Rudolf Beran

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Státní zastupitelství přezkoumává více než sto dvacet let starý případ vraždy Anežky Hrůzové u vsi Polná, za kterou byl tehdy na základě nepřímých důkazů odsouzen židovský mladík Leopold Hilsner. V kauze se objevily nové důkazy, které dále prokazují Hilsnerovu nevinu. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Generál Jan Syrový, který byl v roce 1947 odsouzen k 20 letům vězení za údajnou spolupráci s nacisty, nemá nárok na soudní rehabilitaci pro nezákonné zbavení majetku. Rozhodl o tom pražský městský soud. Usnesení není pravomocné, lze proti němu podat stížnost. Podle rozhodnutí nebyly pro soudní rehabilitaci splněny podmínky, příbuzní Syrového, který zemřel v roce 1970, se ale mohou náhrady podle soudu domáhat jinou cestou.

Státní zástupce Jan Kopečný z Městského státního zastupitelství v Praze zastavil trestní stíhání generála Jana Syrového a bývalého československého premiéra Rudolfa Berana. Vyplývá to z usnesení, které má ČT k dispozici. Oba politiky Národní soud v roce 1947 odsoudil za kolaboraci s nacisty ke dvaceti letům vězení. Vrchní soud v Praze letos v dubnu rozsudek zrušil a nařídil státnímu zástupci případ znovu prošetřit.

Případ generála Jana Syrového a bývalého premiéra Rudolfa Berana se znovu otevírá. Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek z roku 1947 a nařídil státnímu zástupci případ znovu prošetřit. Pro ČT to uvedl advokát Lubomír Müller, který žádost o obnovení procesu podal jménem praprasynovce generála Syrového. Oba politiky Národní soud v roce 1947 odsoudil za kolaboraci s nacisty ke dvaceti letům vězení.

Třicet let bojují příbuzní generála Jana Syrového a bývalého předsedy vlády Rudolfa Berana za očištění jejich jmen. Syrový a Beran byli vrcholnými představiteli země v období druhé republiky a po válce byli odsouzeni za kolaboraci s nacisty. Městský soud v Praze návrh státního zástupce na obnovu procesu z roku 1947 zamítl. Pro Reportéry ČT se případu věnoval Karel Vrána.

Legionář, bývalý předseda vlády a ministr národní obrany, ale podle stále platného rozsudku také zrádce – to vše je generál Jan Syrový. Jeho rodina se nyní pokouší to poslední změnit. Praprasynovec Syrového nyní žádá o obnovení procesu z roku 1947, který odsoudil jeho příbuzného za válečnou zradu. Proces byl už tehdy podle něj zmanipulovaný, což dokazuje mimo jiné i to, že se na něm podílel Josef Urválek – prokurátor, který má na svědomí mimo jiné monstrprocesy s Miladou Horákovou nebo Rudolfem Slánským.

Po skončení druhé světové války mnoho Čechů a Slováků toužilo po potrestání zločinců a kolaborantů. Pro známé postavy veřejného života a zejména politiky proto byl před 75 lety zřízen zvláštní národní soud, který kromě trestných činů prověřoval také to, zda se obžalovaní chovali, „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“. Do rozhodování soudu přitom zasahovali jak pováleční politici, tak sovětští poradci. Výsledek tak byl ovlivněn starými konflikty i snahou o likvidaci oponentů.

Protože Druhá republika znamenala fašizaci Československa a vláda premiéra Rudolfa Berana mířila k politice vazalského státu nacistického Německa, znamenala okupace v březnu 1939 ušetření českých zemí od hlubšího morálního úpadku. Takový pohled na historické události před osmdesáti lety představil v Interview ČT24 historik Jan Rychlík.

Mnichovská dohoda znamenala pro Československo nejen ztrátu významné části území, ale také výrazné změny v politickém uspořádání. Česko-Slovensko však nevydrželo ani půl roku, a politické pořádky se měnily znovu. Prezident a předseda vlády už byli pouhými loutkami, skutečnou moc měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Postupem času pak státní správa i samospráva přecházely do německých rukou.