Soul odškodní občany nuceně nasazené za japonské okupace, peníze vyplatí korejská nadace

Jižní Korea odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Oznámil to jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin, podle něhož bude odškodné placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Krok Soulu přivítaly Tokio i Washington, řada lidí, kteří se stali obětí nucených prací, a jejich podporovatelé naopak plán odsoudili. Hlavní jihokorejská opoziční strana vládu obvinila, že se Japonsku vzdala.

Japonsko bylo během druhé světové války součástí osy Berlín–Řím–Tokio a na okupovaných územích spáchalo řadu zločinů. Na nucené práce v Japonsku byly podle médií nasazeny statisíce Jihokorejců včetně sexuálních otrokyň, které byly nuceny sloužit v nevěstincích pro japonské vojáky.

Jihokorejský nejvyšší soud v roce 2018 nařídil japonským firmám Mitsubishi Heavy Industries a Nippon Steel & Sumitomo Metal odškodnit za nucené práce skupinu Jihokorejců, která na ně podala žalobu. Firmy ale vyplatit peníze odmítly a kauza prudce zhoršila vzájemné vztahy Soulu s Tokiem, které má podle historiků dodnes velké problémy postavit se čelem k této součásti svých dějin.

Plán kritizují aktivisté i opozice

Nyní oznámený způsob odškodnění počítá s tím, že veřejné nadaci přispějí soukromé jihokorejské firmy. Podle aktivistů za práva nuceně nasazených je ale toto rozhodnutí „ponižující“ a představuje „úplné vítězství Japonska“, které by tak nic neplatilo. S kritikou vystoupila i opoziční Demokratická strana, podle níž je vládní plán známkou poddajnosti Soulu.

Proti plánu protestovalo před ministerstvem zahraničí v Soulu několik desítek lidí, uvedla agentura AP.  Nuceně nasazení a jejich podporovatelé podle ní žádají přímé kompenzace od japonských firem a omluvu od japonské vlády.

Jihokorejský ministr zahraničí Čin však vyjádřil přesvědčení, že Tokio nebude japonským firmám bránit v dobrovolných příspěvcích nadaci, což japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši posléze potvrdil. Vyjádřil také přesvědčení, že korejský plán pomůže obnovit „zdravé vztahy“ s Japonskem.

„Historické“ prohlášení Soulu uvítal i Washington, který je blízkým spojencem obou zemí. Americký prezident Joe Biden uvedl, že plán Soulu otvírá novou kapitolu ve spolupráci a partnerství Jižní Koreje a Japonska, které patří k nejbližším spojencům USA. Biden se těší na rozšíření třístranných vztahů.

Mnoho Jihokorejců, kteří vykonávali nucené práce pro Japonsko, je již po smrti a řadě přeživších je přes devadesát let. Z patnácti lidí, kteří v roce 2018 podali žalobu na japonské firmy, žijí již jen tři.

Tokio tvrdí, že právo na kompenzace zrušila dohoda

Japonsko tvrdí, že veškerá práva na kompenzace byla zrušena dohodou o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi z roku 1965. Na základě této dohody dostala Jižní Korea od Japonska mimo jiné hospodářskou pomoc ve výši tři sta milionů dolarů a dalších pět set milionů dolarů ve formě půjček.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí v lednu navrhlo, aby na výplatu odškodného pro oběti nucených prací přispěly nadaci firmy, které z jihokorejsko-japonské dohody z roku 1965 profitovaly.

Spory týkající se nucených prací už léta kalí vztahy obou asijských zemí, krok Soulu by je podle agentury Reuters mohl zlepšit. Podle šéfa jihokorejské diplomacie Čina jsou vzhledem k vážné mezinárodní situaci vztahy obou asijských států klíčové. „Zhoršené jihokorejsko-japonské vztahy by neměly být nadále zanedbávány. Je třeba ukončit tento začarovaný kruh.“

Agentura Reuters s odvoláním na jednoho z japonských činitelů uvedla, že hlavním důvodem, proč je z pohledu Tokia nutné zlepšit vzájemné vztahy, je nebezpečí, které představuje Severní Korea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 4 mminutami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
11:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 9 mminutami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 20 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled