Na návštěvě České republiky je předseda maďarské vlády Viktor Orbán. V pražské Kramářově vile ho přivítal premiér Andrej Babiš (ANO), poté zamířili do Ústí nad Labem, kde projednávali například investice, energetiku a migraci. Babiš v Ústeckém kraji vede volební kandidátku a po skončení pracovního programu se oba politici, kteří udržují dobré vztahy, sešli v ústeckém divadle s příznivci a členy hnutí. Na tiskovou konferenci obou premiérů se nedostali někteří žurnalisté, novinářské organizace kritizují porušení Listiny základních práv a svobod.
Hlavními tématy jednání premiérů jsou především hospodářská a průmyslová spolupráce, obrana, migrace a dopady pandemie covidu-19.
Premiér Babiš řekl, že požádal o zařazení tématu emisních povolenek na program Rady Evropy na 5. října. Podle něj je nutné rychlé řešení ohledně negativních dopadů cen emisních povolenek a spekulací s nimi.
Slavnostní oběd se uskutečnil v Ústí nad Labem na zámečku Větruše, kam se dopravili politici z města lanovkou. U výstupu na ně čekalo několik lidí s transparenty, kteří chtěli vyjádřit nesouhlas s politikou obou mužů.
Orbán zmínil, že pro jeho generaci Maďarů je Ústí nad Labem známé především prostřednictvím tvorby spisovatele Vladimíra Párala, který svoje romány situoval do prostředí severočeských chemiček. Zavzpomínal na četbu knihy Milenci a vrazi.
S Orbánem přijelo i několik ministrů jeho vlády. Vicepremiér českého kabinetu Karel Havlíček (za ANO) je provázel při návštěvě společnosti AERO Vodochody AEROSPACE, která se jakožto největší letecký výrobce v Česku zaměřuje na konstrukci a výrobu vojenských a civilních letadel. Do Aera Vodochody nedávno vstoupil s Omnipolem nový maďarský partner – finančník Kristóf Szalay-Bobrovniczky.
Návštěvu Česka ukončí maďarský premiér v Lánech, kde ho přijme prezident Miloš Zeman. Podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka by spolu měli mluvit například o aktuální politické situaci.
Na asi hodinové schůzce, které se zúčastní i zástupci maďarské a české delegace, budou řešit i otázky migrace, situaci ve Visegrádu, kam kromě Česka a Maďarska patří také Polsko a Slovensko, nebo blížící se české předsednictví EU. Zeman s Orbánem by se mohli bavit také o zdražování energií nebo o stavbě maďarské jaderné elektrárny, na které Maďarsko spolupracuje s Ruskem.
Babiš s Orbánem udržují dobré vztahy
Babiš s Orbánem udržují dlouhodobě dobré vztahy a na řadu věcí mají podobné názory. Minulý týden byl český premiér na dvoudenní návštěvě Maďarska, kde se zúčastnil demografického summitu. Oba tehdy společně kritizovali Evropskou unii, která podle nich dostatečně nebrání své hranice před ilegální migrací.
Česká vláda také v pondělí schválila vyslání pěti desítek policistů na pomoc s ochranou maďarsko-srbských hranic. Kontingent by se měl do Maďarska vydat v polovině října. Orbán řekl, že pokud zintenzivnila migrace například lidí z Afghánistánu, tak by následně Česko požádal o další síly.
Maďarsko se stalo v červnu terčem kritiky kvůli zákonu zakazujícímu osvětu o LGBT. K dopisu lídrů sedmnácti zemí EU na podporu sexuálních menšin, jehož podnětem zákon byl, se premiér Babiš nepřipojil. Podle něj se maďarský zákon netýká sexuálních praktik, ale má ochránit děti a rodiče.
Maďarský premiér je dlouhodobě ve sporu s mnoha unijními lídry, kterým vadí jeho styl vládnutí, jejž sám Orbán označuje za neliberální demokracii. Kritici uvádějí, že maďarská vláda omezuje pluralitu médií, akademické svobody či činnost nevládních organizací. Orbán taková nařčení odmítá.
Zhruba půl hodiny před Orbánovým příjezdem bylo před Kramářovou vilou přibližně dvacet demonstrantů, mimo jiné ze spolku Pulse of Europe. „Vzkažme společně našemu premiérovi, že Orbánovy nenávistné praktiky v Česku odmítáme, že odsuzujeme jeho vnitřní nedemokratickou a vnější antievropskou politiku. Pojďme společně vyjádřit podporu maďarskému utlačovanému obyvatelstvu a tamní queer komunitě,“ uvedl spolek na facebookové události.
Někteří novináři se nedostali na brífink
Na tiskovou konferenci Babiše a Orbána se ve středu nedostali někteří novináři, kteří požádali o akreditaci. Šlo o zástupce deníků Le Monde a Die Zeit nebo televize ARD, z českých médií o redaktory Hospodářských novin nebo serveru Investigace.
Mluvčí vlády Vladimír Vořechovský tvrdí, že to bylo kvůli nedostatečné kapacitě, žurnalisté to ale zpochybňují. Magdalena Sodomková z deníku Le Monde poukázala na to, že na akci se dostala třeba novinářka z regionálního rádia, která přišla bez potvrzené akreditace. Pozastavila se také nad tím, že o vstupu na brífink, jenž byl součástí Orbánovy státní návštěvy v Česku, rozhodoval podle ní člen marketingového týmu ANO.
Orbánovu návštěvu v ČR provázelo omezování svobodné žurnalistické práce, uvedly ve společné tiskové zprávě Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) a Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ). „Postup Úřadu vlády je v tomto případě v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která zaručuje právo na informace,“ zdůrazňují organizace.
Ohradil se také francouzský syndikát novinářů. Vyloučení novináře z Le Monde z tiskové konference je podle něj fackou svobodě informovat. „Orbán a Babiš jsou ostuda Evropy,“ napsal syndikát.
Návštěvu Orbána zkritizoval europoslanec Peksa
Orbánovo setkání s Babišem zkritizoval v pořadu Interview ČT24 poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti). Řekl, že v Maďarsku dochází například k centralizaci médií do rukou vlády nebo podnikatelů blízkých vládě. „Celý stát se podřizuje vůli jednoho konkrétního člověka,“ řekl.
Peksa si myslí, že i Babiš by byl rád, kdyby měl větší vliv. „Není to úplně jednoduché, protože v demokratickém státě tomu nějaké mechanismy brání. Pokud se v Maďarsku vládnoucí straně podařilo ty demokratické mechanismy odstavit a Maďarsko úplně ovládnout, tak v Česku pořád ještě Andrej Babiš naráží na nějaký odpor. Jistě by ho rád překonal,“ míni europoslanec.
Na otázku, zda Česko míří stejným směrem jako Maďarsko, Peksa řekl, že premiér například ohýbá zákony pro předcházení korupci a střetu zájmu. „Ta snaha tady určitě existuje. Jestli se mu to povede nebo ne, to záleží i na výsledku těchto voleb,“ dodal. Připustil také, že v protestech proti návštěvě Orbána se v určité míře odráží i vypjatost před volbami. „Viktor Orbán sem přijel s cílem Andreje Babiše podpořit, protože ho vnímá jako svého koně,“ řekl. Podle něj je pravděpodobné, že Babiš Orbána pozval jenom proto, že je před volbami.
Jak vidí cestu maďarského premiéra poslanci
Orbánova návštěva v Česku byla také tématem debaty politiků v Událostech, komentářích. Místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO) zdůraznil dobré vztahy a neustále probíhající kontakty mezi oběma premiéry. Dodal, že spolu probírali také sociální politiku, která se hodně týká i Ústeckého kraje, dále investice a energetiku.
Členka sněmovního výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09) vyjádřila znepokojení, že se Babiš inspiruje právě Orbánem, když situace v Maďarsku je ještě znepokojivější než u nás. Zmínila například svobodu tisku, korupci, zasahování do akademických svobod a do soudnictví.
Člen zahraničního výboru sněmovny Daniel Pawlas (KSČM) řekl, že si Babiš může pozvat Orbána, kdy chce. Ale je podle něj s podivem, jak hnutí ANO změnilo rétoriku a vydalo se cestou, kde je živná půda SPD. A diskutuje o tématu (migrace), které pro něj nebylo v uplynulém období hlavní.
Poslanci odpovídali v pořadu i na otázku, zda Česku hrozí migrační krize.
„Česku asi přímo nehrozí velká migrační krize, ale musíme si uvědomit, že Česko je tranzitní zemí pro migraci,“ řekl Bžoch. Při uvolnění hranic bychom bojovali se záchyty nelegální migrace a hrozila by přetížená detenční zařízení jako v roce 2015. Státy nyní přistují ke krokům, za které bylo dříve Maďarsko kritizováno, dodal.
Langšádlová řekla, že Evropa výrazně změnila přístup k migraci. „Státy přistupují k návratové politice, hlídají se hranice.“ Řekla, že Česko vysílá pracovníky do organizací (například do Frontexu - což je Evropská pohraniční a pobřežní stráž), které pomáhají situaci na vnějších hranicích řešit. Považuje ale za pouhé gesto, že Česko pošle 50 policistů zrovna do Maďarska, když pod tlakem jsou nyní Polsko, Litva a další země.
Pawlase pak udivuje, že se migrační politika stává hlavním tématem voleb. Myslí si, že jsou tu větší problémy k řešení. Zmínil zdražování a energetickou krizi. „Migrace je problémem, ale je to problém dlouhodobý, není to věc, která by v tuto chvíli byla akutní.“ Diskusi o migraci tedy považuje za klasické odvracení pozornosti od důležitých témat.
