Pobaltské státy by měly společně vymáhat na Rusku kompenzaci za sovětskou okupaci z let 1940 až 1941 a 1944 až 1991. V estonském parlamentu to řekl ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Jsou-li škody, oběti a mrtví, musí existovat i viník,“ řekl ministr. Moskva požadavky na odškodnění rezolutně odmítá.
Reinsalu řekl, že zvláštní komise při estonském ministerstvu spravedlnosti sestavila seznam lidských obětí sovětské okupace. Ministr soudí, že pobaltské státy by v této souvislosti měly společně vyzvat světové společenství k vytvoření mezinárodního soudního tribunálu.
Mnozí lidé v pobaltských zemích považují naději na finanční kompenzaci za mizivou. „Skepse ve vztahu ke způsobeným škodám se rovná popírání těchto škod,“ upozornil Reinsalu.
Požadované miliardy
Estonsko, Litva a Lotyšsko před čtyřmi lety podepsaly společné prohlášení o nezbytnosti domáhat se odškodnění za sovětskou okupaci. Jen Litva vyčíslila tyto požadavky na 30 miliard dolarů (700 miliard korun), v odhadech ale zaznívala i suma mnohonásobně vyšší. Tallinn podle estonského veřejnoprávního rozhlasu ERR odhaduje výši škod způsobených sovětským režimem na 1,2 miliardy eur (31 miliard korun).
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov nedávno prohlásil, že Rusko nesouhlasí s termínem okupace ve vztahu k době, kdy byly pobaltské státy součástí SSSR. Hovořit o jakýchkoli kompenzacích označil za nemožné.
Rudá armáda obsadila Pobaltí v roce 1940 na základě tajného dodatku ke smlouvě o neútočení s nacistickým Německem. Po obsazení vypsal okupační režim volby, k nimž byly připuštěny jen prokomunistické strany. Takto vytvořené parlamenty pak schválily připojení k SSSR.
Většinu území pak asi tři roky okupovala německá armáda, než ji zase vystřídala sovětská. Svobodu a suverenitu pobaltským zemím přinesl až rozpad Sovětského svazu v roce 1991.
