Hongkong kvůli koronaviru utratí tisíce křečků. Bojí se přenosu na člověka

Nahrávám video

I přes značnou nevoli milovníků zvířat Hongkong v úterý nařídil utratit tisíce křečků. U jedenácti z těchto hlodavců v tamních zverimexech se totiž potvrdil koronavirus, napsala agentura Reuters. Hongkongské úřady zároveň majitele domácích mazlíčků vyzvaly, aby při zacházení se zvířaty dodržovali hygienické návyky a například se s nimi nelíbali.

Hromadné testování domácích mazlíčků ve velkoměstě zjistilo ohnisko nákazy, jehož původ byl vysledován k zaměstnanci zverimexu. Hongkong se podobně jako pevninská Čína rozhodl postupovat proti koronaviru cestou nulové tolerance. Hned při výskytu prvních případů tedy přijímá přísná opatření.

Kvůli jedenácti infikovaným zvířatům byla nařízena „humánní“ likvidace dvou tisíc křečků. Úřady také zastavily jejich dovoz a prodej. Několik hongkongských zverimexů bylo uzavřeno a vydezinfikováno. Úřady podle hongkongské ministryně zdravotnictví Sophie Chanové jednají obezřetně, ačkoliv neexistuje žádný důkaz, že se virus může z domácích zvířat přenést na člověka.

„Majitelé mazlíčků by měli dodržovat hygienické návyky včetně mytí rukou, když se dotknete zvířat, jejich jídla nebo dalších věcí, a zvířata nelíbejte,“ uvedl ministr pro zemědělství, rybolov a životní prostředí Leung Siu-fai.

Křečky je potřeba utratit, protože je kvůli vysokému počtu nelze dát do karantény a jednotlivě sledovat, dodal Leung. Všichni obyvatelé Hongkongu, kteří si křečka po 22. prosinci 2022 zakoupili, ho musí odevzdat úřadům.

Zvířecí vektor

Důkazy o přenosu na člověka z křečků sice zatím chybí, ale mezi vědci panují obavy, že by to mohlo být možné. Covidem se totiž může nakazit velké množství zvířat, některá na něj i umírají. Zdaleka nejhorší ale je, že u nich může virus nabrat nové vlastnosti, díky nimž se může stát nakažlivějším, odolnějším proti protilátkám nebo smrtelnějším. 

Právě přenos přes zvíře je jedno z možných vysvětlení vzniku varianty omikron; podle některých studií se jím mohli nakazit v Africe myšovití savci, v jejichž populaci pak koloval a měnil se. Pak došlo ke zpětnému přenosu na člověka, ale virus se mezitím změnil, aby se přizpůsobil myšímu hostiteli. Nabral přitom vlastnosti, které mu pomáhají lépe se šířit i mezi lidmi.

Ve Spojených státech zase už od loňského jara zjišťují, že virus způsobující covid-19 běžně napadá jelence běloocasé – severoamerické příbuzné našich jelenů. Nedávný výzkum prokázal, že asi 40 procent ze 152 testovaných divokých jelenců mělo protilátky proti SARS-CoV-2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 14 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 14 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled