Hongkong kvůli koronaviru utratí tisíce křečků. Bojí se přenosu na člověka

Nahrávám video

I přes značnou nevoli milovníků zvířat Hongkong v úterý nařídil utratit tisíce křečků. U jedenácti z těchto hlodavců v tamních zverimexech se totiž potvrdil koronavirus, napsala agentura Reuters. Hongkongské úřady zároveň majitele domácích mazlíčků vyzvaly, aby při zacházení se zvířaty dodržovali hygienické návyky a například se s nimi nelíbali.

Hromadné testování domácích mazlíčků ve velkoměstě zjistilo ohnisko nákazy, jehož původ byl vysledován k zaměstnanci zverimexu. Hongkong se podobně jako pevninská Čína rozhodl postupovat proti koronaviru cestou nulové tolerance. Hned při výskytu prvních případů tedy přijímá přísná opatření.

Kvůli jedenácti infikovaným zvířatům byla nařízena „humánní“ likvidace dvou tisíc křečků. Úřady také zastavily jejich dovoz a prodej. Několik hongkongských zverimexů bylo uzavřeno a vydezinfikováno. Úřady podle hongkongské ministryně zdravotnictví Sophie Chanové jednají obezřetně, ačkoliv neexistuje žádný důkaz, že se virus může z domácích zvířat přenést na člověka.

„Majitelé mazlíčků by měli dodržovat hygienické návyky včetně mytí rukou, když se dotknete zvířat, jejich jídla nebo dalších věcí, a zvířata nelíbejte,“ uvedl ministr pro zemědělství, rybolov a životní prostředí Leung Siu-fai.

Křečky je potřeba utratit, protože je kvůli vysokému počtu nelze dát do karantény a jednotlivě sledovat, dodal Leung. Všichni obyvatelé Hongkongu, kteří si křečka po 22. prosinci 2022 zakoupili, ho musí odevzdat úřadům.

Zvířecí vektor

Důkazy o přenosu na člověka z křečků sice zatím chybí, ale mezi vědci panují obavy, že by to mohlo být možné. Covidem se totiž může nakazit velké množství zvířat, některá na něj i umírají. Zdaleka nejhorší ale je, že u nich může virus nabrat nové vlastnosti, díky nimž se může stát nakažlivějším, odolnějším proti protilátkám nebo smrtelnějším. 

Právě přenos přes zvíře je jedno z možných vysvětlení vzniku varianty omikron; podle některých studií se jím mohli nakazit v Africe myšovití savci, v jejichž populaci pak koloval a měnil se. Pak došlo ke zpětnému přenosu na člověka, ale virus se mezitím změnil, aby se přizpůsobil myšímu hostiteli. Nabral přitom vlastnosti, které mu pomáhají lépe se šířit i mezi lidmi.

Ve Spojených státech zase už od loňského jara zjišťují, že virus způsobující covid-19 běžně napadá jelence běloocasé – severoamerické příbuzné našich jelenů. Nedávný výzkum prokázal, že asi 40 procent ze 152 testovaných divokých jelenců mělo protilátky proti SARS-CoV-2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 21 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.