Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.
Svoboda zvítězila i podle projekce, kterou zveřejnila agentura STA po sečtení 99,7 procenta hlasů. Agentura zároveň upozornila, že o vítězi mohou ještě dodatečně rozhodnout korespondenční hlasy ze zahraničí. Před čtyřmi lety poštou dorazilo přes čtrnáct tisíc hlasovacích lístků, aktuálně činí rozdíl mezi Svobodou a SDS necelých osm tisíc hlasů.
Členská země EU a NATO stojí před obtížným sestavením vlády, uvedla agentura DPA. Ani jeden ze dvou hlavních bloků totiž nedisponuje většinou 46 mandátů v devadesátičlenném parlamentu.
Golob přesto prohlásil, že má nárok na sestavení vlády. „Obnovili jsme svůj mandát, čekají nás obtížná jednání,“ řekl večer po volbách před svými příznivci.
Janša naznačil, že chce napadnout těsný výsledek voleb. „Budeme přepočítávat každý hlas z každé volební místnosti,“ uvedl podle agentury STA. Bez ohledu na výsledek však podle jeho slov poměr politických sil a případná vláda vzešlé z těchto voleb „nebudou zajišťovat velkou stabilitu“.
Nerozhodný výsledek odráží hluboké rozdělení mezi 1,7 miliony oprávněných voličů ve Slovinsku. Vláda, kterou Golob před čtyřmi lety sestavil se sociálními demokraty a stranou Levice, mimo jiné zlepšila vztahy s Bruselem. Předseda SDS Janša je označován za pravicového populistu a spojence maďarského premiéra Viktora Orbána, uvedla agentura AP.
APA: Skutečným vítězem je proruská Pravda
Agentura APA napsala, že skutečným vítězem nedělních voleb ve Slovinsku je proruská, protievropská a populistická strana Pravda (Resni.ca), které se s více než pěti procenty hlasů poprvé podařil vstup do parlamentu. Golob chce i s touto stranou vést povolební vyjednávání.
Golobovo hnutí bude mít s dosavadními koaličními partnery podle téměř úplných výsledků voleb jen čtyřicet mandátů, zatímco Pravda může počítat s pěti parlamentními křesly.
Golob poté, co v neděli večer oznámil vítězství, uvedl, že hodlá sjednotit „všechny demokratické síly“ a že Slovinsko potřebuje „více než slabou většinu“. Vicepremiér a ministr financí Klemen Boštjančič podle deníku Delo řekl, že GS bude vyjednávat se všemi stranami kromě Janšovy SDS.
Dva mandáty jsou ve slovinském parlamentu vyhrazeny zástupcům italské a maďarské národnostní menšiny, kteří tradičně podporují aktuální vládní koalici, ať už je jakákoliv.
Pravda má blízko k Rusku
Dosud mimoparlamentní krajně pravicové uskupení Pravda vzniklo v době pandemie covidu-19 jako protestní hnutí proti povinným PCR testům, zákazům vycházení a dalším opatřením zaváděným bývalou Janšovou vládou. Vyjadřuje proruské a obecně protizápadní postoje.
Strana Pravda před volbami striktně odmítala spolupráci s SDS expremiéra Janši, který je silným podporovatelem Ruskem napadené Ukrajiny. Bez její pomoci však tábor SDS a dalších dosud opozičních stran, které v minulosti s Janšou na vládní úrovni spolupracovaly, nebude mít parlamentní většinu.
SDS dlouho vedla v průzkumech
Golob je po třech desetiletích prvním slovinským premiérem, jemuž se podařilo obhájit vítězství v parlamentních volbách. Stalo se tak poté, co v průzkumech veřejného mínění Janša dlouho vedl o několik procentních bodů před Golobovým GS. Teprve několik dnů před volbami se tento trend obrátil.
Pozorovatelé to přičítali aféře se skrytě pořízenými a následně upravenými nahrávkami bývalé ministryně, která na nich hovořila o údajné korupci v Golobově administrativě. Vyšetřování ukázalo, že nahrávky pořídila izraelská firma, přičemž podle médií se tak zřejmě stalo po dohodě s SDS, což však Janšova strana odmítla. Golobova vláda, která byla značně kritická vůči Izraeli, to v závěru kampaně označovala za snahu o vnější ovlivňování voleb.
Dočasné omezení tankování pohonných hmot
Ve stejný den, kdy se v zemi konaly parlamentní volby, zavedly úřady kvůli nedostatku pohonných hmot na čerpacích stanicích dočasná omezení při tankování – padesát litrů na den pro soukromé vozy, 200 litrů pro firmy a další prioritní uživatele, jako jsou zemědělci. Omezení zůstanou v platnosti do odvolání, oznámil krátce před zavedením tankovacích limitů v sobotu večer premiér Golob.
Nedostatek paliv na čerpacích stanicích byl částečně způsoben přeshraničním tankováním zahraničními motoristy a hromaděním zásob v důsledku války v Íránu, která vyvolává obavy o bezpečnost dodávek.
