Vojenská okupace strana 2 z 2

Na mnoha místech České republiky si ve středu lidé připomněli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Události upomínaly fotografie, promluvy pamětníků, čtení jmen obětí, projevy politiků a pietní akty. V podvečer prošel Prahou pochod, kterým chtěli organizátoři vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy.

Život ve svobodném a demokratickém státě není samozřejmostí, ale vzácnou hodnotou, která byla vykoupena nemalými oběťmi. U příležitosti výročí zahájení vojenské okupace Československa to uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle premiéra Petera Pellegriniho je výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do někdejšího společného státu Čechů a Slováků připomínkou „našeho hrdinství i selhání“.

Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu Oběti okupace 1968. Přehledně zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností zahynul na území Československa v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.

V Poslanecké sněmovně vznikla široká nadstranická iniciativa, která usiluje o vyhlášení 21. srpna za významný den. Návrh zákonodárců na zavedení „Památného dne obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy“ vzpomíná sovětskou agresi proti Československu v roce 1968 – a ze sněmovních klubů ho (zatím) nepodporuje jen ten komunistický.

České ministerstvo zahraničí kritizuje návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace Československa z roku 1968 za válečné veterány. Ministerstvo je znepokojeno odůvodněním návrhu projednávaného ruskými zákonodárci, podle něhož sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat. Šéf resortu při té příležitosti připomněl,  že okupace Československa byla v příkrém rozporu s mezinárodním právem.

„Masovým zatýkáním dávají krymským Tatarům jasný signál: Jestli se vám to nelíbí, odejděte.“ Těmito slovy komentoval v březnu Refat Čubarov, předseda neoficiálního krymskotatarského parlamentu, represe ruských úřadů vůči příslušníkům své menšiny na anektovaném Krymu. Tataři čelí perzekucím po celých pět let od anexe ukrajinského poloostrova Ruskem. Desítky jich ruští policisté zadrželi třeba také loni v květnu v Simferopolu, když si chtěli připomenout výročí stalinských deportací. Začaly přesně před 75 lety.

Provozovatel hotelu, který dostal pokutu za údajnou diskriminaci Rusů, uspěl s ústavní stížností. Hotel odmítal ubytovat ruské klienty, pokud písemně nevyjádřili nesouhlas s anexí Krymu. Podle Ústavního soudu to nebyla diskriminace, ale vyjádření názoru. Případ musí znovu otevřít Nejvyšší správní soud (NSS).

Zvolený ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na návrh Vladimira Putina nabídnout ve zjednodušeném režimu ruské pasy Ukrajincům. V dopise zveřejněném na Facebooku zapochyboval, že by jeho spoluobčané měli zájem o život v „autoritářském a zkorumpovaném“ režimu, kde hrozí vězení za mírný protest a nekonají se svobodné volby. Naopak nabídl ochranu všem ruským bojovníkům za svobodu. Zopakoval také, že vztahy mezi zeměmi se můžou zlepšit, jen pokud Rusko ukončí okupaci Donbasu a Krymu.

Řecký parlament ve středu odhlasoval spuštění diplomatické kampaně za to, aby Berlín Aténám zaplatil miliardy eur za škody způsobené nacistickou okupací. Parlamentní komise v roce 2016 újmu vyčíslila na 300 miliard eur (asi 7,7 bilionu Kč). Schválený návrh, který podpořila vládní koalice i opozice, konkrétní sumu neobsahuje. Berlín považuje záležitost za uzavřenou.

Protože Druhá republika znamenala fašizaci Československa a vláda premiéra Rudolfa Berana mířila k politice vazalského státu nacistického Německa, znamenala okupace v březnu 1939 ušetření českých zemí od hlubšího morálního úpadku. Takový pohled na historické události před osmdesáti lety představil v Interview ČT24 historik Jan Rychlík.

Česká republika si v pátek na mnoha místech připomíná 80. výročí okupace nacistickým Německem. Den poté byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše. Na Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka upořádala pietu Československá obec legionářská a účastnil se jí mimo jiné předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL+Nestraníci) nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Přítomni byli také zástupci slovenské a německé ambasády.

Bylo chladno, padal déšť se sněhem a lidé mířili do práce a do škol stejně jako jindy. Jenže tentokrát procházeli na nárožích kolem vyhlášky, která tvrdila, že vládu nad Čechami a Moravou převzalo nacistické Německo. Souhlas s okupací si Adolf Hitler vynutil na československém prezidentovi Emilu Háchovi před třetí hodinou ráno. Odpoledne 15. března měla německá armáda zemi pod kontrolou. Den poté vyhlásil Hitler obsazená území za protektorát Čechy a Morava.

Putovní výstava připomíná osud a čin studenta Jana Zajíce, který se před padesáti lety upálil na Václavském náměstí v Praze na protest proti okupaci Československa sovětskou armádou. Zahájena byla v pátek ve Vítkově na Opavsku, kde se Zajíc narodil. V dalších měsících bude výstava čítající několik desítek panelů putovat i po školách. Uvedl to starosta Vítkova Pavel Smolka.

Šokující čin studenta Jana Palacha měl československou společnost vyburcovat z letargie, do které postupně upadala po srpnové okupaci v roce 1968. K zoufalému kroku se pak odhodlalo ještě několik dalších: Osmnáctiletý Jan Zajíc, který se upálil 25. února 1969, po sobě zanechal báseň o Palachovi a dopisy, v nichž se označil za pochodeň číslo dvě. Už v lednu – jen den po Palachově úmrtí – se v Plzni zapálil Josef Hlavatý. Celkem se mezi lednem a dubnem 1969 pokusilo o upálení 26 lidí, z nichž sedm zemřelo. Politický motiv ale mělo jen několik z nich. Zřejmě poslední „živou pochodní“ byl v dubnu 1969 čtyřicetiletý technický úředník Evžen Plocek.

Před půlstoletím se na protest proti směřování země po její okupaci vojsky Varšavské smlouvy polil benzinem a zapálil student Jan Palach. Jeho památku si připomínají lidé v celé republice. V pražském Karolinu odhalili pamětní dlaždici s Palachovým jménem, datem narození, sebeupálení a smrti. Prorektor Univerzity Karlovy (UK) Jan Royt při té příležitosti vybral citát z Bible, který podle něj vystihuje Palachovu oběť: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“