Rusové by byli blázni, kdyby zastavili dodávky surovin do Evropy, vyloučit to ale nelze, míní Zeman

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Vladimir Putin podle Zemana podlehl iluzi, že je Rusko všemocné. Ve skutečnosti se podle prezidenta ukázalo, že je ruská armáda mnohem slabší, než se všichni včetně odborníků domnívali. Útok na Ukrajinu podle něj Rusko zničí politicky, ekonomicky i reputačně.

„Není horší krok v zájmu ruského národa než zaútočit na Ukrajinu, a přesto se to stalo, protože politici někdy jednají iracionálně. Dokonce jsem řekl, že jednají jako šílenci a že šílence je zapotřebí izolovat,“ poznamenal Zeman.

Zeman byl znám pozitivním přístupem k Rusku, na základě aktuální situace názor změnil, uvedl na Primě. „Kdyby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, budu nadále tvrdit, že například všechny významné země mají být ekonomickými partnery České republiky, že máme podporovat export do těchto zemí, že co nejvíce uchazečů například o dostavbu Dukovan znamená snížení ceny a tedy logicky přínos českému národnímu hospodářství,“ řekl. „Ale toto vše ve světle této agrese prostě mizí,“ míní hlava státu.

Pokud by Rusko použilo strategické jaderné zbraně, znamenalo by to podle Zemana, že se země vzdává své vlastní existence. „Zcela určitě by následoval odvetný úder Severoatlantické aliance,“ věří. Putin se podle něj dopustil zločinu proti míru, což je synonymem válečného zločinu.

„Myslím si, že podpora českého národa ukrajinským uprchlíkům nevychladne, protože neustále budeme vidět jejich utrpení,“ řekl Zeman. Prezident očekává, že až válka skončí, řada Ukrajinců se vrátí do vlasti. „Protože to nejsou ekonomičtí migranti, protože jsou to skutečně váleční uprchlíci, kteří za normálních podmínek chtějí žít na Ukrajině,“ doplnil.

Zeman chce pomalejší ústup od uhlí

Dlouhodobým národním zájmem je nebýt závislý na ruském plynu, řekl prezident. Rusové podle něj ukázali, že jsou iracionální a nevypočitatelní a více agresivní a méně evropští, než se domníval.

Česko je na problémy s dodávkami plynu podle Zemana připraveno jen částečně. Možnými řešeními jsou podle něj diverzifikace zdrojů, zkapalněný plyn, nové zdroje a plynovody, ale též rozložení ústupu od uhlí do delšího časového intervalu. Vláda směřuje k roku 2033, Uhelná komise v minulém volebním období navrhla o pět let pozdější termín.

„Nejde jenom o uhelné elektrárny, ale také o teplárny, a dodávky tepla jsou samozřejmě klíčová záležitost,“ řekl Zeman. „Přimlouval bych se za pomalejší ústup od uhlí. Uhelná komise to navrhovala v roce 2038, to už je trochu rozumnější, ale já bych to ještě tak o deset let protáhl,“ dodal.

Takový postup ale v neděli odpoledne odmítl premiér Petr Fiala (ODS). „To asi není úplně správná cesta. My se musíme především snažit, abychom měli do budoucna takový energetický mix, který bude pro občany cenově přijatelný, bude energeticky bezpečný a bude omezovat používání fosilních zdrojů,“ řekl Fiala. Vláda chce podle něj dál rozvíjet jadernou energetiku a obnovitelné zdroje, například fotovoltaiku na střechách.

„Datum ukončení těžby je možné zvážit, ale třeba až v závislosti na tom, když se nám nepodaří to nahradit jinými zdroji. Byl by to až poslední krok,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...