Ukrajinské síly dál během pátku bránily ruskému postupu u řeky Severní Doněc nedaleko obce Bilohorivka na východě Ukrajiny. Získaly také další území kolem Charkova, uvedl Kyjev. Ruské síly se pak podle dostupných informací zaměřují hlavně na okolí Izjumu a Severodoněcku. Odpor pokračuje také v mariupolských železárnách Azovstal, Kyjev zahájil nová jednání s Moskvou o možné evakuaci obránců z huti.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ocelárna Azovstal zůstává tím posledním, co Rusové v Mariupolu nezískali. „Nemůžeme se Rusům vzdát, protože to by znamenalo okamžitou smrt,“ řekl spoluvelitel pluku Azov Ilija Samojlenko. Po evakuaci všech civilistů se Rusové zaměřují právě na Azovstal.
Tvrdé boje ale hlásí i námořní fronta. Ruská podpůrná loď Sjevolod Bobrov údajně hořela po ukrajinském zásahu. Nové snímky ukazují také zničené budovy a plavidla na okupovaném Hadím ostrově. Tato bojiště jsou klíčem ke kontrole části Černého moře.
Boj o přechod řeky
Satelitní snímky pořízené ve čtvrtek odpoledne ukazovaly kouř stoupající z hustého lesa západně od řeky Severní Doněc u obce Bilohorivka. Patrně se podle nich bojovalo i v oblasti, kde byly umístěny ruské mosty.
I přes silnou kouřovou clonu bylo možné vidět objekt – zřejmě třetí most ruských jednotek – který překlenoval celou řeku. Snímky pořízené bezpilotními letouny později pak ukázaly, že dva předchozí mosty již přes Severní Doněc nevedou.
Guvernér Luhanské oblasti Serhij Hajdaj ve středu uvedl, že se ruští vojáci dál snaží vybudovat mosty přes řeku. Uvedl také, že je Ukrajinci opakovaně vyhazují do povětří. Ukrajinský generální štáb ve čtvrtek v pravidelném hlášení oznámil, že se ruským silám podařilo překročit Severní Doněc u města Lyman, tedy výš proti proudu řeky.
Snímky podle britských tajných služeb naznačovaly, že během pokusu o přechod řeky Severní Doněc ztratilo Rusko kromě mostů i významné obrněné manévrové prvky nejméně jedné praporní taktické skupiny. „Provádění přechodů přes řeku ve znepřáteleném prostředí je vysoce riskantní manévr a vypovídá o tlaku, kterému jsou ruští velitelé vystaveni, aby dosáhli pokroku ve svých operacích na východní Ukrajině,“ uvedlo britské ministerstvo obrany ve své ranní zprávě.
Podle ruskojazyčného webu BBC ukázaly satelitní snímky z Charkovské oblasti také zničení tří mostů, důležitých pro protiútok ukrajinské armády. Vyhození mostů do povětří by mohlo ukrajinskou ofenzivu zpomalit.
Podle rozvědky Spojeného království vynakládá Rusko značné úsilí v okolí Izjumu a Severodoněcku ve snaze dosáhnout průlomu směrem ke Slovjansku a Kramatorsku. Hlavním cílem na této ose je obklíčit ukrajinské síly a izolovat je od podpory nebo posílení jednotkami ze západu země. Přestože po stažení a přesunu jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti soustředila ruská armáda v této oblasti své síly, nepodařilo se jí dosáhnout žádného významného pokroku, uvedlo ministerstvo.
V Luhanské oblasti se ruské jednotky dál snaží získat plnou kontrolu nad městem Rubižne, útočily i na obce v Doněcké oblasti včetně Marjinky, kterou získaly v dubnu pod kontrolu opět ukrajinské síly. Ve směru na Záporoží ruští vojáci ostřelovali ukrajinské pozice podél celé fronty, píše ukrajinský generální štáb.
Podle velení ukrajinské armády také ruské jednotky posilují hranici s Ukrajinou v Kurské a Brjanské oblasti. Ukrajinská armáda s odkazem na dostupné informace uvedla, že Moskva k hranicím přesouvá dělostřelecké jednotky, aby ostřelovala obce v ukrajinské Černihivské oblasti.
Kamery zachytily zastřelení civilistů okupanty do zad, uvádí BBC
BBC zveřejnila záběry z bezpečnostních kamer v Kyjevě, které zachycují zastřelení dvou civilistů do zad ruskými vojáky na začátku invaze. Oběťmi se stali majitel a strážný obchodu s jízdními koly. Kamery bez zvukového záznamu nejprve zachytily, že pětašedesátiletý neozbrojený strážný Leonid k vojákům přistoupil s rukama nad hlavou, i jejich následný hovor přes plot.
Následně oba Ukrajinci vykročili zpět k obchodu, odcházející okupanti se však náhle otočili a několikrát střelili oba muže do zad. Zatímco majitel obchodu zemřel na místě, Leonidovi se podařilo odpotácet do nedaleké boudy. Po střelbě vojáci v ruských uniformách, kteří na místo přijeli v ukradené dodávce, obchod vyrabovali.
BBC se podařilo spojit záběry z kamer spolu s telefonními hovory strážného předtím, než zemřel, a výpověďmi příslušníků domobrany, kteří se jej pokusili zachránit. Události jsou nyní vyšetřovány ukrajinskými složkami jako podezření z válečného zločinu. Ukrajinská prokuratura podle BBC prověřuje už více než deset tisíc podobných podezření.
Část ruské armády prý odmítá nasazení na Ukrajině
Podle britského listu The Guardian někteří ruští vojáci nasazení na Ukrajině odmítají. Velitelé je sice za odpor mohou propustit, nemohou je však stíhat, protože Rusko není formálně ve válce. Invazi na Ukrajinu nazývá „speciální vojenskou operací“.
„Byli nepříčetní. Ale nakonec se zklidnili, nemohli toho moc dělat,“ popsal reakci velitelů listu jeden z vojáků, který si nepřál zveřejnit svou identitu. „Chci se vrátit ke své rodině – a ne v rakvi,“ vysvětlil.
„Neexistují žádné právní důvody pro zahájení trestního řízení, pokud voják odmítne bojovat už na ruském území,“ okomentoval právník, který se problematikou zabývá. Na jeho kancelář už se podle něj obrátily „stovky a stovky“ vojáků s žádostí o radu, jak se bojovému nasazení na Ukrajině vyhnout, uvedl The Guardian.
„Velitelé se snaží svým vojákům vyhrožovat vězením, ale my jim radíme, že mohou jednoduše říct ne,“ doplnil. Pokud by však Ruská federace Ukrajině vyhlásila válku, pravidla by se zásadně změnila a odporujícím vojákům by hrozilo vězení, upozornil.
