Jihokorejský soud nařídil Japonsku odškodnit sexuální otrokyně z druhé světové války

Jihokorejský soud nařídil Japonsku, aby odškodnil dvanáct žen, které byly za druhé světové války nuceny sloužit v nevěstincích pro japonské vojáky. Tokio na verdikt reagovalo s rozhořčením. Podle agentury Reuters by případ mohl znovu rozdmýchat diplomatický spor mezi oběma zeměmi.

Historikové odhadují, že takzvaných „utěšitelek“, jak jsou nedobrovolné válečné prostitutky eufemisticky nazývány, bylo asi dvě stě tisíc. Šlo nejen o Korejky, ale také o Číňanky, Indonésanky a ženy z dalších asijských zemí. Většina z nich je nyní již po smrti.

Podle Tokia vyřešila otázku sexuálních otrokyň dohoda o normalizaci vztahů mezi Jižní Koreou a Japonskem z roku 1965 a další dohoda mezi oběma zeměmi z roku 2015. Ta zahrnovala japonskou omluvu a japonskou nabídku, že vloží miliardu jenů (asi 206 milionů korun) do fondu pomoci obětem. Soul se na oplátku zavázal, že přestane Tokio v této citlivé otázce kritizovat.

Soud v jihokorejské metropoli Soulu nicméně nyní nařídil Japonsku zaplatit každé z dvanácti Jihokorejek 100 milionů wonů (1,9 milionu korun). Ani jedna z výše uvedených dohod totiž podle soudu nezbavuje ženy práva žádat kompenzace.

„Byl to zločin proti lidskosti, který Japonsko páchalo systematicky, svévolně a ve velké míře, čímž porušovalo mezinárodní normy,“ uvedl soudce Kim Čong-kon. Jihokorejky byly obětí „surových sexuálních praktik“, které jim způsobily fyzická poranění, pohlavní nemoci, nechtěná těhotenství a těžké duševní trauma, dodal. Sedm z dvanácti obětí, které se obrátily v roce 2013 na soud, od té doby zemřelo a jsou zastupovány svými rodinami.

Japonsko podle premiéra nemůže verdikt přijmout

Japonský premiér Jošihide Suga v reakci prohlásil, že Japonsko nemůže verdikt přijmout. Také hlavní tajemník japonské vlády Kacunobu Kató označil rozsudek za „nepřijatelný“ a vyzval Soul, aby podnikl „patřičná opatření“.

Náměstek japonského ministra zahraničí Takeo Akiba si předvolal jihokorejského velvyslance, aby mu předložil oficiální protest. Velvyslanec řekl, že se bude snažit zabránit „nežádoucím dopadům“ soudního verdiktu na vzájemné vztahy.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že soudní verdikt respektuje. Zároveň zdůraznilo, že bude usilovat o to, aby obě země pokračovaly v konstruktivní spolupráci.

Téma sexuálních otrokyň komplikuje vztahy mezi Jižní Koreou a Japonskem dlouhodobě. Dohodu z roku 2015 podepsala někdejší konzervativní vláda svržené jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje, ale část Jihokorejců ji kritizuje, mimo jiné proto, že Japonsko odmítá přijmout plnou právní odpovědnost za tyto zločiny. Jihokorejský prezident Mun Če-in po svém nástupu do funkce v roce 2017 prohlásil, že Japonsko není v postavení, aby si mohlo dovolit hlásat, že problém sexuálních otrokyň je vyřešený.

Japonsko okupovalo Korejský poloostrov od roku 1910 do roku 1945 a části Číny v letech 1931 až 1945. Během druhé světové války pak bylo Japonsko součástí osy Berlín-Řím-Tokio a spáchalo na okupovaných územích řadu zločinů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 2 hhodinami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 2 hhodinami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled