Válečný zločin strana 4 z 5

Americký prezident Joe Biden oznámil dodatečnou vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal poslance amerického Kongresu o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou či alespoň o dodávku protileteckých systémů. Biden také v projevu nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, Kreml to označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že operace ruské armády na Ukrajině byla jedinou možností, jak zajistit ruskou bezpečnost, a postupuje podle plánu. Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality.

Tým odborníků z Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odjel ve čtvrtek na Ukrajinu, aby zahájil vyšetřování možných válečných zločinů. Tyto činy vyšetřuje také Litva. Německo zvažuje, že Ukrajině dodá 2700 protiletadlových raket. Jeho ministryně zahraničí zároveň obvinila Rusko z porušování lidských práv Ukrajinců i Rusů. Ruský prezident Vladimir Putin trvá na odzbrojení Ukrajiny, což je nepřijatelné, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se šéfem Kremlu. Evropská unie je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové připravena odbourat svou závislost na ruském plynu, nynější topnou sezónu zvládne i v případě přerušení dodávek z Ruska.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Khan uvedl, že vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013 do současnosti, tedy ode dne, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí asociační dohody s EU tehdejší proruskou vládou.

Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. Prokurátor ICC Karim Khan v pondělí avizoval, že na Ukrajině mohly být podle předběžného zkoumání spáchány válečné zločiny i zločiny proti lidskosti. Záběry z Ukrajiny ukazují útoky na civilní cíle a spekuluje se také o použití vakuových bomb, které zakazují ženevské konvence.

Libyjská volební komise vyřadila 25 z 98 kandidátů pro prezidentské volby, které se mají konat v prosinci. Mezi vyřazenými jsou podle agentury Reuters také syn bývalého vůdce země Muammara Kaddáfího Sajf a maršál Chalífa Haftar, jehož armáda podporovala paralelní vládu ve východní Libyi a bojovala o Tripolis.

Všichni účastníci bojů v severoetiopské oblasti Tigraj se dopouštějí činů spadajících pravděpodobně do kategorie válečných zločinů. Uvádí to společná zpráva vydaná Úřadem vysoké komisařky OSN pro lidská práva a etiopskou komisí lidských práv.

Před zvláštním tribunálem pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) začíná vůbec první proces. Souzeným je bývalý velitel jedné z jednotek Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Salih Mustafa. Obžalován je ze zločinů spáchaných v dubnu 1999 během jugoslávského válečného konfliktu.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) odsoudil dva bývalé příslušníky srbské tajné služby za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti během válek, které doprovázely rozpad Jugoslávie na začátku 90. let minulého století. Oba muži dostali dvanáctiletý trest, oznámil haagský tribunál v rozsudku.

Německý soud nepravomocně vyměřil doživotní trest vězení Iráčanovi za válečné zločiny, které coby člen teroristické organizace Islámský stát (IS) spáchal v roce 2014 ve svém domovském městě Mosulu. Jeho dvaadvacetiletý syn půjde za mříže na pět let a deset měsíců, informovala agentura DPA.

Izraelské nálety v Pásmu Gazy mohou představovat válečné zločiny, pokud se ukáže, že byly nepřiměřené. V úvodu mimořádného jednání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) svolaného na žádost muslimských zemí to řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Poznamenala také, že dosud neobdržela žádné důkazy o tom, že civilní budovy zasažené při izraelských náletech byly využívány k vojenským účelům.

Mezinárodní trestní soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let vězení, žaloba navrhovala dvacet let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Vrchní prokurátorka Mezinárodního trestního soudu v Haagu zahájila oficiální vyšetřování údajných válečných zločinů na palestinských územích. To se má zaměřit jak na teroristickou skupinu Hamás, tak na Izrael. Proces vyšetřování bude velmi dlouhý, ale pokud by byli vysoce postavení izraelští politici či vojáci uznání vinnými, byl by na ně vydán zatykač, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. To by znamenalo, že by pak nemohli například cestovat do mnoha zemí Evropy, přiblížila možné dopady.

Britská policie vyšetřuje válečné zločiny z občanské války na Srí Lance. Z podílu na zvěrstvech spáchaných v 80. letech podezírá několik bývalých vojáků, kteří si před 35 lety založili bezpečnostní agenturu. Ta mimo jiné poskytovala výcvik a podporu speciální jednotce srílanské policie, jejíž členové nechvalně prosluli vražděním tamilských civilistů.

Kosovský exprezident Hashim Thaçi a další představitelé někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) obvinění z válečných zločinů ovlivňovali před svým zatčením potenciální svědky. Uvedl to zvláštní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu, který bude vysoce postavené kosovské politiky soudit.

Kosovský prezident Hashim Thaçi rezignoval. Učinil tak poté, co byl obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu v Haagu, informují světové agentury. Politika následně zatkli a přepravili do vazební věznice tribunálu v Haagu. Thaçi patřil k velitelům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Detaily obžaloby zatím nejsou známy. Thaçi spáchání zločinů odmítá.

Dělostřelecké ostřelování civilních cílů v Náhorním Karabachu by mohlo být považováno za válečný zločin, upozornila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Arménii a Ázerbájdžán, které o spornou enklávu svádějí od konce září boje, vyzvala, aby zastavily vzájemné útoky na obydlená území, školy či nemocnice, píše agentura Reuters.

Izrael tajně sestavil seznam se jmény až tří set lidí, kterým by mohlo v zahraničí hrozit zadržení kvůli případnému stíhání před Mezinárodním trestním soudem (ICC) za válečné zločiny. Ve čtvrtek o tom informoval izraelský list Haarec. Kromě zástupců armády židovského státu jsou na seznamu i jména politiků, včetně premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Bennyho Gantze. O vyšetřování údajných válečných zločinů spáchaných Izraelci na palestinských územích požádali ICC Palestinci.

Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil soudní proces s islámským radikálem z Mali Al Hassanem Abdoulem Azizem, který v minulosti velel islámské policii v Timbuktu. Je obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, znásilnění a sexuálního zotročování. Podle agentury Reuters se u soudu ke své vině nevyjádřil a jeho právníci tvrdí, že vzhledem k duševnímu zdraví není schopen se procesu účastnit.

Bývalý velitel srbských polovojenských jednotek v Chorvatsku Dragan Vasiljkovič opustil chorvatské vězení poté, co si v něm odsloužil trest za válečné zločiny. Úřady jej následně vyhostily do Srbska. Informovalo o tom chorvatské ministerstvo spravedlnosti.

V pondělí začíná u obvodního soudu v Haagu proces ve věci jedné z nejsledovanějších epizod války na východě Ukrajiny – sestřelení letu MH17. V pozici obžalovaných má před soudem stanout první čtveřice lidí podle obžaloby zodpovědných za zkázu letu a za smrt téměř tří stovek civilistů na palubě. Poslední vývoj případu, jakož i mezinárodní souvislosti soudu přibližuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Česko poskytlo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní expertizu na podporu Izraele. Informaci izraelských listů Haarec a Times of Israel již potvrdila česká diplomacie. Podle ministerstva zahraničí Palestina zatím nemůže být považována za plnohodnotný stát, a tudíž není v jurisdikci soudu zabývat se možnými válečnými zločiny spáchanými na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze. Stejně jako Česko bude ve věci podle izraelských médií postupovat Německo a možná také Rakousko.

Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová zahájí vyšetřování válečných zločinů, které byly údajně spáchány na Palestincích či Izraelcích na palestinských územích. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to označil za „temný den pro spravedlnost“.

Začínal jako vyšetřovatel na pražské kriminálce, později zatkl vůbec prvního válečného zločince od dob druhé světové války, starostu Vukovaru Slavka Dokmanoviče, jenž se podílel na masakru na farmě Ovčara. „Na přípravě jsme pracovali šest měsíců, nikdo nevěřil, že se to podaří. Pokusili jsme se udělat něco, co nikdo neudělal, abychom dokázali, že je to možné,“ říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v rozhovoru s Marcelou Augustovou.