Od pondělí se změní podmínky pro návrat z Nizozemska, Norska nebo Slovinska. Země budou červené

3 minuty
Události: Cestovatelský semafor
Zdroj: ČT24

Od pondělí se ztíží neočkovaným lidem návrat do České republiky z Nizozemska, Norska, Slovinska a San Marina, na mapě cestovatele budou země červené. Jednodušší to naopak bude z Azorských ostrovů. Změny budou i u dalších států, nemají však podle resortu zdravotnictví vliv na režim při příjezdu do Česka. Testy ve čtvrtek odhalily 306 nově nakažených koronavirem. Je to o pětadevadesát případů více než před týdnem a nejvyšší údaj od poloviny července.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý a nejpozději čtrnáctý den po příjezdu. Do té doby musí být dotyčná osoba v samoizolaci. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář.

Oranžová kategorie se pak rozroste o Rumunsko a Azorské ostrovy. Naopak Irsko se přesune do tmavě červené kategorie. Informuje ministerstvo zahraničích věcí na Twitteru.

K zemím s nízkým rizikem nákazy bude v Evropě patřit Bosna a Hercegovina, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Vatikán. Z mimoevropských zemí pak Austrálie, Hongkong, Japonsko, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Macao, Nový Zéland, Saúdská Arábie, Singapur, a Tchaj-wan.  

Ze zelené kategorie podle ministerstva nově vypadnou Albánie, Brunej a Srbsko. Na mapě, kterou sdílelo ministerstvo zahraničí, mají Albánie i Srbsko stále zelenou barvu.  

Nejvíce provedených testů

Ministerstvo eviduje za čtvrtek téměř sto tisíc testů, o 12 700 víc než ve středu. Z toho PCR testů bylo přes 56 tisíc, což je dosud nejvíc. Nárůst počtu PCR testů může souviset s testováním ve školách na začátku školního roku.

Reprodukční číslo stouplo na 1,12 ze čtvrtečních 1,05, přičemž číslo nad jednou ukazuje zrychlování šíření epidemie. Číslo R je tak nyní nejvyšší od dvanáctého srpna. Nad jedničkou je devátým dnem.

Nákaza se dlouhodobě nejvíce šířila v Praze, nyní ji ale překonal Karlovarský kraj, kde na sto tisíc obyvatel připadá za poslední týden sedmadvacet nově odhalených případů infekce. Následuje Praha s pětadvaceti případy a Jihočeský kraj s devatenácti případy. Naopak nejnižší incidenční číslo má Královéhradecký kraj. Na sto tisíc obyvatel tam připadá šest nových případů za poslední týden.

Podle odborníků bude epidemie s nynějším návratem lidí z dovolených a návratem dětí do škol sílit. I při vysoce rizikovém scénáři vývoje by ale nadcházející vlna neměla být tak silná jako loni na podzim nebo letos na jaře, a to díky očkování i značnému počtu lidí, kteří už covid prodělali.

Hospitalizovaných s prokázaným covidem bylo ve čtvrtek šestapadesát, deset z nich ve vážném stavu. Před rokem ve stejnou dobu vyžadovalo nemocniční péči asi třikrát víc pacientů s covidem.

Počet úmrtí, hospitalizací i závažných průběhů onemocnění výrazně snižuje očkování. Zdravotníci ve čtvrtek podali v celé zemi vakcínu proti koronaviru asi 17 700 lidí, v mezitýdenním srovnání zhruba o polovinu méně. Údaje za uplynulý den se ale mohou ještě zvýšit. Celkový počet aplikovaných dávek od začátku vakcinace překročil 11,5 milionu.

Testování ve školách zatím bez souhrnných výsledků

Všechny školy už mají za sebou první kolo testování. Českou televizí oslovené školy zatím hlásí jen minimum nakažených. Když už vyšel test pozitivně, většinou se jednalo jen o jednotky případů.

Počet provedených testů ani přesný počet pozitivních případů zatím ministerstvo zdravotnictví nezveřejnilo. Je to proto, že ani sám resort zatím data nemá. „Dokud se neshromáždí dostatečné množství dat, tak není možné vydat oficiální výsledek,“ potvrdila náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. Předpokládá vyhodnocení v příštím týdnu.

„Realita běžných dnů je, že jsme rádi, když máme data do týdne, co se týká PCR testování. Dokonce jsou laboratoře, které dodají výsledek po měsíčním zpoždění. Předpokládám, že antigenní testy, které vyšly pozitivně, budou potvrzeny PCR do tří dnů,“ doufá náměstkyně Vašáková a shrnuje současné komplikace s testováním na školách.

NSS o protilátkách

Ministerstvo zdravotnictví podle Nejvyššího správního soudu (NSS) stále nedokázalo vysvětlit, proč zvýhodňuje lidi s potvrzením o prodělání covidu-19 proti těm, kteří se například při vstupu do některých vnitřních prostor či účasti na hromadných akcích chtějí prokazovat zjištěnými protilátkami proti koronaviru.

Ve svém čtvrtečním rozsudku, několikátým ve věci, soud dospěl k názoru, že si úřad protiřečí, když automaticky předpokládá, že lidé po nemoci jsou proti nákaze chráněni, i když se jim protilátky neměří, zatímco lidé, kteří se prokážou vysokými protilátkami, nikoliv.

Soud diskriminaci lidí s protilátkami resortu vytkl už dříve. V polovině srpna poukázal na to, že ministerstvo v opatření z konce května jasně nezdůvodnilo, proč se očkovaní a vyléčení z covidu-19 nemusí testovat, zatímco lidé, kteří mají jen laboratorně naměřené protilátky, na testy musí.

Nyní resort neuspěl u soudu ani s novou argumentací, proč protilátky neuznávat. Posuzovalo se ustanovení z června, které platilo do konce července a týkalo se povoleného vstupu do veřejných prostor a na hromadné akce pouze lidem s testem na koronavirus, dokončeným očkováním nebo s potvrzením o prodělání nemoci.

Právníci z ministerstva zdravotnictví se snažili přesvědčit soud, že podle současných vědeckých zjištění mají lidé po covidu dostatečnou imunitu 180 dnů po prvním pozitivním testu, zatímco u lidí s prokázanými protilátkami se neví, zda a kdy prošli nákazou, a nelze tak určit, odkdy jsou proti další infekci chráněni. Nepanuje také shoda, jaká hladina protilátek stačí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 20 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...