Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.
Europoslanci přijeli zkoumat stav právního státu a médií ve Slovinsku. Premiér Janša se na ně obořil
7 minut
Horizont ČT24: Evropská unie a postkomunistické země
Slovinská vláda je obviňována z omezování nezávislosti justice a svobody médií. Poslanci Evropského parlamentu z výboru pro spravedlnost zjišťovali fakta především v tiskové agentuře STA.
Vláda jí letos pozastavila financování, a i když nejvyšší soud v září nařídil státu, aby začal provoz agentury opět hradit, vláda to zatím neudělala a koncem měsíce odstoupil ředitel agentury.
„Rozhodnutí o financování, grantech, rozpočtech se opožďují a pak se o nich vedou soudní spory. Narážím především na situaci ve slovinské tiskové agentuře STA,“ potvrdila zájem o situaci v agentuře in 't Veldová.
STA si navíc stěžuje, že na ni premiér vyvíjí na nátlak, aby o něm podávala pozitivní zprávy. In 't Veldová v pátek uvedla, že ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány.
„Je tu rostoucí důvod k obavám vzhledem k tomu, jak stoupá tlak na veřejné orgány, stoupá tlak na média a novináře,“ řekla šéfka europarlamentní výpravy. Slovinské úřady sice podle ní fungují dobře, problémem je však například veřejná debata plná „nedůvěry, nepřátelství a zastrašování“. Obavu o nezávislost svých funkcí tak podle in 't Veldové mají například slovinský ombudsman či protikorupční komisař.
Janša na delegaci zaútočil na Twitteru
Janšu, který je už potřetí ve své zemi premiérem a netají se politickými sympatiemi k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, kritici viní z autoritářských sklonů a snahy posílit kontrolu nad státem po vzoru jeho maďarského protějšku. S delegací europoslanců se Janša nesešel.
„Kdo jste? Kolikrát jste se vydali za německou kancléřkou, nizozemským premiérem nebo francouzským prezidentem? Mimochodem, bylo to právě Nizozemsko, kde byl naposledy na území EU zavražděn novinář,“ napsal Janša na Twitteru s narážkou na úmrtí známého investigativního novináře Petera de Vriese.
Janša dále sdílel tweet, na kterém je schéma „známých Sorosových loutek v Evropském parlamentu“. Na schématu je i fotografie šéfky europarlamentní delegace in 't Veldové.
Soros je filantrop pocházející z Maďarska, který podporuje řadu nevládních organizací a různé projekty občanské společnosti. Bývá terčem řady konspiračních teorií, často s antisemitským podtextem, a za velkou hrozbu pro svou zemi jej bez důkazů označuje i Janšův spojenec Orbán.
Ozvali se Sassoli, Rutte i Michel
Předseda Evropského parlamentu David Sassoli Janšu za jeho komentáře napomenul. „Naléhavě vyzýváme Janeze Janšu, aby přestal s provokacemi proti členům Evropského parlamentu,“ napsal s tím, že útoky na europoslance jsou rovněž útoky na občany EU. Zároveň vzkázal Janšovi, že konstruktivní spolupráce s předsednickou zemí může být založena jen na vzájemné důvěře a respektu.
Proti komentářům se ostře ohradil Janšův nizozemský protějšek Mark Rutte, podle kterého jsou tweety nevkusné. „Co nejsilněji to odsuzuji. Vláda právě stejný postoj tlumočila i slovinskému velvyslanci v Haagu,“ napsal na Twitteru Rutte.
Janša však na kritiku zareagoval odmítavě. „Slovinsko není kolonie,“ vzkázal na adresu mise, jaké europoslanci podnikají do řady zemí, kde mají z různých důvodů obavy z problematického vývoje.
Ve čtvrtek pozdě večer se ozval i šéf unijních summitů Charles Michel, který se obvykle zdržuje jakékoli kritiky na adresu politických lídrů. „Poslanci EP by měli mít možnost dělat svou práci bez jakékoli formy nátlaku. Docílíme toho jedině vzájemným respektem mezi institucemi EU a v rámci Evropské rady (šéfů států),“ uvedl Michel.
Mluvčí Evropské komise uvedl, že antisemitismus nemá v Unii místo. „Sociální média by měla být místem pro konstruktivní debaty s respektem k druhým. Neměla by být místem pro osobní útoky, ať již proti soukromým osobám, či veřejným činitelům,“ řekl na Janšovu adresu.
Slovinsko kritizovala i Jourová
Tlak na média ve Slovinsku je téma, které zdvihla i eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. V březnu na půdě EP varovala před podle ní znepokojivým vývojem v zemi. A to přesto, že tamější klíčová média hájí na rozdíl od těch polských a maďarských kritickou protivládní linii.
„Média jsou důležitým pilířem demokracie a vlády práva. Zkoumali jsme situaci ve všech členských zemích, včetně Maďarska, Polska a Slovinska,“ uvedla Jourová.
Kvůli tlaku na média v Maďarsku už pozastavila Unie Budapešti peníze z fondu obnovy. Stejně jako Polsku, které je s Bruselem dlouhodobě ve sporu kvůli reformě polské justice.
Napětí mezi bývalými komunistickými zeměmi a Západem stoupá. Věc se dostane i na pořad dne při setkání Evropské rady příští týden.
Nedomnívám se, že by evropské instituce nahlížely na postkomunistické země jako na jeden monolit. Ale může se to tak jevit, protože problémy mají většinou země středovýchodní Evropy.
