Po osvobození Chersonu se ukrajinští vojáci přiblížili Krymu. Získání poloostrova je podmínkou vítězství

Vítězstvím pro Ukrajinu bude osvobození všech Ruskem okupovaných území, opakuje Kyjev už řadu měsíců. Vedení Ukrajiny hodlá získat pod svou kontrolu také poloostrov Krym, který Rusko na základě zinscenovaného referenda nelegálně anektovalo v roce 2014. Po stažení ruských jednotek z Chersonu je tomuto cíli o krok blíže. Situace na Krymu však může být kvůli letům ruské nadvlády komplikovanější.

Ukrajinská armáda v posledních měsících konfliktu dosahuje větších úspěchů než okupační síly. Podle agentury Unian ztratily ruské jednotky kontrolu nad více než polovinou obsazeného území, obráncům se podařilo dobýt zpět Charkovskou oblast a minulý týden vstoupili do Chersonu.

Právě úspěchy na jihu Ukrajiny vzbuzují otázky nad dalším postupem ukrajinských sil. Cherson totiž leží relativně nedaleko poloostrova Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014 anektovalo.

Obránci po územním postupu v Chersonu zvýšili dosah amerických raketových systémů HIMARS až o 30 kilometrů. To jim zřejmě umožní ostřelovat železniční trať u úzkého pásu země, který spojuje Krym s pevninou. Jde přitom o klíčové místo. Získání kontroly nad tímto pozemním koridorem bylo považováno za jeden ze strategických cílů Ruska v tomto konfliktu, do té doby totiž spojoval ilegálně anektovaný poloostrov s ruským územím pouze Kerčský most.

Ten navíc na začátku října poničil mohutný výbuch a podle britského ministerstva obrany se tato klíčová spojnice dostane do plného provozu až příští rok v září.

Poškození této infrastruktury ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny a zpomalilo přepravu nově mobilizovaných vojáků k frontovým liniím.

Ruské pozice na jihu napadené země jsou proto oslabeny, čehož by nyní mohla využít ukrajinská armáda. Po osvobození Chersonu několik představitelů uvedlo, že Kyjev bude o znovuzískání kontroly nad Krymem usilovat. „Jistě uvidíme, jak naše síly na Krymu přivítají ukrajinskými vlajkami,“ řekl den po stažení ruských vojsk z Chersonu prezident Volodymyr Zelenskyj.

Také ukrajinský velvyslanec v Austrálii Vasyl Myrošnyčenko řekl pro SkyNews, že Ukrajina bude usilovat o osvobození veškerých území obsazených Rusy, Krym nevyjímaje. Připomněl, že v Chersonu na podzim proběhlo zinscenované „referendum“ o připojení k Rusku podobně jako na Krymu v roce 2014. „Když byl Cherson postaven do podobného právního rámce jako Krym, tak to, že osvobozujeme Cherson, vlastně staví Krym do stejné dimenze,“ přiblížil.

Rusové na Krymu hloubí zákopy

Ukrajinské hrozby si jsou zřejmě vědomi také ruští velitelé. Satelitní snímky totiž ukazují, že okupační síly v Chersonské oblasti a severní části Krymu obnovují staré a hloubí nové zákopy. Podle zpravodajského analytika Benjamina Pitteta, který na snímky upozornil, budují ruské síly obranné pozice zejména u kontrolního stanoviště Čonhar, které se nachází mezi Krymem a Chersonskou oblastí a v okolí města Armjansk v severozápadní části Krymu. U vesnice Novotroitske v Chersonské oblasti pak podle něj „budují pevnost“.

Analytička Orysia Lutsevyčová ve článku pro The New York Times napsala, že „bod zlomu může nastat během příštích šesti měsíců“, až „doplněné ukrajinské zásoby dělostřelectva, systémů protivzdušné obrany a obrněných vozidel umožní nový nápor“. Podle Lutsevyčové je jen „otázkou času, kdy bude kontrola nad Krymem obnovena“.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov naznačil, že obranné síly chtějí postupovat celou zimu a dosáhnout Krymu na jaře. Také podle vojenského analytika Petra Černika nelze doufat v získání Krymu diplomatickou dohodu. „Krym lze osvobodit pouze vojenskými prostředky,“ řekl ukrajinskému serveru Espresso.

Jak bude ale tato vojenská operace přesně vypadat, kde ukrajinská armáda udeří a kde bude soustředit své jednotky, podle něj nelze předvídat. „Válka je formou klamu. Rád bych připomněl brilantní charkovskou operaci, kterou provedly ozbrojené síly Ukrajiny. Operaci, kterou ve skutečnosti málokdo dokázal předvídat,“ dodal.

Krym není Cherson

Americký zpravodajský server The Bulwalk však upozornil, že situace na Krymu se může od té v Chersonu či Charkovské oblasti lišit. Zatímco Cherson pod ruskou okupací strávil několik měsíců, poloostrov se s přítomností ruských jednotek potýká už osm let. A přestože obyvatelé Krymu byli před okupací více nakloněni k pěstování přátelských vztahů s Ruskem než například západní Ukrajina, připojení k Ruské federaci z většiny nepodporovali.

I proto po následné invazi došlo ke zinscenovanému referendu, jeho výsledek byl v Moskvě rozhodnutý dopředu. Po následné nezákonné a mezinárodně neuznané anexi území nutila okupační správa obyvatele k přijetí ruského občanství, zavírala ukrajinské školy, potlačovala ukrajinskou pravoslavnou církev, povolávala obyvatele do armády a pronásledovala politické aktivisty.

Z Krymu byly do Ruska násilně deportovány nejméně desítky tisíc lidí, naopak na Krym byly po začátku únorové invaze přesunuty další tisíce lidí. Přilákat více obyvatel na Krym se pokusily také ruské úřady, které vytvořily zvláštní pobídky pro rodiny vojáků a dalších státních zaměstnanců k přestěhování na Krym. Podle odhadů cílily až na milion lidí, což by značně zvýšilo populaci zhruba dvouapůlmilionového poloostrova.

„Taktika je klasicky sovětská: Pokud je problém s veřejným míněním, změňte veřejnost. Masivní přesun obyvatelstva je ukazatelem toho, že ruská nadvláda byla nepopulární,“ napsal The Bulwalk. Přesun prorusky smýšlejících lidí na Krym a naopak dlouhodobé potlačování protikremelského odporu tak podle serveru může ovlivnit budoucí přijetí ukrajinské armády na poloostrově.

Kyjev však téměř jistě disponuje zdroji, které mu pomáhají odhadnout nálady na Krymu. Konečná podoba vojenské operace se tak může vyvíjet i podle očekávaného přijetí. Ukrajinská vláda by tento faktor podle amerického portálu neměla podcenit. „Budoucí bezpečnost a ekonomická životaschopnost Ukrajiny závisí na tom, zda Krym nebude v držení nepřátelské mocnosti,“ napsal.

Ruská agrese na Ukrajině začala právě na Krymu, z perspektivy Kyjeva je tak znovuzískání poloostrova jednou z hlavních podmínek pro ukončení konfliktu, uvedla Lutsevyčová. „Ukrajinské vítězství bez znovuzískání Krymu není ukrajinským vítězstvím,“ dodala analytička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...