Ruský ústup na Ukrajině odhaluje zkázu. „Nutili mě kopat hroby,“ popisuje svědek

3 minuty
Události: Ústup Rusů v částech Ukrajiny odhaluje zkázu
Zdroj: ČT24

Překotný ústup ruských jednotek především v Charkovské oblasti způsobený úspěšnou ukrajinskou protiofenzivou odhaluje rozsah zkázy, kterou po sobě na řadě míst okupanti zanechali. Doposud nejsou zprávy o masakru civilistů podobně jako v minulosti z Buči poblíž Kyjeva, ale objevují se svědectví lidí, kteří tvrdí, že museli pod pohrůžkami kopat hroby pro své sousedy. Ukrajinská armáda bez dalších podrobností uvedla, že nyní eviduje až 200 válečných zločinů denně.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Jednou z osvobozených obcí v Charkovské oblasti, která od regionální metropole leží několik desítek kilometrů, je i Hrakove. Rusové vesnici dobyli už dva dny po zahájení invaze a více než půl roku používali jako taktické centrum, odkud ostřelovali další místa, včetně samotného Charkova.

Z původních osmi set obyvatel obce zbyl jen zlomek, po osvobození se ukazuje naprostá zkáza, kterou zde po sobě Rusové zanechali. Reportér České televize hovořil s mužem, jehož výpověď ukazuje na možné zločiny invazních jednotek.

„Přišli ke mně domů a vyhrožovali zbraní. Vyvedli mě na ulici. Prostě jsme šli a oni mi řekli, ať kopu. Co mám kopat, jsem nevěděl. Když jsem přišel, už mi to došlo,“ vypráví Sergej, kterého takto údajně přinutili hloubit jámu na těla sousedů.

Hrakove je přitom místem, kde byly střety mezi okupačními jednotkami a ukrajinskými obránci široko daleko nejtvrdší, stopy bojů jsou proto v této vesnici mimořádně čerstvé a patrné. Rusové odsud totiž odjeli teprve před pár dny. Nechali za sebou mimo jiné bedny od munice či zbraně, ale i obaly od fasované stravy.

Sklad zbraní v kostele

Místní kostel, který je z daleka viditelný, sloužil během okupace úplně jinému účelu než tomu duchovnímu. Rusové si totiž ve svatostánku zřídili tajný sklad zbraní, po střetech je navíc církevní stavba poškozená.

Velení ukrajinské armády bez bližších podrobností v úterý ráno na Facebooku napsalo, že každý den eviduje na dočasně okupovaných a čerstvě osvobozených územích až 200 „krvavých“ válečných zločinů spáchaných ruskými okupanty. Upozornilo rovněž na nebezpečí, které pro tamní obyvatele představují miny a další výbušniny.

Obyvatelé vesnice Verbivka v Charkovské oblasti pro The New York Times popsali, že okupanti na postup ukrajinské armády reagovali překotným úprkem, během nějž odhodili uniformy, převlékli se do civilních šatů a ujeli v ukořistěných autech místních obyvatel. Většina z vojáků prý byla mladá, nezkušená a nedisciplinovaná a neměla problém vybíjet si svůj vztek na lidech z vesnice.

Penzista Oleksandr novinářům řekl, že když muži projevili jakýmkoli způsobem nespokojenost s ruskou vojenskou přítomností ve Verbivce, vojáci je mlátili pažbami svých pušek do hrudi. Podle Oleksandra tak řada mužů měla hrudníky pokryté modřinami.

Olupování s namířenými zbraněmi

Další svědek, Jevhen Korněnko, který uprchl z Rusy okupovaných území na jihu Ukrajiny, tvrdí, že v poslední době ruští vojáci mnohem častěji „přepadávají“ lidi v jejich domovech. „I ta nejběžnější kontrola teď může skončit hodně špatně,“ tvrdí muž.

Zároveň Korněnko popisuje, že v jeho domovském městě Hola Prystaň jižně od Chersonu v poslední době vzrostla brutalita okupantů – ti tak podle něj nyní tamní obyvatele s namířenými zbraněmi olupují – berou si elektroniku, auta, ale prý i oblečení.

A i když to zatím nevypadá, že by se někde ruští okupanti dopustili podobných zvěrstev jako ve městě Buča krátce po začátku invaze, neznamená to, že by vyšetřovatelé prověřující možné válečné zločiny neměli co dělat. Jak upozorňuje americká CNN, jeden z vyšetřovacích týmů díky úspěšné protiofenzivě mohl přicestovat k vesnici Zaliznyčne a vyslechnout Marii Grygorovovou, která krátce po začátku války musela pohřbít svého souseda a jeho kamaráda.

„Všimla jsem si, že tam jsou několik dní dveře dokořán. A když jsem šla zkontrolovat, jestli nejsou třeba zranění, viděla jsem, že jsou mrtví. A pak jsem si všimla dvou děr v Konstantinově čele,“ vypověděla svědkyně. Šéf kriminální policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov podle CNN dodal, že jeho kolegové zaznamenávají možné válečné zločiny „skoro v každé (osvobozené) vesnici“.

Rusy podle všeho blesková ukrajinská protiofenziva zaskočila a z řady míst se tak okupanti stáhli bez boje, přičemž po sobě zanechali funkční výzbroj. Neznamená to ale, že by některá místa nebyla po jejich „pobytu“ a následných bojích zdevastovaná.

Zničená ruská vojenská technika poblíž Izjumu
Zdroj: Reuters/Ukrajinské ozbrojené síly

Reportéři CNN navštívili například bývalou školu v Izjumu, kterou Rusové využívali jako pěchotní základnu a poblíž které zřídili velitelské stanoviště. Právě zde se podle Ukrajinců před pár dny odehrál jeden z klíčových střetů o toto strategicky významné město. Okupanti budovu obklopili hlubokými příkopy, pytli s pískem i obrněnou technikou.

Po boji je stavba napadrť, hromady červených cihel jsou promíchané s utrženými radiátory, rozbitými okny a dřevem, které tvořilo konstrukci střechy. „Vedle budovy leží na boku torzo červeného nákladního auta, na němž je nakreslené Z využívané ruskými jednotkami,“ přibližuje CNN situaci na místě.

Rusové nás mučili, tvrdí lidé z osvobozených oblastí

Spolu s tím, jak se Rusové narychlo stahují z řady okupovaných míst, se začínají objevovat i obvinění z mučení, kterého se měli okupanti dopuštět na civilním obyvatelstvu, upozorňuje britský Independent. Například Arťom, obyvatel osvobozeného města Balaklija v Charkovské oblasti, tvrdí, že ho Rusové mučili elektrickým proudem. A že nebyl zdaleka sám.

Popsal, že slyšel řev lidí v dalších celách, jejichž výkřiky se prý Rusové pokoušeli přehlušit zapnutím velmi hlučných ventilátorů. „Donutili mě držet dva dráty, vedle stál elektrický generátor. Čím více ho roztáčeli, tím vyšší napětí z něj šlo. Řekli mi, že pokud to (dráty) pustím, mám to spočítané,“ přiblížil chvíle hrůzy. Následně mu prý okupanti kladli otázky, aby ho vzápětí obvinili ze lži a dál mučili.

Kromě odhalené zkázy a utrpení osvobozování donedávna okupovaných oblastí přináší i dojemné a radostné momenty. Britský The Telegraph například popsal šťastné shledání syna s matkou, kteří byli kvůli válce odděleni půl roku. Objetí a dojetí v obci v těsné blízkosti ruských hranic zaznamenali mužovi druhové ve zbrani dokonce i na video.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...