Po osvobození Chersonu se ukrajinští vojáci přiblížili Krymu. Získání poloostrova je podmínkou vítězství

Vítězstvím pro Ukrajinu bude osvobození všech Ruskem okupovaných území, opakuje Kyjev už řadu měsíců. Vedení Ukrajiny hodlá získat pod svou kontrolu také poloostrov Krym, který Rusko na základě zinscenovaného referenda nelegálně anektovalo v roce 2014. Po stažení ruských jednotek z Chersonu je tomuto cíli o krok blíže. Situace na Krymu však může být kvůli letům ruské nadvlády komplikovanější.

Ukrajinská armáda v posledních měsících konfliktu dosahuje větších úspěchů než okupační síly. Podle agentury Unian ztratily ruské jednotky kontrolu nad více než polovinou obsazeného území, obráncům se podařilo dobýt zpět Charkovskou oblast a minulý týden vstoupili do Chersonu.

Právě úspěchy na jihu Ukrajiny vzbuzují otázky nad dalším postupem ukrajinských sil. Cherson totiž leží relativně nedaleko poloostrova Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014 anektovalo.

Obránci po územním postupu v Chersonu zvýšili dosah amerických raketových systémů HIMARS až o 30 kilometrů. To jim zřejmě umožní ostřelovat železniční trať u úzkého pásu země, který spojuje Krym s pevninou. Jde přitom o klíčové místo. Získání kontroly nad tímto pozemním koridorem bylo považováno za jeden ze strategických cílů Ruska v tomto konfliktu, do té doby totiž spojoval ilegálně anektovaný poloostrov s ruským územím pouze Kerčský most.

Ten navíc na začátku října poničil mohutný výbuch a podle britského ministerstva obrany se tato klíčová spojnice dostane do plného provozu až příští rok v září.

Poškození této infrastruktury ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny a zpomalilo přepravu nově mobilizovaných vojáků k frontovým liniím.

Ruské pozice na jihu napadené země jsou proto oslabeny, čehož by nyní mohla využít ukrajinská armáda. Po osvobození Chersonu několik představitelů uvedlo, že Kyjev bude o znovuzískání kontroly nad Krymem usilovat. „Jistě uvidíme, jak naše síly na Krymu přivítají ukrajinskými vlajkami,“ řekl den po stažení ruských vojsk z Chersonu prezident Volodymyr Zelenskyj.

Také ukrajinský velvyslanec v Austrálii Vasyl Myrošnyčenko řekl pro SkyNews, že Ukrajina bude usilovat o osvobození veškerých území obsazených Rusy, Krym nevyjímaje. Připomněl, že v Chersonu na podzim proběhlo zinscenované „referendum“ o připojení k Rusku podobně jako na Krymu v roce 2014. „Když byl Cherson postaven do podobného právního rámce jako Krym, tak to, že osvobozujeme Cherson, vlastně staví Krym do stejné dimenze,“ přiblížil.

Rusové na Krymu hloubí zákopy

Ukrajinské hrozby si jsou zřejmě vědomi také ruští velitelé. Satelitní snímky totiž ukazují, že okupační síly v Chersonské oblasti a severní části Krymu obnovují staré a hloubí nové zákopy. Podle zpravodajského analytika Benjamina Pitteta, který na snímky upozornil, budují ruské síly obranné pozice zejména u kontrolního stanoviště Čonhar, které se nachází mezi Krymem a Chersonskou oblastí a v okolí města Armjansk v severozápadní části Krymu. U vesnice Novotroitske v Chersonské oblasti pak podle něj „budují pevnost“.

Analytička Orysia Lutsevyčová ve článku pro The New York Times napsala, že „bod zlomu může nastat během příštích šesti měsíců“, až „doplněné ukrajinské zásoby dělostřelectva, systémů protivzdušné obrany a obrněných vozidel umožní nový nápor“. Podle Lutsevyčové je jen „otázkou času, kdy bude kontrola nad Krymem obnovena“.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov naznačil, že obranné síly chtějí postupovat celou zimu a dosáhnout Krymu na jaře. Také podle vojenského analytika Petra Černika nelze doufat v získání Krymu diplomatickou dohodu. „Krym lze osvobodit pouze vojenskými prostředky,“ řekl ukrajinskému serveru Espresso.

Jak bude ale tato vojenská operace přesně vypadat, kde ukrajinská armáda udeří a kde bude soustředit své jednotky, podle něj nelze předvídat. „Válka je formou klamu. Rád bych připomněl brilantní charkovskou operaci, kterou provedly ozbrojené síly Ukrajiny. Operaci, kterou ve skutečnosti málokdo dokázal předvídat,“ dodal.

Krym není Cherson

Americký zpravodajský server The Bulwalk však upozornil, že situace na Krymu se může od té v Chersonu či Charkovské oblasti lišit. Zatímco Cherson pod ruskou okupací strávil několik měsíců, poloostrov se s přítomností ruských jednotek potýká už osm let. A přestože obyvatelé Krymu byli před okupací více nakloněni k pěstování přátelských vztahů s Ruskem než například západní Ukrajina, připojení k Ruské federaci z většiny nepodporovali.

I proto po následné invazi došlo ke zinscenovanému referendu, jeho výsledek byl v Moskvě rozhodnutý dopředu. Po následné nezákonné a mezinárodně neuznané anexi území nutila okupační správa obyvatele k přijetí ruského občanství, zavírala ukrajinské školy, potlačovala ukrajinskou pravoslavnou církev, povolávala obyvatele do armády a pronásledovala politické aktivisty.

Z Krymu byly do Ruska násilně deportovány nejméně desítky tisíc lidí, naopak na Krym byly po začátku únorové invaze přesunuty další tisíce lidí. Přilákat více obyvatel na Krym se pokusily také ruské úřady, které vytvořily zvláštní pobídky pro rodiny vojáků a dalších státních zaměstnanců k přestěhování na Krym. Podle odhadů cílily až na milion lidí, což by značně zvýšilo populaci zhruba dvouapůlmilionového poloostrova.

„Taktika je klasicky sovětská: Pokud je problém s veřejným míněním, změňte veřejnost. Masivní přesun obyvatelstva je ukazatelem toho, že ruská nadvláda byla nepopulární,“ napsal The Bulwalk. Přesun prorusky smýšlejících lidí na Krym a naopak dlouhodobé potlačování protikremelského odporu tak podle serveru může ovlivnit budoucí přijetí ukrajinské armády na poloostrově.

Kyjev však téměř jistě disponuje zdroji, které mu pomáhají odhadnout nálady na Krymu. Konečná podoba vojenské operace se tak může vyvíjet i podle očekávaného přijetí. Ukrajinská vláda by tento faktor podle amerického portálu neměla podcenit. „Budoucí bezpečnost a ekonomická životaschopnost Ukrajiny závisí na tom, zda Krym nebude v držení nepřátelské mocnosti,“ napsal.

Ruská agrese na Ukrajině začala právě na Krymu, z perspektivy Kyjeva je tak znovuzískání poloostrova jednou z hlavních podmínek pro ukončení konfliktu, uvedla Lutsevyčová. „Ukrajinské vítězství bez znovuzískání Krymu není ukrajinským vítězstvím,“ dodala analytička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hormuz se otevře v neděli, hned po podpisu dohody s Íránem, tvrdí Trump

Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Írán chce také účtovat služby poskytované v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Obrazem: Přehlídka, přelet a davy v ulicích. Karel III. slavil oficiální narozeniny

Britský král Karel III. má sice narozeniny až v listopadu, oficiálně je ale slaví v červnu společně s Brity. Ani letos nechyběla vojenská přehlídka a procesí, v němž se král a jeho rodina vydali usazeni v kočáře z Buckinghamského paláce do ulic. V Británii se mezitím probírá, s kolika penězi může armáda počítat.
před 5 hhodinami

Orbán dál povede Fidesz. Strana se musí změnit, uznal

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.
před 6 hhodinami

Ukrajinské útoky způsobily požáry v ruském přístavu a v závodě pro přepravu ropy

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské úřady hlásí téměř dvě desítky zraněných po ruských útocích.
před 14 hhodinami

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 16 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 16 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
12. 6. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 18 hhodinami
Načítání...