I přes značnou nevoli milovníků zvířat Hongkong v úterý nařídil utratit tisíce křečků. U jedenácti z těchto hlodavců v tamních zverimexech se totiž potvrdil koronavirus, napsala agentura Reuters. Hongkongské úřady zároveň majitele domácích mazlíčků vyzvaly, aby při zacházení se zvířaty dodržovali hygienické návyky a například se s nimi nelíbali.
Hongkong kvůli koronaviru utratí tisíce křečků. Bojí se přenosu na člověka
Horizont ČT24: Hongkong likviduje křečky kvůli obavám z šíření koronaviru (zdroj: ČT24)
Hromadné testování domácích mazlíčků ve velkoměstě zjistilo ohnisko nákazy, jehož původ byl vysledován k zaměstnanci zverimexu. Hongkong se podobně jako pevninská Čína rozhodl postupovat proti koronaviru cestou nulové tolerance. Hned při výskytu prvních případů tedy přijímá přísná opatření.
Kvůli jedenácti infikovaným zvířatům byla nařízena „humánní“ likvidace dvou tisíc křečků. Úřady také zastavily jejich dovoz a prodej. Několik hongkongských zverimexů bylo uzavřeno a vydezinfikováno. Úřady podle hongkongské ministryně zdravotnictví Sophie Chanové jednají obezřetně, ačkoliv neexistuje žádný důkaz, že se virus může z domácích zvířat přenést na člověka.
„Majitelé mazlíčků by měli dodržovat hygienické návyky včetně mytí rukou, když se dotknete zvířat, jejich jídla nebo dalších věcí, a zvířata nelíbejte,“ uvedl ministr pro zemědělství, rybolov a životní prostředí Leung Siu-fai.
Křečky je potřeba utratit, protože je kvůli vysokému počtu nelze dát do karantény a jednotlivě sledovat, dodal Leung. Všichni obyvatelé Hongkongu, kteří si křečka po 22. prosinci 2022 zakoupili, ho musí odevzdat úřadům.
Zvířecí vektor
Důkazy o přenosu na člověka z křečků sice zatím chybí, ale mezi vědci panují obavy, že by to mohlo být možné. Covidem se totiž může nakazit velké množství zvířat, některá na něj i umírají. Zdaleka nejhorší ale je, že u nich může virus nabrat nové vlastnosti, díky nimž se může stát nakažlivějším, odolnějším proti protilátkám nebo smrtelnějším.
Právě přenos přes zvíře je jedno z možných vysvětlení vzniku varianty omikron; podle některých studií se jím mohli nakazit v Africe myšovití savci, v jejichž populaci pak koloval a měnil se. Pak došlo ke zpětnému přenosu na člověka, ale virus se mezitím změnil, aby se přizpůsobil myšímu hostiteli. Nabral přitom vlastnosti, které mu pomáhají lépe se šířit i mezi lidmi.
Ve Spojených státech zase už od loňského jara zjišťují, že virus způsobující covid-19 běžně napadá jelence běloocasé – severoamerické příbuzné našich jelenů. Nedávný výzkum prokázal, že asi 40 procent ze 152 testovaných divokých jelenců mělo protilátky proti SARS-CoV-2.