Hongkong kvůli koronaviru utratí tisíce křečků. Bojí se přenosu na člověka

2 minuty
Horizont ČT24: Hongkong likviduje křečky kvůli obavám z šíření koronaviru
Zdroj: ČT24

I přes značnou nevoli milovníků zvířat Hongkong v úterý nařídil utratit tisíce křečků. U jedenácti z těchto hlodavců v tamních zverimexech se totiž potvrdil koronavirus, napsala agentura Reuters. Hongkongské úřady zároveň majitele domácích mazlíčků vyzvaly, aby při zacházení se zvířaty dodržovali hygienické návyky a například se s nimi nelíbali.

Hromadné testování domácích mazlíčků ve velkoměstě zjistilo ohnisko nákazy, jehož původ byl vysledován k zaměstnanci zverimexu. Hongkong se podobně jako pevninská Čína rozhodl postupovat proti koronaviru cestou nulové tolerance. Hned při výskytu prvních případů tedy přijímá přísná opatření.

Kvůli jedenácti infikovaným zvířatům byla nařízena „humánní“ likvidace dvou tisíc křečků. Úřady také zastavily jejich dovoz a prodej. Několik hongkongských zverimexů bylo uzavřeno a vydezinfikováno. Úřady podle hongkongské ministryně zdravotnictví Sophie Chanové jednají obezřetně, ačkoliv neexistuje žádný důkaz, že se virus může z domácích zvířat přenést na člověka.

„Majitelé mazlíčků by měli dodržovat hygienické návyky včetně mytí rukou, když se dotknete zvířat, jejich jídla nebo dalších věcí, a zvířata nelíbejte,“ uvedl ministr pro zemědělství, rybolov a životní prostředí Leung Siu-fai.

Křečky je potřeba utratit, protože je kvůli vysokému počtu nelze dát do karantény a jednotlivě sledovat, dodal Leung. Všichni obyvatelé Hongkongu, kteří si křečka po 22. prosinci 2022 zakoupili, ho musí odevzdat úřadům.

Zvířecí vektor

Důkazy o přenosu na člověka z křečků sice zatím chybí, ale mezi vědci panují obavy, že by to mohlo být možné. Covidem se totiž může nakazit velké množství zvířat, některá na něj i umírají. Zdaleka nejhorší ale je, že u nich může virus nabrat nové vlastnosti, díky nimž se může stát nakažlivějším, odolnějším proti protilátkám nebo smrtelnějším. 

Právě přenos přes zvíře je jedno z možných vysvětlení vzniku varianty omikron; podle některých studií se jím mohli nakazit v Africe myšovití savci, v jejichž populaci pak koloval a měnil se. Pak došlo ke zpětnému přenosu na člověka, ale virus se mezitím změnil, aby se přizpůsobil myšímu hostiteli. Nabral přitom vlastnosti, které mu pomáhají lépe se šířit i mezi lidmi.

Ve Spojených státech zase už od loňského jara zjišťují, že virus způsobující covid-19 běžně napadá jelence běloocasé – severoamerické příbuzné našich jelenů. Nedávný výzkum prokázal, že asi 40 procent ze 152 testovaných divokých jelenců mělo protilátky proti SARS-CoV-2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...