Válečný zločin strana 2 z 5

Donald Trump si jako první americký exprezident vyslechl obvinění ze spiknutí proti vládě. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith ho viní z toho, že se snažil podvrátit demokratické principy Spojených států a zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020.

Městský soud v Praze zrušil půlroční podmínku, kterou za veřejné schvalování válečných zločinů dostal protivládní demonstrant Jakub Jašek. Případ vrátil k došetření státní zástupkyni. ČT to zjistila z justiční databáze. Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal muže za to, že měl na sobě na březnovém protestu na Václavském náměstí nášivky s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Kromě podmínky mu uložil peněžitý trest a na rok zakázal pobyt na území Prahy. Jašek vinu odmítl a proti verdiktu se odvolal.

Ukrajinka přispěla k odhalení ruského vojáka, který ji údajně znásilnil, když její vesnici u Kyjeva loni na začátku války přechodně okupovaly ruské jednotky. Vyšetřovatelé podezřelého identifikovali poté, co použil telefon, který ukradl oběti. Pátrání po muži zmapovali novináři Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL). Podle ukrajinské prokuratury byl již dvacetiletý Artěm Šemeněv obviněn z válečných zločinů. Ruský voják vinu odmítá.

Maďarský premiér Viktor Orbán znovu připomněl, jak moc se jeho pohled na ruskou agresi proti Ukrajině liší od západních lídrů. V rozhovoru pro německý Bild řekl, že Vladimir Putin není válečný zločinec, Ukrajina už není suverénní stát a vojáci jí dojdou dřív než Rusku. Zopakoval, že chce hlavně mír. Vláda v Budapešti s Moskvou i přes invazi dál udržuje hospodářské a politické vztahy. Všechny sankce i pomoc napadené zemi ale nakonec vždy schválila.

Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt není pravomocný. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Letecké záběry okolí zničené Kachovské přehrady na Ukrajině naznačují mimořádný rozsah katastrofy, kterou unikající voda způsobuje. V ohrožení jsou desítky tisíc lidí, miliony mohou přijít o pitnou vodu, ekologický rozsah je nyní neodhadnutelný, bezpochyby bude obrovský.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal jednatřicetiletého Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na dva roky za veřejné schvalování válečných zločinů. Podle obžaloby se činu dopustil tím, že měl na sobě na březnové protivládní demonstraci v Praze nášivky s písmenem Z a logem ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Na rok mu soud zároveň zakázal pobyt na území hlavního města a vyměřil mu peněžitý trest ve výši dvanácti tisíc korun. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat.

Ruské jednotky na Ukrajině podle tamní generální prokuratury od začátku obnovené invaze spáchaly přes osmdesát tisíc válečných zločinů. Lidskoprávní aktivistka Oleksandra Matvijčuková v rozhovoru pro ČT tvrdí, že se musí změnit způsob jejich vyšetřování, aby se každá oběť dočkala spravedlnosti.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Senát podle očekávání schválil misi až patnácti českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasil rovněž s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Vyslání je podmíněno ještě souhlasem sněmovny, která by o vládním návrhu měla rozhodovat nejdříve příští týden. Horní komora taky podpořila návrh zákona o kompenzaci zdravotnickým zařízením v souvislosti s epidemií koronaviru.

Při vyšetřování masakrů civilistů se člověku změní hodnoty, protože najednou zjistí, jak strašně tenká je hranice mezi životem a smrtí. V rozhovoru pro Interview Speciál to uvedl někdejší vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Nejtěžšími okamžiky jsou podle něj setkání s pozůstalými, kteří přišli o všechno. „Předáte kosti a oblečení a řeknete: to je váš manžel,“ vzpomíná na svou práci Dzuro, jehož mise v OSN po mnoha letech skončila.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Ruské síly se na Ukrajině dopustily řady válečných zločinů včetně vražd, útoků na civilisty, nezákonného věznění, znásilňování či deportací dětí. Podle agentury DPA to uvádí zveřejněná zpráva Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Ta rovněž konstatuje, že mučení používané ruskými vojáky, jakož i vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, by mohly představovat zločiny proti lidskosti.

Ukrajinská armáda identifikovala vojáka, kterého podle všeho v zajetí zavraždili ruští okupanti. Jde o Tymofije Šaduru ze 30. mechanizované brigády. Do ruského zajetí zřejmě padl před měsícem u Bachmutu. Nahrávka vraždy se objevila na sociálních sítích a vzbudila značné pobouření. Kyjev slibuje dopadení pachatelů a požádal o pomoc Mezinárodní trestní soud (ICC).

Za popírání katyňského masakru potrestal v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným, Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi, uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži v diskuzi zveřejněné na kanálu YouTube zpochybňovali to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Všichni tři muži odmítli obvinění, že popírali válečný zločin. Verdikt není pravomocný.

Vláda na své středeční schůzi aktualizovala programové prohlášení, především v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. O důvěru kabinet sněmovnu ale znovu žádat nebude. Vláda se v aktualizovaném programovém prohlášení mimo jiné zavazuje k úpravě příjmové i výdajové strany rozpočtu kvůli stabilizaci veřejných financí. Také se chce zaměřit na posílení energetické bezpečnosti. Bude rovněž usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině.

Rok od velké ruské invaze na Ukrajinu zaznamenaly úřady už více než 71 tisíc válečných zločinů. Podle ukrajinské prokurátorky se dosud podařilo obžalovat 280 osob, z toho 99 případů už projednávají ukrajinské soudy. Šestadvacet obviněných si vyslechlo první verdikt. Přispěla k tomu i neúnavná práce dobrovolníků, kteří natáčejí, fotí a dokumentují, aby získali důkazy o zásazích civilních cílů. Ukrajincům pomáhají mapovat situaci také Češi. Natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přijel do Mali stvrdit partnerství s tamním přechodným vojenským režimem. Před rokem junta vykázala francouzské spojence v boji s náboženskými teroristy a nahradila je ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří se podle svědectví dopouští v konflikty zmítané zemi zvěrstev a hromadných vražd. Válečné zločiny wagnerovců začala vyšetřovat i mise OSN, její zástupce ale úřady z Mali vyhostily.

Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Časté a rozsáhlé útoky Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvrhly miliony lidí do tmy a připravily je o teplo, elektřinu a vodu právě v době, kdy přichází zima a teploty klesají pod nulu. Akademici zabývající se válkou a mezinárodním právem připouštějí, že v jistých situacích jsou útoky na infrastrukturu legitimní strategií, Rusové se ale svým postupem na Ukrajině dopouštějí terorizování obyvatelstva.