěma lety, uvedl na Twitteru Finlay Maguire, odborný asistent na Dalhousie University a jeden z autorů článku.
Vědci pak porovnali genetickou skladbu koronaviru nalezeného u jelenů s případy viru zjištěnými u lidí v regionu.
Tým pak opravdu našel jednoho Kanaďana, který měl nápadně podobný kmen viru a který byl v kontaktu s jeleny. I když autoři uvedli, že díky omezeným údajům o vzorku je obtížné plně pochopit genetický vztah mezi kmeny, načasování a místo nákazy podle nich dost jasně naznačují, že pravděpodobným zdrojem nákazy byl u tohoto muže právě jelen.
Vědci si nejsou jisti, jak se jelen původně virem nakazil. Mají ale pro veřejnost i dobrou zprávu: další studium této varianty mezi jeleny ukazuje, že velmi pravděpodobně nemá vlastnosti, které by jí dávaly lepší odolnost před protilátkami získanými například očkováním.
„Je také docela uklidňující, že jsme nenašli žádné důkazy o dalším přenosu, a to v době, kdy jsme prováděli velké množství odběrů vzorků a sekvenování,“ uvedla pro stanici CBC News Samira Mubareková, mikrobioložka a klinická vědkyně ze Sunnybrook Health Sciences Centre. „Pokud budeme v tomto sledování pokračovat, získáme mnohem lepší představu o tom, jaké je skutečné riziko.“
Zvířecí rezervoáry jsou hrozba
Odborníci se už dlouho obávají, že by virus mohl nakazit a následně zmutovat v rámci určitých zvířat, takzvaných rezervoárových druhů.
Po přezkoumání genetické sekvence viru kanadská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že nic nenasvědčuje tomu, že by se virus rozšířil na člověka, a že se pravděpodobně jedná o „ojedinělý případ“.
„Dokud nebudeme vědět více, měli by lidé, kteří loví, chytají do pastí nebo úzce pracují s volně žijícími zvířaty či s nimi manipulují, přijmout preventivní opatření, aby zabránili možnému šíření viru,“ uvedla agentura na svých internetových stránkách.
- Jelenec běloocasý je druh spárkaté zvěře původem z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, importovaný do mnoha míst Evropy, mimo jiné i do Česka.
- Populace na území USA se odhaduje na 30 milionů jedinců.
- Nejznámější (ale fiktivní) jelenec běloocasý je Bambi z pohádky Walta Disneye.
- Jelenci běloocasí byli poprvé vysazeni na českém území knížetem Josefem Colloredo-Mansfeldem na panství Dobříš v roce 1855. V současné době žijí jelenci v Čechách, například na Dobříšsku a místy v Brdech. V Evropě se dále vyskytují ve Finsku a malá populace i na Islandu.