Evropská komise (EK) zveřejnila výroční hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých státech. Špatné „vysvědčení“ dostaly dvě země, které jsou delší dobou pod palbou kritiky – Polsko a Maďarsko.
Evropská komise nikoho nekárá, říká Jourová ke zprávě o stavu právního státu unijních zemí
Události, komentáře: Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost (zdroj: ČT)
„Tendence jak v Polsku, tak v Maďarsku jdou negativním směrem,“ potvrdila v Událostech, komentářích místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Naopak Česká republika si polepšila podle Komise v soudnictví, vyčten jí byl střet zájmů na nejvyšší státní úrovni. Opozice naráží v této souvislosti na premiéra Andreje Babiše (ANO).
Jourová uvedla, že Evropská komise „nikoho nekárá“, zpráva slouží pro to, aby si členské státy vzájemně mohly porovnat, jak řeší systémově věci, které se týkají oblastí zmíněných v hodnocení Komise. „Zpráva je nutná, abychom si rok od roku mohli představit, kam se EU posunuje jako celek,“ myslí si Jourová. Podle ní obsahuje „věci, které o sobě musíme v Unii vědět“.
Závěry Komise jsou nicméně často bezzubé a málo direktivní, tvrdí jedna strana. Druhá naopak brojí proti „diktátu Bruselu“ a zásahům do suverénních států. „Musíme zkombinovat preventivní opatření s určitou korekcí – k tomu nám slouží řízení pro porušení práva, které se často dostává k evropskému soudu,“ uvádí místopředsedkyně Komise.
Z hlediska nezávislosti médií se ve zprávě Komise objevuje například tisková agentura Slovinska, ale i Česká televize. „Volby členů Rady České televize doprovází politické kontroverze,“ zmiňuje Jourová. Zároveň ale dodává, že Komise „neříká, co mají státy dělat, ale spíš konstatuje fakta a určité trendy“.
Peníze z Evropské unie v rámci plánu národní obnovy
Spojení EU a České republiky se v posledních dnech skloňovalo také v souvislosti s plánem národní obnovy. Jde o 180 miliard korun, které jsou ale podmíněné – například střetem zájmů. „Teď dostaneme třináct procent jako zálohu a další platby budou podmíněné transparentností systému,“ říká Jourová, podle které jde o šest nebo sedm dalších požadavků.
Problémem by mohl být konflikt zájmů, kterého se Česká republika podle Komise dopouští na nejvyšší státní úrovni. „Evropská unie jako instituce, která rozděluje velký objem peněz, chce mít záruku, že tu v jednom státu nedochází ke střetu zájmu, tu v jiném státu nedochází k tomu, že jsou omezována práva sexuálních menšin,“ říká předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) se zneužití střetu zájmů neobává i „přesto, že Komise a audit našly nějaká pochybení a mají nějaké důkazy“. Je přesvědčen, že „všichni vládní činitelé budou dělat všechno pro to, aby nám ty peníze přišly.“