Ruský ústup na Ukrajině odhaluje zkázu. „Nutili mě kopat hroby,“ popisuje svědek

Nahrávám video

Překotný ústup ruských jednotek především v Charkovské oblasti způsobený úspěšnou ukrajinskou protiofenzivou odhaluje rozsah zkázy, kterou po sobě na řadě míst okupanti zanechali. Doposud nejsou zprávy o masakru civilistů podobně jako v minulosti z Buči poblíž Kyjeva, ale objevují se svědectví lidí, kteří tvrdí, že museli pod pohrůžkami kopat hroby pro své sousedy. Ukrajinská armáda bez dalších podrobností uvedla, že nyní eviduje až 200 válečných zločinů denně.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Jednou z osvobozených obcí v Charkovské oblasti, která od regionální metropole leží několik desítek kilometrů, je i Hrakove. Rusové vesnici dobyli už dva dny po zahájení invaze a více než půl roku používali jako taktické centrum, odkud ostřelovali další místa, včetně samotného Charkova.

Z původních osmi set obyvatel obce zbyl jen zlomek, po osvobození se ukazuje naprostá zkáza, kterou zde po sobě Rusové zanechali. Reportér České televize hovořil s mužem, jehož výpověď ukazuje na možné zločiny invazních jednotek.

„Přišli ke mně domů a vyhrožovali zbraní. Vyvedli mě na ulici. Prostě jsme šli a oni mi řekli, ať kopu. Co mám kopat, jsem nevěděl. Když jsem přišel, už mi to došlo,“ vypráví Sergej, kterého takto údajně přinutili hloubit jámu na těla sousedů.

Hrakove je přitom místem, kde byly střety mezi okupačními jednotkami a ukrajinskými obránci široko daleko nejtvrdší, stopy bojů jsou proto v této vesnici mimořádně čerstvé a patrné. Rusové odsud totiž odjeli teprve před pár dny. Nechali za sebou mimo jiné bedny od munice či zbraně, ale i obaly od fasované stravy.

Sklad zbraní v kostele

Místní kostel, který je z daleka viditelný, sloužil během okupace úplně jinému účelu než tomu duchovnímu. Rusové si totiž ve svatostánku zřídili tajný sklad zbraní, po střetech je navíc církevní stavba poškozená.

Velení ukrajinské armády bez bližších podrobností v úterý ráno na Facebooku napsalo, že každý den eviduje na dočasně okupovaných a čerstvě osvobozených územích až 200 „krvavých“ válečných zločinů spáchaných ruskými okupanty. Upozornilo rovněž na nebezpečí, které pro tamní obyvatele představují miny a další výbušniny.

Obyvatelé vesnice Verbivka v Charkovské oblasti pro The New York Times popsali, že okupanti na postup ukrajinské armády reagovali překotným úprkem, během nějž odhodili uniformy, převlékli se do civilních šatů a ujeli v ukořistěných autech místních obyvatel. Většina z vojáků prý byla mladá, nezkušená a nedisciplinovaná a neměla problém vybíjet si svůj vztek na lidech z vesnice.

Penzista Oleksandr novinářům řekl, že když muži projevili jakýmkoli způsobem nespokojenost s ruskou vojenskou přítomností ve Verbivce, vojáci je mlátili pažbami svých pušek do hrudi. Podle Oleksandra tak řada mužů měla hrudníky pokryté modřinami.

Olupování s namířenými zbraněmi

Další svědek, Jevhen Korněnko, který uprchl z Rusy okupovaných území na jihu Ukrajiny, tvrdí, že v poslední době ruští vojáci mnohem častěji „přepadávají“ lidi v jejich domovech. „I ta nejběžnější kontrola teď může skončit hodně špatně,“ tvrdí muž.

Zároveň Korněnko popisuje, že v jeho domovském městě Hola Prystaň jižně od Chersonu v poslední době vzrostla brutalita okupantů – ti tak podle něj nyní tamní obyvatele s namířenými zbraněmi olupují – berou si elektroniku, auta, ale prý i oblečení.

A i když to zatím nevypadá, že by se někde ruští okupanti dopustili podobných zvěrstev jako ve městě Buča krátce po začátku invaze, neznamená to, že by vyšetřovatelé prověřující možné válečné zločiny neměli co dělat. Jak upozorňuje americká CNN, jeden z vyšetřovacích týmů díky úspěšné protiofenzivě mohl přicestovat k vesnici Zaliznyčne a vyslechnout Marii Grygorovovou, která krátce po začátku války musela pohřbít svého souseda a jeho kamaráda.

„Všimla jsem si, že tam jsou několik dní dveře dokořán. A když jsem šla zkontrolovat, jestli nejsou třeba zranění, viděla jsem, že jsou mrtví. A pak jsem si všimla dvou děr v Konstantinově čele,“ vypověděla svědkyně. Šéf kriminální policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov podle CNN dodal, že jeho kolegové zaznamenávají možné válečné zločiny „skoro v každé (osvobozené) vesnici“.

Rusy podle všeho blesková ukrajinská protiofenziva zaskočila a z řady míst se tak okupanti stáhli bez boje, přičemž po sobě zanechali funkční výzbroj. Neznamená to ale, že by některá místa nebyla po jejich „pobytu“ a následných bojích zdevastovaná.

Zničená ruská vojenská technika poblíž Izjumu
Zdroj: Reuters/Ukrajinské ozbrojené síly

Reportéři CNN navštívili například bývalou školu v Izjumu, kterou Rusové využívali jako pěchotní základnu a poblíž které zřídili velitelské stanoviště. Právě zde se podle Ukrajinců před pár dny odehrál jeden z klíčových střetů o toto strategicky významné město. Okupanti budovu obklopili hlubokými příkopy, pytli s pískem i obrněnou technikou.

Po boji je stavba napadrť, hromady červených cihel jsou promíchané s utrženými radiátory, rozbitými okny a dřevem, které tvořilo konstrukci střechy. „Vedle budovy leží na boku torzo červeného nákladního auta, na němž je nakreslené Z využívané ruskými jednotkami,“ přibližuje CNN situaci na místě.

Rusové nás mučili, tvrdí lidé z osvobozených oblastí

Spolu s tím, jak se Rusové narychlo stahují z řady okupovaných míst, se začínají objevovat i obvinění z mučení, kterého se měli okupanti dopuštět na civilním obyvatelstvu, upozorňuje britský Independent. Například Arťom, obyvatel osvobozeného města Balaklija v Charkovské oblasti, tvrdí, že ho Rusové mučili elektrickým proudem. A že nebyl zdaleka sám.

Popsal, že slyšel řev lidí v dalších celách, jejichž výkřiky se prý Rusové pokoušeli přehlušit zapnutím velmi hlučných ventilátorů. „Donutili mě držet dva dráty, vedle stál elektrický generátor. Čím více ho roztáčeli, tím vyšší napětí z něj šlo. Řekli mi, že pokud to (dráty) pustím, mám to spočítané,“ přiblížil chvíle hrůzy. Následně mu prý okupanti kladli otázky, aby ho vzápětí obvinili ze lži a dál mučili.

Kromě odhalené zkázy a utrpení osvobozování donedávna okupovaných oblastí přináší i dojemné a radostné momenty. Britský The Telegraph například popsal šťastné shledání syna s matkou, kteří byli kvůli válce odděleni půl roku. Objetí a dojetí v obci v těsné blízkosti ruských hranic zaznamenali mužovi druhové ve zbrani dokonce i na video.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.