Po osvobození Chersonu se ukrajinští vojáci přiblížili Krymu. Získání poloostrova je podmínkou vítězství

Vítězstvím pro Ukrajinu bude osvobození všech Ruskem okupovaných území, opakuje Kyjev už řadu měsíců. Vedení Ukrajiny hodlá získat pod svou kontrolu také poloostrov Krym, který Rusko na základě zinscenovaného referenda nelegálně anektovalo v roce 2014. Po stažení ruských jednotek z Chersonu je tomuto cíli o krok blíže. Situace na Krymu však může být kvůli letům ruské nadvlády komplikovanější.

Ukrajinská armáda v posledních měsících konfliktu dosahuje větších úspěchů než okupační síly. Podle agentury Unian ztratily ruské jednotky kontrolu nad více než polovinou obsazeného území, obráncům se podařilo dobýt zpět Charkovskou oblast a minulý týden vstoupili do Chersonu.

Právě úspěchy na jihu Ukrajiny vzbuzují otázky nad dalším postupem ukrajinských sil. Cherson totiž leží relativně nedaleko poloostrova Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014 anektovalo.

Obránci po územním postupu v Chersonu zvýšili dosah amerických raketových systémů HIMARS až o 30 kilometrů. To jim zřejmě umožní ostřelovat železniční trať u úzkého pásu země, který spojuje Krym s pevninou. Jde přitom o klíčové místo. Získání kontroly nad tímto pozemním koridorem bylo považováno za jeden ze strategických cílů Ruska v tomto konfliktu, do té doby totiž spojoval ilegálně anektovaný poloostrov s ruským územím pouze Kerčský most.

Ten navíc na začátku října poničil mohutný výbuch a podle britského ministerstva obrany se tato klíčová spojnice dostane do plného provozu až příští rok v září.

Poškození této infrastruktury ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny a zpomalilo přepravu nově mobilizovaných vojáků k frontovým liniím.

Ruské pozice na jihu napadené země jsou proto oslabeny, čehož by nyní mohla využít ukrajinská armáda. Po osvobození Chersonu několik představitelů uvedlo, že Kyjev bude o znovuzískání kontroly nad Krymem usilovat. „Jistě uvidíme, jak naše síly na Krymu přivítají ukrajinskými vlajkami,“ řekl den po stažení ruských vojsk z Chersonu prezident Volodymyr Zelenskyj.

Také ukrajinský velvyslanec v Austrálii Vasyl Myrošnyčenko řekl pro SkyNews, že Ukrajina bude usilovat o osvobození veškerých území obsazených Rusy, Krym nevyjímaje. Připomněl, že v Chersonu na podzim proběhlo zinscenované „referendum“ o připojení k Rusku podobně jako na Krymu v roce 2014. „Když byl Cherson postaven do podobného právního rámce jako Krym, tak to, že osvobozujeme Cherson, vlastně staví Krym do stejné dimenze,“ přiblížil.

Rusové na Krymu hloubí zákopy

Ukrajinské hrozby si jsou zřejmě vědomi také ruští velitelé. Satelitní snímky totiž ukazují, že okupační síly v Chersonské oblasti a severní části Krymu obnovují staré a hloubí nové zákopy. Podle zpravodajského analytika Benjamina Pitteta, který na snímky upozornil, budují ruské síly obranné pozice zejména u kontrolního stanoviště Čonhar, které se nachází mezi Krymem a Chersonskou oblastí a v okolí města Armjansk v severozápadní části Krymu. U vesnice Novotroitske v Chersonské oblasti pak podle něj „budují pevnost“.

Analytička Orysia Lutsevyčová ve článku pro The New York Times napsala, že „bod zlomu může nastat během příštích šesti měsíců“, až „doplněné ukrajinské zásoby dělostřelectva, systémů protivzdušné obrany a obrněných vozidel umožní nový nápor“. Podle Lutsevyčové je jen „otázkou času, kdy bude kontrola nad Krymem obnovena“.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov naznačil, že obranné síly chtějí postupovat celou zimu a dosáhnout Krymu na jaře. Také podle vojenského analytika Petra Černika nelze doufat v získání Krymu diplomatickou dohodu. „Krym lze osvobodit pouze vojenskými prostředky,“ řekl ukrajinskému serveru Espresso.

Jak bude ale tato vojenská operace přesně vypadat, kde ukrajinská armáda udeří a kde bude soustředit své jednotky, podle něj nelze předvídat. „Válka je formou klamu. Rád bych připomněl brilantní charkovskou operaci, kterou provedly ozbrojené síly Ukrajiny. Operaci, kterou ve skutečnosti málokdo dokázal předvídat,“ dodal.

Krym není Cherson

Americký zpravodajský server The Bulwalk však upozornil, že situace na Krymu se může od té v Chersonu či Charkovské oblasti lišit. Zatímco Cherson pod ruskou okupací strávil několik měsíců, poloostrov se s přítomností ruských jednotek potýká už osm let. A přestože obyvatelé Krymu byli před okupací více nakloněni k pěstování přátelských vztahů s Ruskem než například západní Ukrajina, připojení k Ruské federaci z většiny nepodporovali.

I proto po následné invazi došlo ke zinscenovanému referendu, jeho výsledek byl v Moskvě rozhodnutý dopředu. Po následné nezákonné a mezinárodně neuznané anexi území nutila okupační správa obyvatele k přijetí ruského občanství, zavírala ukrajinské školy, potlačovala ukrajinskou pravoslavnou církev, povolávala obyvatele do armády a pronásledovala politické aktivisty.

Z Krymu byly do Ruska násilně deportovány nejméně desítky tisíc lidí, naopak na Krym byly po začátku únorové invaze přesunuty další tisíce lidí. Přilákat více obyvatel na Krym se pokusily také ruské úřady, které vytvořily zvláštní pobídky pro rodiny vojáků a dalších státních zaměstnanců k přestěhování na Krym. Podle odhadů cílily až na milion lidí, což by značně zvýšilo populaci zhruba dvouapůlmilionového poloostrova.

„Taktika je klasicky sovětská: Pokud je problém s veřejným míněním, změňte veřejnost. Masivní přesun obyvatelstva je ukazatelem toho, že ruská nadvláda byla nepopulární,“ napsal The Bulwalk. Přesun prorusky smýšlejících lidí na Krym a naopak dlouhodobé potlačování protikremelského odporu tak podle serveru může ovlivnit budoucí přijetí ukrajinské armády na poloostrově.

Kyjev však téměř jistě disponuje zdroji, které mu pomáhají odhadnout nálady na Krymu. Konečná podoba vojenské operace se tak může vyvíjet i podle očekávaného přijetí. Ukrajinská vláda by tento faktor podle amerického portálu neměla podcenit. „Budoucí bezpečnost a ekonomická životaschopnost Ukrajiny závisí na tom, zda Krym nebude v držení nepřátelské mocnosti,“ napsal.

Ruská agrese na Ukrajině začala právě na Krymu, z perspektivy Kyjeva je tak znovuzískání poloostrova jednou z hlavních podmínek pro ukončení konfliktu, uvedla Lutsevyčová. „Ukrajinské vítězství bez znovuzískání Krymu není ukrajinským vítězstvím,“ dodala analytička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soudce zamítl Trumpovu žalobu proti deníku kvůli článku o vazbách na Epsteina

Floridský soudce v pondělí zamítl žalobu amerického prezidenta Donalda Trumpa na deník The Wall Street Journal (WSJ), ve které šéf Bílého domu noviny obvinil z poškození své pověsti a požadoval odškodné ve výši deseti miliard dolarů (208,4 miliardy korun). Žaloba se týká článku o Trumpových vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který list zveřejnil loni v červenci. Soudce ovšem dal prezidentovi možnost podat upravenou verzi žaloby, píše agentura Reuters.
před 4 mminutami

Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.
14:33Aktualizovánopřed 16 mminutami

Média: Izraelské údery v Libanonu zabily nejméně šest lidí, Hizballáh útočí nazpět

Jiholibanonské město Bint Džubajl v pondělí zažilo silné boje mezi izraelskou armádou (IDF) a militantním teroristickým hnutím Hizballáh. IDF podle AFP tvrdila, že dokončila obléhání města, bojovníci Hizballáhu izraelské síly ostřelovali ve snaze zatlačit je zpět. Při izraelském úderu na středisko Červeného kříže ve městě Súr bylo zničeno několik sanitek a zahynul zraněný pacient, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské útoky na jižní Libanon si v pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA.
před 18 mminutami

Lidé umírali i během příměří, tvrdí ukrajinský představitel

Ruské síly v neděli zabily dva obyvatele ukrajinské Doněcké oblasti, dalšího člověka zranily, oznámil v pondělí ráno na platformě Telegram šéf správy tohoto regionu Vadym Filaškin. Do nedělní půlnoci přitom platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Se začátkem nového týdne ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes deset tisíc porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.
12:55Aktualizovánopřed 54 mminutami

Babiš poblahopřál Magyarovi, podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence

Premiér Andrej Babiš (ANO) pogratuloval Péteru Magyarovi k vítězství v maďarských parlamentních volbách. Babiš uvedl, že si předseda strany Tisza získal důvěru většiny Maďarů a jsou s ním spojená velká očekávání. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) řekl pro CNN Prima News, že Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy. Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Podle prezidenta Petra Pavla zvítězila demokracie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Porážkou Orbána ztratili spojence Putin, Trump i Fico, píše slovenský tisk

Maďaři porazili režim dlouholetého premiéra Viktora Orbána, v jeho pádu je také odkaz pro slovenského premiéra a Orbánova spojence Roberta Fica (Smer), jakož i ruského vůdce Vladimira Putina, napsal slovenský list Sme k výsledkům voleb v Maďarsku. Podle Denníku N je Orbánova porážka ránou pro Fica. Činitelé EU jsou mírně optimističtí, že by Magyar mohl odblokovat půjčku Kyjevu, ale zároveň opatrní, protože není tak proukrajinský, píší Politico a Euronews. Také ukrajinská média upozorňují na Magyarův nejednoznačný postoj.
12:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...