Ústavní soud se zastal hoteliéra, který chtěl po ruských hostech podepsat nesouhlas s okupací Krymu

Provozovatel hotelu, který dostal pokutu za údajnou diskriminaci Rusů, uspěl s ústavní stížností. Hotel odmítal ubytovat ruské klienty, pokud písemně nevyjádřili nesouhlas s anexí Krymu. Podle Ústavního soudu to nebyla diskriminace, ale vyjádření názoru. Případ musí znovu otevřít Nejvyšší správní soud (NSS).

Firma Golden Gastro Service pokutovaná za údajnou diskriminaci Rusů uspěla s ústavní stížností. Případ musí znovu otevřít Nejvyšší správní soud (NSS). Firma provozuje ostravský hotel Brioni ve Stodolní ulici, který odmítal ubytovat Rusy, pokud písemně nevyjádří nesouhlas s anexí Krymu.

Podle Ústavního soudu chtěli provozovatelé hotelu projevit svůj názor a alespoň v malé míře působit na ty, kteří se podílejí na politickém životě Ruska. O nepřípustnou diskriminaci prý nešlo, důvody odmítnutí nebyly ani nenávistné, ani zjevně svévolné, naopak byly racionální.

„Anexe Krymu odporuje základním pravidlům mezinárodního práva,“ uvedl Ústavní soud v nálezu s odkazem na mezinárodní organizace, odborníky i ministerstvo zahraničí.

Svobodné podnikání je i prostorem k seberealizaci

„Šlo o bezprostřední reakci na jednoznačné porušení mezinárodního práva. To, co udělal daný stěžovatel, konec konců bylo v souladu s českou zahraniční politikou i politikou mezinárodních organizací,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Forma vyjádření názoru na anexi Krymu sice podle Ústavního soudu mohla být jiná, to ale nebylo podstatou sporu. Soudce Šimíček zdůraznil, že svobodné podnikání není jen cestou k zisku, ale také prostorem k seberealizaci, a stát by do něj měl zasahovat jen výjimečně. „Toto nebyla ta situace, kdy by do toho měl stát formou sankcí vstupovat,“ řekl Šimíček.

Odmítnutí kvůli rase nebo náboženství by diskriminací bylo

Ústavní soudci také poukázali na to, že i státy rozlišují ve vztahu k jednotlivcům podle státní příslušnosti, která je něčím jiným než národnost nebo rasa. Odmítnutí zákazníka pro etnickou příslušnost nebo náboženství by podle soudu diskriminací bylo.

V únoru a březnu 2014 Rusko anektovalo poloostrov Krym, který byl součástí Ukrajiny. Když potom v dubnu 2014 přišla inspektorka České obchodní inspekce do hotelu Brioni, našla tam oznámení, že občané Ruska se s platností od 24. března nemohou ubytovat, pokud nepodepíšou prohlášení odsuzující okupaci Krymu.

Inspekce nejprve uložila firmě pokutu padesát tisíc korun za porušení zákazu diskriminace spotřebitelů. Krajský soud v Ostravě sice rozhodnutí zrušil, avšak NSS vyhověl kasační stížnosti inspekce. Poté krajský soud rozhodoval znovu a kvalifikoval počínání hotelu jako diskriminaci, sankci ale snížil na pět tisíc korun.

Nejvyšší správní soud poté verdikt včetně pokuty potvrdil. Firma prý byla připravená zacházet s občany Ruska jinak než s cizinci z jiných zemí. Soud nezpochybnil právo firmy vyjádřit veřejně a otevřeně politický názor, kritizoval ale zvolený způsob.

Soudy citovaly Švejka i Cimrmana

Není prý přiměřené, aby provozovatel hotelu žádal po zájemci o „navýsost všední službu“ hodnotové vymezení vůči zahraniční politice jeho domovského státu. Nejvyšší správní soud také vyjádřil obavu z „prorůstání nevraživosti až nenávisti“ ve společnosti. Soudce NSS Karel Šimka řekl, že nález Ústavního soudu je třeba respektovat a ocenil jeho kvalitu.

Oba soudy ve svých rozhodnutích čerpaly z literatury. Nejvyšší správní soud připomněl hostinského Palivce ze Švejka a jeho postoj „host jako host, třebas Turek“. Ústavní soud naopak poukázal na doktora Galéna z Bílé nemoci od Karla Čapka. Galén odmítal poskytnout svůj lék lidem, kteří mohou zastavit válku. Padla také zmínka o cimrmanovském hostinském, který si otevřel hospodu, „ale chodili mu tam lidi“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...