Protože Druhá republika znamenala fašizaci Československa a vláda premiéra Rudolfa Berana mířila k politice vazalského státu nacistického Německa, znamenala okupace v březnu 1939 ušetření českých zemí od hlubšího morálního úpadku. Takový pohled na historické události před osmdesáti lety představil v Interview ČT24 historik Jan Rychlík.
Okupace Německem v březnu 1939 paradoxně zastavila pád národní morálky, soudí historik
Interview ČT24: Z morálního hlediska zastavila okupace morální pád (zdroj: ČT24)
„Možná to zní hloupě, ale svým způsobem byla Beranova vláda a naše národní morálka, mohu-li to tak říci, okupací ušetřena ještě horšího propadu. Předpokládalo se zavedení jedné politické strany, jako tomu už bylo na Slovensku a Podkarpatské Rusi, počítalo se s totálním zglajchšaltováním veřejného života, s protižidovskými zákony (… ). Z morálního hlediska bylo pro Čechy svým způsobem dobře, že to takhle dopadlo, protože nevíme, kam by snaha zalíbit se Berlínu český národ dovedla,“ soudí historik.
Na šikmou plochu se vydala česká politická reprezentace už se vznikem druhorepublikové vlády. Několik měsíců po uzavření Mnichovské dohody na podzim 1938 považuje Jan Rychlík za dobu, která je v našich dějinách zapsána černým písmem. Připomněl, že vláda Druhé republiky připravovala protižidovská nařízení, vydala nařízení o propuštění Židů ze státních služeb i nařízení o revizi státního občanství, které postihlo německé emigranty.
Historie.cs - Den ponížení (zdroj: ČT24)
„Dokonce byli z Druhé republiky do Sudet vráceni příslušníci republikánské domobrany – němečtí sociální demokraté a komunisté, kteří bojovali proti Hitlerovi a proti freikorpsu. Tak si dovedete představit, co je tam asi čekalo,“ připomněl některé kroky servilní vůči Hitlerovu Německu.
Také historik Stanislav Kokoška ve Speciálu Historie.cs označil 15. březen 1939 za ukončení agónie. „Potápějící se loď je naprosto přesná definice,“ soudí o vývoji Československa po mnichovské dohodě, kdy nastoupil autoritativní stát a začal se vnitřně fašizovat. Podle jeho slov se počítalo s existencí vazalského státu, jakým byl například Slovenský stát. Okupace a zřízení Protektorátu Čechy a Morava lidi podle něj zaskočily.
Historik Jindřich Marek rovněž vnímá zlom v Mnichově, který znamenal degeneraci a fašizaci, která se například konkrétně projevila armádní kontrolou v únoru 1939 zaměřenou na rozlišení důstojníků z povolání židovského původu od těch původu nežidovského. „Až takhle daleko Druhá republika došla,“ poznamenal. „Takže kdybych to řekl hodně jednoduše, lůza se přidá k Vlajkařům a intelektuálové ke Stalinovi,“ shrnul svůj pohled Marek.
Češi, cyklisté z mongolského kmene
Tendence a plány na vazalský stát se v pomnichovských českých zemích rodily navzdory tomu, že Adolf Hitler nesmýšlel o Češích nikterak lichotivě. Stanislav Kokoška připomněl, že Hitler řadil Čechy k Mongolům. „Říkal, že kdyby si Češi nechali narůst vousy, podle toho, jak jejich vousy rostou, je vidět, že patří k mongolskému kmeni. A jsou tam podobné věci,“ poukázal historik na Hitlerovy výroky.
Pavel Zeman zase zmínil jiné představitele nacionálně-socialistické ideologie, jako byl třeba Arthur Rosenberg, kteří v průběhu 30. let ve svých knihách opakovaně hovořili o Československu a Češích velmi negativně. „Že to je husitsko-bolševické hnízdo a podobně,“ popsal. A také přidal Hitlerovu charakteristiku Čechů jako cyklistů, kteří se nahoře hrbí a dole šlapou.