Ministři energetiky Evropské unie jednali neformálně ve Slovinsku o prudkém zvýšení velkoobchodních cen energií. Od loňska se téměř ztrojnásobily. Itálie a Řecko zvažují dotace pro nejzranitelnější spotřebitele, Španělsko už opatření přijalo. Potíže má i Velká Británie stojící mimo EU.
Španělsko bude dotovat ceny energií pro zranitelné odběratele, opatření zvažují i Řecko či Itálie
Španělská vláda s ohledem na zranitelné odběratele zdaní velké zisky energetických firem. Chce tímto způsobem koncové ceny dotovat. Podobně uvažují i Francie, Řecko nebo Itálie. Třeba na Apeninském poloostrově vzrostly lidem účty za energie o čtyřicet procent.
„Vláda už vypracovala několik návrhů a jako pomoc pro rodiny, které mají příjmy pod dvacet tisíc eur, a pravděpodobně i pro průmyslové společnosti hodlá věnovat čtyři miliardy, aby se přibrzdil dopad tohoto nárůstu cen,“ přiblížila spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.
Vláda už vypracovala několik návrhů a jako pomoc pro rodiny, které mají příjmy pod dvacet tisíc eur, a pravděpodobně i pro průmyslové společnosti hodlá věnovat čtyři miliardy, aby se přibrzdil dopad tohoto nárůstu cen.
„Evropa potřebuje investovat do obnovitelných zdrojů energie, protože jsou skutečnou alternativou naší závislosti na dovozu fosilních paliv,“ uvedla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Za růstem cen je souběh více faktorů. Po dlouhé zimě zůstaly v Evropě jen malé zásoby plynu a rostla po něm poptávka v Číně. Zvýšily se ale také ceny emisních povolenek a kvůli častému bezvětří v Severním moři dodávky energie z větru nesplnily očekávání.
V Británii zkrachovaly čtyři energetické firmy
Problémy mají i ve Spojeném království. Čtyři tamní menší dodavatelé energií zkrachovali, vysoké ceny plynu vedly k výpadku v distribuci oxidu uhličitého. Farmáři například nemohou porážet prasata, problémy mají výrobci piva a šumivých nápojů.
Vláda nicméně Brity ujišťuje, že není důvod k žádné panice. „Absolutně nepřipadá v úvahu, že by nešla elektřina nebo si lidé nemohli zatopit,“ prohlásil ministr obchodu Kwasi Kwarteng.
Vysoké ceny energií ale podle analytiků neklesnou až do snížení poptávky, tedy zřejmě do jara. Neviditelná ruka trhu tak plnění podobných slibů může prodražit.
Německo spoléhá na Nord Stream 2, europoslancům se nelíbí Gazprom
Berlín spoléhá na to, že jeho zásobníky brzy začne plnit další plyn od ruské státní firmy Gazprom dodávaný nedávno dokončeným plynovodem Nord Stream 2, což by mohlo cenu stlačit poněkud dolů.
Společnost Gazprom a její role v cenotvorbě je ale v rámci Evropské unie předmětem sporů a pochybností. V pátek skupina poslanců Evropského parlamentu požádala Evropskou komisi, aby prošetřila roli Gazpromu v růstu cen plynu v Evropě, protože chování společnosti v nich vzbudilo podezření z manipulace s trhem. Přibližně 40 z celkových zhruba 700 europoslanců uvedlo, že mají podezření, že ruský Gazprom jedná s cílem zvýšit ceny plynu a snaží se vyvíjet nátlak na Evropu, aby souhlasila s rychlým spuštěním plynovodu Nord Stream 2.
Pražská burza: Elektřina je dražší dvojnásobně, plyn trojnásobně
Například na pražské energetické burze stojí megawatthodina (MWh) elektřiny už přes 2700 korun, loni touto dobou to přitom bylo 1200 korun. Přitom domácnost, která elektřinou pouze svítí a napájí běžné spotřebiče, odebere ročně zhruba tři megawatthodiny.
Plyn zdražuje ještě citelněji, v meziročním srovnání skoro trojnásobně. Podle distributorů je příčinou oživení ekonomiky po koronavirové krizi, rozvoj elektromobility a především rostoucí cena emisních povolenek.
Jaká bude situace v Česku?
Člen výkonné rady Teplárenského sdružení a ředitel pro strategii v EP Energy Jiří Feist v pořadu Události, komentáře řekl, že na vyšší ceny si budeme muset zvykat. „V tuto chvíli prožíváme první paniku na trhu, protože dochází ke střetům mezi politickým rozhodováním a reakcí trhu na situaci, která nastala.“
Připomněl, že Evropská unie provedla transformaci trhu s emisními povolenkami, což vedlo za poslední čtyři roky k rapidnímu růstu cen ze čtyř na šedesát eur. Navíc jsou nyní nižší dodávky plynu, a to za situace, kdy se zásobníky s plynem přes léto nenaplnily za nižší ceny. Myslí si, že šok na trhu bude nějaký čas trvat – rok dva… – a bude otázka, jaké regulatorní nástroje si Unie nastaví, aby tento velký výkyv srovnala.
Poslanec Patrik Nacher (za ANO) se domnívá, že k současné situaci zdražování přispívá i filozofie Green Dealu. „Říká se uhlí ne, zpochybňuje se jádro, plyn z Ruska také.“ Dodal, že už nyní nastává to, co čekal za rok dva. „Už nyní zažíváme dopady toho zeleného šílenství.“
Poslanec Petr Třešňák (Piráti) řekl, že sektor energetiky potřebuje mantinely a že státy mohou přímo ovlivnit, jakým způsobem bude fungovat trh. Politici v národních státech nebo na půdě Evropské unie mohou tedy určit, jak bude fungovat trh s emisními povolenkami.