Bez karantény a testu. Návrat z většiny zemí bude lehčí po první dávce vakcíny

Nahrávám video
Události: Změny v cestování
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří mají alespoň 22 dní po první dávce očkování proti covidu-19 v České republice, se budou moci bez karantény a nutnosti testu na koronavirus vracet ze zemí se střední a vysokou mírou rizika. Slovensko by o umožnění neomezeného vstupu Čechů se stejnou podmínkou první dávky očkování mělo rozhodnout příští týden. Další prioritou pro rozvolňování v cestování jsou podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) oblíbené turistické destinace Chorvatsko a Řecko.

Po jednání vlády prohlásil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), že od soboty bude umožněn vstup osobám, které mají alespoň 22 dní po první dávce vakcíny, z Německa, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Polska a Slovenska. Za podobných podmínek by měly tyto státy umožnit vstup osob očkovaných v Česku. Výjimkou je zatím Slovensko, o jeho podmínkách se stále jedná. Podle Kulhánka se rozhodnutí dá očekávat příští týden, má jej spíše za formalitu.

Podobné podmínky je pro českou diplomacii nyní prioritní vyjednat pro oblíbené destinace turistů, Kulhánek zmínil Chorvatsko a Řecko. Zejména návrat z Chorvatska do Česka je aktuálně složitější, neboť je stále na mapě cestovatele v tmavě červené kategorii států s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Náměstek pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek ale míní, že od pondělí 24. května by se mohlo přesunout do červených států.

Chorvatsko a Řecko vyžadují PCR testy

Vstup do Chorvatska je aktuálně podmíněn negativním PCR či antigenním testem nebo potvrzením o očkování po 14 dnech od absolvování druhé dávky, případně doklad o prodělání nemoci. „Cestující se může nechat testovat na chorvatském území a do výsledku testu strpět izolaci,“ uvedlo ministerstvo. Na děti do sedmi let se vztahuje výjimka, pokud rodiče splňují výše uvedené podmínky.

Před vstupem do Řecka je třeba vyplnit elektronický formulář. Všichni cestující starší pěti let musí předložit negativní PCR test. „Čeští občané a cizinci s trvalým pobytem v Česku, kteří nejméně před 14 dny ukončili vakcinaci proti covid-19, mohou předložit namísto negativního testu oficiální národní certifikát o provedeném očkování v anglickém jazyce,“ uvedl resort. Cestující ze všech destinací mohou být v Řecku podrobeni kontrolním antigenním testům.

Kulhánek zopakoval, že Česko plně podporuje vznik celoevropského covidového pasu vedoucího k vzájemnému uznávání potvrzení o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus. Evropský parlament, komise i členské státy chtěly mít v těchto dnech dohodu o pasu už hotovou. Objevují se ale otázky, které je rozdělují. Třeba jestli má být pas zadarmo. Jednání budou pokračovat i příští týden.

Slovensko je podle mapy cestovatele vysoce rizikové

Ministerstvo zdravotnictví zároveň upravilo takzvanou mapu cestovatele. Slovensko se v pondělí vrátí po týdnu z oranžových do červených zemí s vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Z nejhorší kategorie do červené se přesunou Francie a Andorra. Oranžovou barvu značící střední míru rizika bude nově mít San Marino, do zelené kategorie bez povinností při cestování se vrátí Island.

Podstoupit test na covid-19 před vstupem na území Česka je povinné už jen při návratu ze zemí spadajících do tmavě červené kategorie. Patří do ní menší část členských států Evropské unie a také většina třetích zemí, mezi nimi Británie. Pro návraty ze zemí s vysokým a středním rizikem nákazy, tedy červené a oranžové kategorie zemí, se test před návratem do ČR vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu.

  • Červená území (vysoké riziko): Andorra, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Monako, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko.
  • Oranžová území (střední riziko): Finsko, Irsko, Malta, Norsko, Portugalsko, San Marino a Kanárské a Baleárské ostrovy.
  • Zelená území (nízké riziko): Island a Vatikán, Austrálie, Izrael, Jižní Korea, Nový Zéland, Singapur a Thajsko.
  • Stále také platí zákaz cestovat do zemí, kde je extrémní riziko šíření nových mutací koronaviru. Týká se to Peru, Kolumbie, Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe a Indie. Zákaz platí do konce května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda odmítla Vystrčilovi poskytnout letoun na Tchaj-wan, řekl Babiš

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro cestu na Tchaj-wan, upozornil server Blesk.cz. Premiér podle něj nesouhlas zdůvodnil odlišnou vládní zahraniční politikou ve vztahu k Pekingu. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.
před 16 mminutami

VideoFalešní policisté a bankéři obírají své oběti v přibývajících kyberpodvodech

Policie v týdnu ohlásila další nárůst počtu případů kyberkriminality. Lidé stále podléhají stejnému příběhu – spolupráci falešného bankéře s falešným policistou, kteří po telefonu vytvoří tlak na převod peněz z údajně ohroženého účtu. Redaktor ČT Miloš Spáčil našel i případ, kdy si zprvu důvěřivý klient vše vzápětí uvědomil a o úspory nepřišel. Letošní březen byl podle policie rekordní. Eviduje přes dva a půl tisíce případů kybernetické kriminality. Od začátku roku už škoda přesáhla 322 milionů korun.
před 35 mminutami

Soud poslal do vazby Američanku obviněnou v případu žhářského útoku v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby Američanku obviněnou v případu březnového žhářského útoku na zbrojovku LPP Holding v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Už dříve poslal tento soud do vazby pět jiných obviněných. Ženu zadržela na Slovensku tamní policie v březnu. Slovenští policisté ji českým kolegům předali ve čtvrtek.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senioři učí pletení, náctiletí kyberbezpečnost. Projekty propojují generace

Kreativní workshopy, předčítání pohádek i sportovní turnaje. Roste počet obcí, které pořádají mezigenerační aktivity. Podle těch, které ČT oslovila, nejde jen o propojování různých generací, ale i zapojení nových obyvatel. Projekty, jež zastřešují takzvané místní akční skupiny (MAS), už podle nich ovlivnily životy desítek tisíc lidí. Jedním z posledních měst, které se do iniciativy zapojilo loni, je Kolín.
před 5 hhodinami

Zásadní je změnit společenské vnímání alkoholu, míní Prouza. Vobořil volá po prevenci

Hosté Událostí, komentářů probrali návrh na omezení prodeje alkoholu v nočních hodinách. „Jakékoli omezení alkoholu je důležité, ale pro reálnou změnu je zásadní změnit společenské vnímání,“ míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Mladiství vnímají skrze reklamu, že pití alkoholu je něco zcela normálního,“ dodal. Poradce Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jindřich Vobořil je vůči omezení prodeje alkoholu v nočních hodinách skeptický, protože na to není v Česku „nálada“. Podle něj je důležitější zaměřit se na prevenci a síť pomoci. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Pro Paměť národa se poběží v devatenácti městech, nově v Mimoni, Rtyni a Vimperku

Do Běhu pro Paměť národa se letos v květnu zapojí devatenáct měst. Nově jsou to města Mimoň, Vimperk a Rtyně v Podkrkonoší. České televizi to řekla mluvčí Paměti národa Alžběta Chrobáková. Nejvíc lidí běží tradičně v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Benefiční akce připomíná památku a osudy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu, odbojářů, disidentů nebo bojovníků za svobodu.
před 10 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 14 hhodinami

VideoBabiš lavíruje ohledně závazku zvyšovat rozpočet na obranu

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek nepotvrdil, že jeho vláda chce do roku 2035 směřovat k naplnění závazku postupně zvyšovat obranné a související infrastrukturní výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek, po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem, přitom řekl, že Česko udělá vše pro splnění závazku. Rutte upozornil, že růst těchto výdajů ze strany spojenců je klíčový. Poslanci už v dubnu 2023 schválili zákon, podle kterého má stát každý rok dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, vláda však letos plánuje poslat na čistě vojenské výdaje o téměř 0,3 procenta HDP méně. Dvou procent vláda dosáhne jen díky bezmála dvaceti miliardám investovaných do dopravních staveb. Podíl čistě vojenských výdajů na HDP proto letos mírně klesne, což kritizuje sněmovní opozice. Babiš už oznámil, že kabinet plánuje zvýšit výdaje na obranu v příštím roce. O přesné částce se má rozhodnout v září při jednání o státním rozpočtu.
včera v 20:40
Načítání...