Na mnoha místech České republiky si ve středu lidé připomněli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Události upomínaly fotografie, promluvy pamětníků, čtení jmen obětí, projevy politiků a pietní akty. V podvečer prošel Prahou pochod, kterým chtěli organizátoři vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy.
21. srpen
- 21:44
Vážení čtenáři, dnešní on-line přenos končí. Děkujeme za pozornost!
- 21:41
Středečních shromáždění, které napříč Českem zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii, si všímají také zahraniční agentury. Francouzská AFP, německá DPA či rakouská APA také připomínají, že se demonstrace konala v den výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy i násilně potlačených demonstrací proti ní v roce 1969.
- 21:25
Milion chvilek pro demokracii donesl na Hrad Ústavu ČR. Prezident podle spolku porušuje ústavu, nerespektuje výsledky voleb a rozděluje společnost.
Podle nových historických údajů při demonstracích v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí, řekl předseda iniciativy Bez komunistů.cz Petr Marek. Při protestech o rok později zahynulo podle nových informací sedm lidí, které zabili příslušníci Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí. Jména většiny padlých zazněla ve středu po poledni z pódia v dolní části Václavského náměstí.
Na každoroční pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze označil předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) okupaci za nejvýznamnější a nejsmutnější výročí novodobých dějin České republiky. Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance (NATO) zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není. „Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států,“ řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami.
U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupili také šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Na rozdíl od loňského roku na pietě nevystoupil premiér Andrej Babiš (ANO), který na témže místě hovořil loni za hlasitého pískotu. Na srpnové události zareagoval na Twitteru.
Prezident Zeman u příležitosti připomínky počátku sovětské okupace v roce 1968 poslal květiny na hrob Františka Kriegla, který jako jediný z československé delegace odmítl podepsat takzvaný Moskevský protokol.
V Praze na Václavském náměstí kromě čtení jmen padlých připomínaly události let 1968 a 1969 dobové fotografie, tank a rudá klec jako symbol komunismu, jména obětí okupace byla vypsána na transparentu na kleci.
Konala se také řada hudebních vystoupení a promluv pamětníků. Historik Petr Blažek připomněl takzvané živé pochodně, tedy lidi, kteří se po vzoru Jana Palacha upalovali.
Lidé si v Praze také připomněli památku Františka Kohouta a Vladimíra Kruby, kteří byli v srpnu 1969 zastřeleni na rohu Rybné a Králodvorské ulice. Na fasádě blízkého Grand Hotelu Bohemia jim byla odhalena pamětní deska.
Osmnáctiletý František Kohout a o rok starší Vladimír Kruba zahynuli 20. srpna 1969 při občanských nepokojích v Praze v předvečer prvního výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy. Příslušníci československých bezpečnostních složek tehdy začali do davu protestujících bezdůvodně střílet z nákladního auta.
Pochod Milionu chvilek pro demokracii
Padesát let staré události, kdy se na první výročí okupace Československa konaly občanské protesty, připomenul také spolek Milion chvilek. Program, který organizoval, začal v šest hodin v podvečer na Václavském náměstí v Praze, ze kterého účastníci vyrazili přes Staroměstské na Hradčanské náměstí. Akce byla zároveň protestem proti vládě premiéra Andreje Babiše a prezidentovi Miloši Zemanovi.
Akce se nekonala pouze v Praze, ale i v dalších více než osmdesáti městech a obcích. Někde měla podobu pochodu, jinde se jednalo o shromáždění.
Piety napříč celým Českem
Události roku 1968 a 1969 si ve středu lidé připomínali také mimo metropoli. V Brně byla k vidění menší výstava, která tehdejší dění mapovala. Lidé mohli jít i naučnou stezkou mezi místy, kde při protestech proti okupaci zemřeli před 50 lety dva lidé, osmnáctiletá Danuše Muzikářová a o deset let starší Stanislav Valehrach.
V Lomnici nad Popelkou pak účastníci obdrželi bílé látky o rozměrech 60 krát 100 centimetrů se jmény 137 obětí ze srpna 1968 a dalších pěti ze srpna 1969. S látkami nesenými před sebou se procesí vydalo k Tyršovu parku. Piety připravily také třeba Liberec, Znojmo, Plzeň a další města.
