Evropská unie musí jednat aktivněji a samostatněji v obranné a bezpečnostní politice, zároveň ale dbát na partnerství s USA a dalšími spojenci v NATO. Po neformálním jednání prezidentů a premiérů členských zemí, které nepřineslo konkrétní závěry, to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři unijních zemí se bavili o posilování společné obrany či o budoucích vztazích s Čínou, jejich rozdílné názory však pracovní večeře ve Slovinsku nesjednotila. Několik politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) krátce hovořilo o potřebě společně řešit růst cen energií, na větší debatu však nedošlo.
Šéfové unijních států se ve slovinském podhorském sídle Brdo pri Kranju sešli poprvé od neúspěšného konce spojenecké mise v Afghánistánu, který podle řady evropských politiků ukázal přílišnou závislost EU na Washingtonu. Jejich debata se točila i kolem zářijového uzavření bezpečnostního paktu mezi USA, Británií a Austrálií označovaného zkratkou AUKUS, které podle některých evropských politiků rovněž přidalo na naléhavosti myšlenkám na větší vojenskou nezávislost bloku.
„Aby se EU stala efektivnější a asertivnější na mezinárodní scéně, musí posílit svou schopnost jednat samostatně,“ uvedl po jednání Michel v prohlášení, které na rozdíl od podobných neformálních summitů nebylo společným komuniké lídrů. Podle šéfa summitů musí Unie rovněž lépe prosazovat své zájmy ve vztahu k Číně, která je „konkurentem, partnerem a systémovým protivníkem“.
O posílení globální role EU hovoří lídři unijních institucí již od nástupu nové Evropské komise před dvěma lety. Zejména kvůli nejednotě členských států, které v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky musejí rozhodovat jednomyslně, se však ráznější přístup vůči mocnostem, jako je Čína nebo Rusko, zatím EU prosadit nepodařilo. Rozdělená je i v otázce vytvoření vlastních vojenských sil, které prosazuje Francie či Německo, některé státy východního křídla Unie jsou však zdrženlivější a odkazují na spolupráci v NATO.
Podle Michela se lídři ke globální strategii a bezpečnostní politice vrátí na prosincovém summitu a březnové vrcholné schůzce, jejímž hlavním tématem bude společná obrana.
Pět zemí žádá společnou reakci EU na růst cen energií
Babiš či premiéři Španělska nebo Řecka na závěr večeře krátce otevřeli téma rychlého růstu cen energií, jehož dopad chce řada států zmírnit pomocí společných opatření. Volají například po společném nákupu energií či změně pravidla, podle něhož jsou na unijním trhu svázány ceny elektřiny a plynu, což v současnosti zdražuje elektřinu. Další země v čele s Německem se k reformním návrhům stavějí spíše skepticky.
Michel však širší diskusi odmítl s tím, že tématu věnují lídři podstatnou část řádného summitu za dva týdny v Bruselu. Tam již budou mít na stole návrhy možných opatření, které představí příští týden Evropská komise.
Pět zemí Evropské unie včetně České republiky se navíc ve středu obrátilo na ostatní státy a Evropskou komisi (EK) s výzvou ke společnému řešení rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volá po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu, reformě trhu s elektřinou či snížení závislosti na dovozu energií. Chce také předejít nepředvídatelnému růstu cen emisních povolenek. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans přitom odmítl, že za rychlým tempem růstu cen energií jsou výkyvy na trhu s povolenkami.
„Znovu jsem vyzval (předsedkyni EK) Ursulu von der Leyenovou, aby to řešila, okamžitě,“ řekl Babiš při odjezdu ze summitu. Pokud EU bleskově nesáhne ke společným opatřením, budou všechny vlády čelit podobným protestům, jaké zažívala Francie v podobě hnutí žlutých vest, dodal premiér.
Sánchez se podle zdrojů z jednání na summitu odvolával na společnou výzvu, kterou vedle ekonomických ministrů jeho země a Česka podepsali jejich kolegové z Francie, Řecka a Rumunska. „Zaprvé je nutný společný přístup na evropské úrovni. Potřebujeme evropský metodický nástroj ke koordinaci národních opatření, abychom mohli okamžitě reagovat na dramatický růst cen,“ uvedli ministři.
EU by podle nich měla zjistit, proč jsou současné smlouvy na dodávky plynu nedostatečné a vytvořit společná vodítka pro nákup rezerv plynu. Unijní země mají také lépe koordinovat nákupy plynu, aby si zajistily lepší vyjednávací pozici, navrhují státy.
Návrh pětice zemí v nepřímé narážce zvláště na Rusko zdůrazňuje nutnost snížit závislost na zemích vyvážejících plyn a podporovat přechod na výrobu energie ze slunce či biomasy. Dopis zároveň zdůrazňuje, že by EU měla zajistit větší předvídatelnost trhu s emisními povolenkami, jejichž vysoké ceny na summitu kritizoval Babiš.
