Ruský ústup na Ukrajině odhaluje zkázu. „Nutili mě kopat hroby,“ popisuje svědek

Nahrávám video

Překotný ústup ruských jednotek především v Charkovské oblasti způsobený úspěšnou ukrajinskou protiofenzivou odhaluje rozsah zkázy, kterou po sobě na řadě míst okupanti zanechali. Doposud nejsou zprávy o masakru civilistů podobně jako v minulosti z Buči poblíž Kyjeva, ale objevují se svědectví lidí, kteří tvrdí, že museli pod pohrůžkami kopat hroby pro své sousedy. Ukrajinská armáda bez dalších podrobností uvedla, že nyní eviduje až 200 válečných zločinů denně.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Jednou z osvobozených obcí v Charkovské oblasti, která od regionální metropole leží několik desítek kilometrů, je i Hrakove. Rusové vesnici dobyli už dva dny po zahájení invaze a více než půl roku používali jako taktické centrum, odkud ostřelovali další místa, včetně samotného Charkova.

Z původních osmi set obyvatel obce zbyl jen zlomek, po osvobození se ukazuje naprostá zkáza, kterou zde po sobě Rusové zanechali. Reportér České televize hovořil s mužem, jehož výpověď ukazuje na možné zločiny invazních jednotek.

„Přišli ke mně domů a vyhrožovali zbraní. Vyvedli mě na ulici. Prostě jsme šli a oni mi řekli, ať kopu. Co mám kopat, jsem nevěděl. Když jsem přišel, už mi to došlo,“ vypráví Sergej, kterého takto údajně přinutili hloubit jámu na těla sousedů.

Hrakove je přitom místem, kde byly střety mezi okupačními jednotkami a ukrajinskými obránci široko daleko nejtvrdší, stopy bojů jsou proto v této vesnici mimořádně čerstvé a patrné. Rusové odsud totiž odjeli teprve před pár dny. Nechali za sebou mimo jiné bedny od munice či zbraně, ale i obaly od fasované stravy.

Sklad zbraní v kostele

Místní kostel, který je z daleka viditelný, sloužil během okupace úplně jinému účelu než tomu duchovnímu. Rusové si totiž ve svatostánku zřídili tajný sklad zbraní, po střetech je navíc církevní stavba poškozená.

Velení ukrajinské armády bez bližších podrobností v úterý ráno na Facebooku napsalo, že každý den eviduje na dočasně okupovaných a čerstvě osvobozených územích až 200 „krvavých“ válečných zločinů spáchaných ruskými okupanty. Upozornilo rovněž na nebezpečí, které pro tamní obyvatele představují miny a další výbušniny.

Obyvatelé vesnice Verbivka v Charkovské oblasti pro The New York Times popsali, že okupanti na postup ukrajinské armády reagovali překotným úprkem, během nějž odhodili uniformy, převlékli se do civilních šatů a ujeli v ukořistěných autech místních obyvatel. Většina z vojáků prý byla mladá, nezkušená a nedisciplinovaná a neměla problém vybíjet si svůj vztek na lidech z vesnice.

Penzista Oleksandr novinářům řekl, že když muži projevili jakýmkoli způsobem nespokojenost s ruskou vojenskou přítomností ve Verbivce, vojáci je mlátili pažbami svých pušek do hrudi. Podle Oleksandra tak řada mužů měla hrudníky pokryté modřinami.

Olupování s namířenými zbraněmi

Další svědek, Jevhen Korněnko, který uprchl z Rusy okupovaných území na jihu Ukrajiny, tvrdí, že v poslední době ruští vojáci mnohem častěji „přepadávají“ lidi v jejich domovech. „I ta nejběžnější kontrola teď může skončit hodně špatně,“ tvrdí muž.

Zároveň Korněnko popisuje, že v jeho domovském městě Hola Prystaň jižně od Chersonu v poslední době vzrostla brutalita okupantů – ti tak podle něj nyní tamní obyvatele s namířenými zbraněmi olupují – berou si elektroniku, auta, ale prý i oblečení.

A i když to zatím nevypadá, že by se někde ruští okupanti dopustili podobných zvěrstev jako ve městě Buča krátce po začátku invaze, neznamená to, že by vyšetřovatelé prověřující možné válečné zločiny neměli co dělat. Jak upozorňuje americká CNN, jeden z vyšetřovacích týmů díky úspěšné protiofenzivě mohl přicestovat k vesnici Zaliznyčne a vyslechnout Marii Grygorovovou, která krátce po začátku války musela pohřbít svého souseda a jeho kamaráda.

„Všimla jsem si, že tam jsou několik dní dveře dokořán. A když jsem šla zkontrolovat, jestli nejsou třeba zranění, viděla jsem, že jsou mrtví. A pak jsem si všimla dvou děr v Konstantinově čele,“ vypověděla svědkyně. Šéf kriminální policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov podle CNN dodal, že jeho kolegové zaznamenávají možné válečné zločiny „skoro v každé (osvobozené) vesnici“.

Rusy podle všeho blesková ukrajinská protiofenziva zaskočila a z řady míst se tak okupanti stáhli bez boje, přičemž po sobě zanechali funkční výzbroj. Neznamená to ale, že by některá místa nebyla po jejich „pobytu“ a následných bojích zdevastovaná.

Zničená ruská vojenská technika poblíž Izjumu
Zdroj: Reuters/Ukrajinské ozbrojené síly

Reportéři CNN navštívili například bývalou školu v Izjumu, kterou Rusové využívali jako pěchotní základnu a poblíž které zřídili velitelské stanoviště. Právě zde se podle Ukrajinců před pár dny odehrál jeden z klíčových střetů o toto strategicky významné město. Okupanti budovu obklopili hlubokými příkopy, pytli s pískem i obrněnou technikou.

Po boji je stavba napadrť, hromady červených cihel jsou promíchané s utrženými radiátory, rozbitými okny a dřevem, které tvořilo konstrukci střechy. „Vedle budovy leží na boku torzo červeného nákladního auta, na němž je nakreslené Z využívané ruskými jednotkami,“ přibližuje CNN situaci na místě.

Rusové nás mučili, tvrdí lidé z osvobozených oblastí

Spolu s tím, jak se Rusové narychlo stahují z řady okupovaných míst, se začínají objevovat i obvinění z mučení, kterého se měli okupanti dopuštět na civilním obyvatelstvu, upozorňuje britský Independent. Například Arťom, obyvatel osvobozeného města Balaklija v Charkovské oblasti, tvrdí, že ho Rusové mučili elektrickým proudem. A že nebyl zdaleka sám.

Popsal, že slyšel řev lidí v dalších celách, jejichž výkřiky se prý Rusové pokoušeli přehlušit zapnutím velmi hlučných ventilátorů. „Donutili mě držet dva dráty, vedle stál elektrický generátor. Čím více ho roztáčeli, tím vyšší napětí z něj šlo. Řekli mi, že pokud to (dráty) pustím, mám to spočítané,“ přiblížil chvíle hrůzy. Následně mu prý okupanti kladli otázky, aby ho vzápětí obvinili ze lži a dál mučili.

Kromě odhalené zkázy a utrpení osvobozování donedávna okupovaných oblastí přináší i dojemné a radostné momenty. Britský The Telegraph například popsal šťastné shledání syna s matkou, kteří byli kvůli válce odděleni půl roku. Objetí a dojetí v obci v těsné blízkosti ruských hranic zaznamenali mužovi druhové ve zbrani dokonce i na video.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Evropský pohled