Válečný zločin strana 2 z 5

Ruské síly se na Ukrajině dopustily řady válečných zločinů včetně vražd, útoků na civilisty, nezákonného věznění, znásilňování či deportací dětí. Podle agentury DPA to uvádí zveřejněná zpráva Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Ta rovněž konstatuje, že mučení používané ruskými vojáky, jakož i vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, by mohly představovat zločiny proti lidskosti.

Ukrajinská armáda identifikovala vojáka, kterého podle všeho v zajetí zavraždili ruští okupanti. Jde o Tymofije Šaduru ze 30. mechanizované brigády. Do ruského zajetí zřejmě padl před měsícem u Bachmutu. Nahrávka vraždy se objevila na sociálních sítích a vzbudila značné pobouření. Kyjev slibuje dopadení pachatelů a požádal o pomoc Mezinárodní trestní soud (ICC).

Za popírání katyňského masakru potrestal v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným, Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi, uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži v diskuzi zveřejněné na kanálu YouTube zpochybňovali to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Všichni tři muži odmítli obvinění, že popírali válečný zločin. Verdikt není pravomocný.

Vláda na své středeční schůzi aktualizovala programové prohlášení, především v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. O důvěru kabinet sněmovnu ale znovu žádat nebude. Vláda se v aktualizovaném programovém prohlášení mimo jiné zavazuje k úpravě příjmové i výdajové strany rozpočtu kvůli stabilizaci veřejných financí. Také se chce zaměřit na posílení energetické bezpečnosti. Bude rovněž usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině.

Rok od velké ruské invaze na Ukrajinu zaznamenaly úřady už více než 71 tisíc válečných zločinů. Podle ukrajinské prokurátorky se dosud podařilo obžalovat 280 osob, z toho 99 případů už projednávají ukrajinské soudy. Šestadvacet obviněných si vyslechlo první verdikt. Přispěla k tomu i neúnavná práce dobrovolníků, kteří natáčejí, fotí a dokumentují, aby získali důkazy o zásazích civilních cílů. Ukrajincům pomáhají mapovat situaci také Češi. Natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přijel do Mali stvrdit partnerství s tamním přechodným vojenským režimem. Před rokem junta vykázala francouzské spojence v boji s náboženskými teroristy a nahradila je ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří se podle svědectví dopouští v konflikty zmítané zemi zvěrstev a hromadných vražd. Válečné zločiny wagnerovců začala vyšetřovat i mise OSN, její zástupce ale úřady z Mali vyhostily.

Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Časté a rozsáhlé útoky Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvrhly miliony lidí do tmy a připravily je o teplo, elektřinu a vodu právě v době, kdy přichází zima a teploty klesají pod nulu. Akademici zabývající se válkou a mezinárodním právem připouštějí, že v jistých situacích jsou útoky na infrastrukturu legitimní strategií, Rusové se ale svým postupem na Ukrajině dopouštějí terorizování obyvatelstva.

Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který Unie zmrazila Rusku, a zároveň vytvořit zvláštní tribunál pro válečné zločiny. Při vyšetřování na Ukrajině asistuje řada nevládních organizací, zástupci tamní iniciativy Human Rights Centre ZMINA přijeli do Česka žádat o podporu.

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Upozornila také na znásilňování, mučení a protizákonné zadržování dětí. Komise se bude rovněž zabývat informacemi o nucených transportech a adopcích dětí. Hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum, řekl předseda Erik Möse.

Na pohřebišti v lese u Izjumu pokračují exhumace ostatků lidí, kteří ve městě zemřeli během půl roku ruské okupace. Většina mrtvých jsou civilisté; mnozí z nich jsou pohřbení provizorně, zabalení v kusu hadru v hrobech označených jen číslem. Některá těla měla podle kriminalistů svázané ruce a nesla známky mučení.

Česká republika předá Mezinárodnímu trestnímu soudu konkrétní důkazy o válečných zločinech na Ukrajině. České televizi to řekla šéfka tuzemských žalobců Lenka Bradáčová s tím, že do Prahy přijede o vyšetřování jednat prokurátorka haagského tribunálu. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) již má svědectví od několika desítek lidí, převážně uprchlíků z Ukrajiny.

V ukrajinském Izjumu se po jeho osvobození Kyjevem našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby. Uvedli to šéf policejních vyšetřovatelů v oblasti Serhij Bolvinov pro Sky News a vládní zmocněnec pro nezvěstné Oleh Kotěnko pro Nastojaščeje vremja a Hromadske.

Překotný ústup ruských jednotek především v Charkovské oblasti způsobený úspěšnou ukrajinskou protiofenzivou odhaluje rozsah zkázy, kterou po sobě na řadě míst okupanti zanechali. Doposud nejsou zprávy o masakru civilistů podobně jako v minulosti z Buči poblíž Kyjeva, ale objevují se svědectví lidí, kteří tvrdí, že museli pod pohrůžkami kopat hroby pro své sousedy. Ukrajinská armáda bez dalších podrobností uvedla, že nyní eviduje až 200 válečných zločinů denně.

Po šesti měsících od ruského napadení Ukrajiny se vynořují nové důkazy o systematické likvidaci civilního obyvatelstva, kterého se dopouští okupační armáda. Obyvatelé severoukrajinských obcí Ivanivka, Jahidne a Zolotinka mluví o zlostném teroru, kdy je ruští okupanti týdny věznili ve sklepě i s nebožtíky nebo nutili stát nahé na mrazu – dokud oblast nedostala zpátky pod kontrolu ukrajinská armáda. V regionu pro Reportéry ČT natáčeli Stanislav Krupař a Jan Gebert.

Analýza videozáznamů a fotografií z Olenivky, satelitních snímků a práce forenzních a zbrojních expertů ukázala, že ruská verze úmrtí 53 ukrajinských válečných zajatců je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, konstatovala CNN.

Česko pokračuje ve vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové vyslechla desítky svědků. Policie také zpřístupnila speciální on-line dotazník pro svědky i oběti válečných zločinů. Formulář je k dispozici ve čtyřech jazycích.

Kazetové bomby jsou jako smrtící déšť a důkazů o jejich nasazení ve válce na Ukrajině přibývá. Tento druh munice, který řada zemí zakazuje, přitom stojí za stovkami, možná tisícovkami obětí.

Slovensko, Lotyšsko a Estonsko se přidají k vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý během návštěvy Kyjeva promluvila v ukrajinském parlamentu a podpořila co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu se mluví o tom, že ruští vojáci vraždí bezmocné civilisty, znásilňují, kradou a bombardují obytné budovy. To všechno jsou podle mezinárodního práva válečné zločiny. Podle komisařky OSN pro lidská práva už se podařilo shromáždit důkazy ke třem stovkám případů. Na zdokumentování řady z nich měla zásluhu světová média.