Válečný zločin strana 3 z 5

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že Česko chce se státy paralelně vyšetřujícími možné válečné zločiny na Ukrajině koordinovat shromažďování důkazů. To má být základem pro případné sestavení obžaloby. O české účasti na vyšetřování jednal v pondělí v nizozemském Haagu spolu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou s prezidentem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotrem Hofmańským.

Ukrajinské síly dál během pátku bránily ruskému postupu u řeky Severní Doněc nedaleko obce Bilohorivka na východě Ukrajiny. Získaly také další území kolem Charkova, uvedl Kyjev. Ruské síly se pak podle dostupných informací zaměřují hlavně na okolí Izjumu a Severodoněcku. Odpor pokračuje také v mariupolských železárnách Azovstal, Kyjev zahájil nová jednání s Moskvou o možné evakuaci obránců z huti.

V Kyjevě začal soud s ruským vojákem obviněným ze zabití dvaašedesátiletého civilisty. Jde o první takový proces od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Vrchní státní zastupitelství se už zabývá prvním možným válečným zločinem. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v Událostech, komentářích uvedla, že se však netýká současného dění na Ukrajině, ale anexe Krymu v roce 2014, což ale se současnými boji souvisí. K případu řekla, že je velmi specifický, právě proto jej začal úřad řešit až teď. Sdělila také, že už dvanáct evropských států se začalo podobnými případy zabývat, a to na základě univerzality.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl ČT, že Vrchní státní zastupitelství v Praze vyšetřuje první případ možného válečného zločinu na Ukrajině. Blažek chce o společném evropském postupu při stíhání válečných zločinců jednat přímo v Haagu. Šéf resortu spravedlnosti zároveň očekává, že ruské válečné zločiny na Ukrajině budou i jedním z témat českého předsednictví Evropské unii.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Úřad ukrajinské prokuratury oznámil, že má důkazy o sedmi a půl tisících válečných zločinech spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině. I díky svědectví lidí, kteří z východu země přicházejí, identifikoval na pět set možných pachatelů. Koordinaci sbírání důkazů o znásilňování, masových deportacích nebo užití zakázaných zbraní nyní pro mezinárodní trestní tribunál ve spolupráci s dobrovolnickými skupinami koordinuje Evropská komise.

Ruské síly právě bombardují a ostřelují ocelárny Azovstal, které představují baštu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavu Mariupol na březích Azovského moře. Ve městě se bojuje i o tramvajové depo, které je dosti vzdálené od oceláren, uvedl ve čtvrtek poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko na sociální síti Telegram. O dalších pokusech ruských jednotek dobýt námořní přístav a ocelárny v Mariupolu se zmiňuje i večerní hlášení ukrajinského generálního štábu o situaci na bojišti.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřují možné spáchání válečných zločinů na Ukrajině. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu utekli do Česka. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že policie chystá informační kampaň, aby zajistila dostatek důkazů.

Nizozemský soud ve čtvrtek poslal na dvanáct let do vězení šestasedmdesátiletého Afghánce s nizozemským občanstvím, kterého shledal vinným z válečných zločinů spáchaných v osmdesátých letech za komunistického režimu. Podle vyšetřovatelů několik let vedl nechvalně proslulou věznici Pul-e-Charkhi v Kábulu, kterou prošly tisíce politických vězňů. Odsouzený muž, identifikovaný jako Abdul Razzaq Rafief, tvrdí, že si jej úřady s někým pletou.

Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.

Před trestní tribunál by měli být postaveni nejen přímí vykonavatelé válečných zločinů na Ukrajině a jejich nadřízení, ale na prvním místě masový vrah Putin, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa k tomu dodal, že by měla být široká mezinárodní shoda na tom, kdo bude tyto zločince soudit. Nabízí se Ukrajina a její justice na ukrajinském území, ale v historii existovaly i specializované trestní tribunály.

Podle Moskvy jsou záběry masových hrobů a mrtvol v ulicích v Buče podvržené. Dle ní k žádnému násilí na civilistech za přítomnosti ruských vojáků nedocházelo. Jak ale ukazují satelitní snímky, hrob vznikl už téměř před měsícem.

Do Buči na západním předměstí Kyjeva se v úterý vydal zpravodaj ČT David Borek a kameraman Karel Man. Stejně jako první den viděli na ulicích mrtvá těla a pozůstalé, kteří se snaží identifikovat své blízké. Město v mnoha ohledech nefunguje tak, jak by mělo, cesty jsou neprůchozí a posety střepy, infrastruktura je poničená, obchody mají problémy se zásobováním.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Odchod ruských vojáků z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny umožnil obnovit přímé silniční spojení s hlavním městem Kyjevem. Ruská armáda pokračuje v ostřelování měst na jihu a východě Ukrajiny. Podle ukrajinského generálního štábu připravují okupační vojska útočnou operaci na východě země. Britské ministerstvo obrany konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky znovu získaly klíčové území na severu Ukrajiny.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Světoví lídři odsuzují násilí ve městě Buča. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k nezávislému vyšetření a pohnání zodpovědných k odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud už zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy na Ukrajině.

Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes tři sta lidí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. „Zvěrstva“ v Buče odsoudili mimo jiné zástupci Evropské unie, Británie, USA i česká diplomacie. Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci. Moskva kvůli tomu požaduje, aby se v pondělí sešla Rada bezpečnosti OSN.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Radnice Mariupolu v první předběžné bilanci uvedla, že zatím nemá zprávy o žádných mrtvých v souvislosti se středečním bombardováním divadla, jeden člověk byl těžce zraněn. Rusové tvrdí, že jsou už v centru města. Obránci se odmítli vzdát, uvedla agentura Unian. Nejméně tři výbuchy se v pátek ozvaly ve Lvově, podle starosty útok zasáhl tovární halu poblíž letiště. Kreml dál tvrdí, že boje jdou podle plánu. Velení ukrajinského letectva dříve oznámilo, že během čtvrtka stíhači a protivzdušná obrana zasáhli čtrnáct vzdušných cílů. Ukrajinské armádě se podařilo dobýt zpět třicet obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně v rukou ruských sil, oznámil podle portálu Ukrajinska pravda prezident Volodymyr Zelenskyj.