Česká republika si v pátek na mnoha místech připomíná 80. výročí okupace nacistickým Německem. Den poté byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše. Na Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka upořádala pietu Československá obec legionářská a účastnil se jí mimo jiné předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL+Nestraníci) nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Přítomni byli také zástupci slovenské a německé ambasády.
Vondráček na vzpomínkovém setkání označil 15. březen 1939 za zřejmě nejtemnější den moderních československých dějin. V projevu vzpomněl také prezidenta Václava Havla a jeho setkání s prezidentem Německa Richardem von Weizsäckerem v roce 1990. „Byli jsme schopni využít historické šance a podat si ruku s Německem, jakmile to bylo po ukončení studené války možné, a k minulosti jsme se dokázali zodpovědně postavit. Já bych byl rád, kdybychom tuto linku v našich vztazích udrželi i do budoucna.“
Podle Miluše Horské je důležité si dobu připomínat věrohodně, a stejně tak ji interpretovat. Totalita má podle ní různé barvy, a to i dnes. „Vedeme boj s autoritářskými choutkami některých v naší společnosti. Je to jiný boj než ten frontový a viditelný, je rafinovaný a plíživý. Pravda se různě přetáčí a posouvá do oblasti dezinformací a vedou se nevybíravé verbální útoky na některé naše instituce a jedince,“ řekla.
„České země byly první na řadě a pocítily, co to znamená vláda panské rasy,“ prohlásil pražský primátor Hřib. Vzpomenul parašutisty, kteří se účastnili akce Anthropoid a odstranili tehdejšího říšského protektora Reinharda Heydricha, i účastníky pražského povstání. „Jsme povinni nejen střežit odkaz hrdinů, ale sami hájit demokracii a svobodu,“ řekl předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský.
Oběti německé okupace si v pátek u pamětní desky na rohu Petschkova paláce v Praze 1, kde sídlilo za protektorátu gestapo, připomněli také komunisté. Na pietním aktu promluvil předseda strany Vojtěch Filip, který varoval před přepisováním dějin. Slova se ujali také další politici KSČM, například poslanec Stanislav Grospič nebo europoslankyně Kateřina Konečná.
K 80. výročí vzniku protektorátu Čechy a Morava připravil také Vojenský historický ústav spolu s Československou obcí legionářskou a dalšími hosty přednáškový cyklus „Tak jsme žili…“ v Resslově ulici u Národního památníku hrdinů heydrichiády.
V pátek od 10 do 14 hodin tam probíhaly interaktivní přednášky s figuranty v uniformách i dobovém oblečení s ukázkami dobových předmětů a vybavení parašutistů. Na závěr první části programu přibližně kolem 14. hodiny účastníky čekala speciální prohlídka kostela a krypty sv. Cyrila a Metoděje.
Vzpomíná se také v Brně, Panenských Břežanech nebo třeba Telči
Pietní a vzpomínkové akce se však konají i mimo hlavní město. Třeba v Brně v bývalé věznici na Cejlu, kde nacisté za druhé světové války věznili své politické odpůrce.
Výročí si připomněli také lidé v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku, rodišti člena skupiny Anthropoid Jana Kubiše. Pieta začala po čtvrté hodině odpolední. Lidé se sešli na návsi u památníku obětem obou světových válek, odkud se přesunuli před rodný dům Kubiše, jednoho z parašutistů, kteří vykonali úspěšný útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Panenské Břežany východně od Prahy na pátek přichystaly od 18:00 otevřené zasedání členů klubu vojenské historie soustředěných kolem Petra Důlovce z Panenských Břežan. „Přečteme si úryvky z dokumentů k době protektorátu v kraji kolem Panenských Břežan (např. pasáž z baštecké kroniky),“ uvádí pozvánka.
V Mladé Boleslavi pak v 16 hodin začalo vzpomínkové setkání u bývalých kasáren T. G. Masaryka v Jičínské ulici. O půl šesté večer pak zájemce čeká na Boleslavském hradě čtení autentických vzpomínek z březnových událostí roku 1939.
V Telči na Jihlavsku v Univerzitním centru Telč v den výročí zahájení okupace o půl šesté večer zahájilo promítání filmu režiséra Jakuba Červenky Hovory s TGM. Ten ukazuje prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka jinak, než je znám z učebnic dějepisu. V rozhovoru se spisovatelem Karlem Čapkem se „tatíček zakladatel“ ukazuje jako člověk z masa a kostí.
