Část amerických jelenců má protilátky týkající se covidu-19. Vědci se obávají přenosů v přírodě

Podle první studie, která se snažila zjistit, jestli SARS-CoV-2 nepronikl do volné přírody, se zdá, že virus způsobující covid-19 běžně napadá jelence běloocasé – severoamerické příbuzné našich jelenů.

Výzkumníci z amerického ministerstva zemědělství (USDA) pro tento výzkum analyzovali vzorky krve více než šesti set jelenců v Michiganu, Illinois, New Yorku a Pensylvánii za posledních deset let a zjistili, že asi 40 procent ze 152 divokých jelenců testovaných od ledna do března 2021 mělo protilátky proti SARS-CoV-2, viru, který způsobuje covid-19. Zajímavé bylo, že protilátky proti covidu vědci našli také u tří jelenců už v lednu 2020. Tato studie ještě neprošla recenzním řízením.

Podle autorů výzkumu to nejšpíš znamená, že jelenci se s virem pravděpodobně setkali a před infekcí se ubránili. Žádné ze zvířat nevypadalo nemocně, takže pravděpodobně prodělala asymptomatickou infekci, uvedla agentura. 

Jelenec běloocasý
Zdroj: Wikimedia Commons

„Riziko, že by tato zvířata mohla přenést virus SARS-CoV-2 na lidi, považujeme za nízké,“ uvedli vědci v prohlášení pro časopis National Geographic.

Upozorňují ale na jinou hrozbu: Tyto výsledky podle nich mohou naznačovat, že „sekundární rezervoár viru SARS-CoV-2 se vytvořil u volně žijících zvířat v USA“. Hrozbou to může být proto, že pokud virus cirkuluje u jiných druhů, než je člověk, mohl by se dále vyvíjet, možná i způsobem, který by ho mohl udělat nakažlivějším, více smrtícím nebo odolnějším proti protilátkám, ať už těm z očkování, nebo prodělané nemoci.

Mezidruhové přenosy jsou hrozba

Že jsou jelenci schopní se novým koronavirem nakazit, vědci zjistili už na začátku letošního roku – tehdy to prokázaly experimenty v laboratoři. Jenže až doposud se nevědělo, jestli se tato zvířata mohou navzájem nakazit i v reálném životě – podmínky jsou v něm přece jen značně odlišné od těch, které vznikají v laboratořích během experimentů.

V přírodě zatím přenosy covidu mezi zvířaty nebyly příliš časté – prokázaly se zatím jen u norků; v zajetí k nim došlo už u řady druhů. Prokazatelně se to stalo u koček, psů, vyder, lvů, tygrů, sněžných levhartů, goril a pum.

Dá se výsledkům věřit?

Autoři práce popírají, že by se výsledky daly vysvětlit například takzvanou zkříženou reaktivitou – tedy tím, že by testy zaznamenaly protilátky proti jiným druhům koronavirů. Využili totiž velmi přesné testy, které by tuto možnost měly vyloučit, později je potvrdili dalším, ještě specifičtějším testem.

A do třetice: vědci otestovali i vzorky krve jelenců z doby před pandemií a žádné takové protilátky v nich nenašli. Až na jednu výjimku z roku 2019, kterou ale vědci označili za falešně pozitivní výsledek, protože hladina protilátek byla v tomto testu výjimečně nízká.

Přesto je vždy možné, že se jedná o zkříženou reaktivitu. „Existuje mnoho koronavirů, které kolují mezi zvířaty, a pravděpodobně i mnoho těch, které jsme ještě neobjevili,“ uvedl pro National Geographic švýcarský expert na zvířecí viry Daniel Bausch. Podle něj bude ještě zapotřebí virus izolovat na buněčné kultuře – ale to by vyžadovalo najít jelena v době, kdy měl aktivní koronavirovou infekci.

Vědci zjistili, že množství nakažených zvířat se značně lišilo podle jednotlivých států. Nejvíce jich bylo v Michiganu, kde bylo pozitivních 67 procent odebraných vzorků, naopak nejméně měl stát Illinois se sedmi procenty pozitivních zvířat.

„Tyto výsledky zdůrazňují potřebu pokračovat v rozšířeném dozoru nad volně žijícími jelenci, aby se lépe poznalo, jaký význam u nich virus SARS-CoV-2 má,“ uvádí USDA. Úřady uvedly, že nyní je také důležité pátrat po možném výskytu viru u predátorů a mrchožroutů, kteří se mohou jelenci živit.