Soul odškodní občany nuceně nasazené za japonské okupace, peníze vyplatí korejská nadace

Jižní Korea odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Oznámil to jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin, podle něhož bude odškodné placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Krok Soulu přivítaly Tokio i Washington, řada lidí, kteří se stali obětí nucených prací, a jejich podporovatelé naopak plán odsoudili. Hlavní jihokorejská opoziční strana vládu obvinila, že se Japonsku vzdala.

Japonsko bylo během druhé světové války součástí osy Berlín–Řím–Tokio a na okupovaných územích spáchalo řadu zločinů. Na nucené práce v Japonsku byly podle médií nasazeny statisíce Jihokorejců včetně sexuálních otrokyň, které byly nuceny sloužit v nevěstincích pro japonské vojáky.

Jihokorejský nejvyšší soud v roce 2018 nařídil japonským firmám Mitsubishi Heavy Industries a Nippon Steel & Sumitomo Metal odškodnit za nucené práce skupinu Jihokorejců, která na ně podala žalobu. Firmy ale vyplatit peníze odmítly a kauza prudce zhoršila vzájemné vztahy Soulu s Tokiem, které má podle historiků dodnes velké problémy postavit se čelem k této součásti svých dějin.

Plán kritizují aktivisté i opozice

Nyní oznámený způsob odškodnění počítá s tím, že veřejné nadaci přispějí soukromé jihokorejské firmy. Podle aktivistů za práva nuceně nasazených je ale toto rozhodnutí „ponižující“ a představuje „úplné vítězství Japonska“, které by tak nic neplatilo. S kritikou vystoupila i opoziční Demokratická strana, podle níž je vládní plán známkou poddajnosti Soulu.

Proti plánu protestovalo před ministerstvem zahraničí v Soulu několik desítek lidí, uvedla agentura AP.  Nuceně nasazení a jejich podporovatelé podle ní žádají přímé kompenzace od japonských firem a omluvu od japonské vlády.

Jihokorejský ministr zahraničí Čin však vyjádřil přesvědčení, že Tokio nebude japonským firmám bránit v dobrovolných příspěvcích nadaci, což japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši posléze potvrdil. Vyjádřil také přesvědčení, že korejský plán pomůže obnovit „zdravé vztahy“ s Japonskem.

„Historické“ prohlášení Soulu uvítal i Washington, který je blízkým spojencem obou zemí. Americký prezident Joe Biden uvedl, že plán Soulu otvírá novou kapitolu ve spolupráci a partnerství Jižní Koreje a Japonska, které patří k nejbližším spojencům USA. Biden se těší na rozšíření třístranných vztahů.

Mnoho Jihokorejců, kteří vykonávali nucené práce pro Japonsko, je již po smrti a řadě přeživších je přes devadesát let. Z patnácti lidí, kteří v roce 2018 podali žalobu na japonské firmy, žijí již jen tři.

Tokio tvrdí, že právo na kompenzace zrušila dohoda

Japonsko tvrdí, že veškerá práva na kompenzace byla zrušena dohodou o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi z roku 1965. Na základě této dohody dostala Jižní Korea od Japonska mimo jiné hospodářskou pomoc ve výši tři sta milionů dolarů a dalších pět set milionů dolarů ve formě půjček.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí v lednu navrhlo, aby na výplatu odškodného pro oběti nucených prací přispěly nadaci firmy, které z jihokorejsko-japonské dohody z roku 1965 profitovaly.

Spory týkající se nucených prací už léta kalí vztahy obou asijských zemí, krok Soulu by je podle agentury Reuters mohl zlepšit. Podle šéfa jihokorejské diplomacie Čina jsou vzhledem k vážné mezinárodní situaci vztahy obou asijských států klíčové. „Zhoršené jihokorejsko-japonské vztahy by neměly být nadále zanedbávány. Je třeba ukončit tento začarovaný kruh.“

Agentura Reuters s odvoláním na jednoho z japonských činitelů uvedla, že hlavním důvodem, proč je z pohledu Tokia nutné zlepšit vzájemné vztahy, je nebezpečí, které představuje Severní Korea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, šlo prý o reakci na sestřelení helikoptéry

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery prý hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 3 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 6 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 6 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 7 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...